Národní politika VVI navrhuje 27 opatření ke zlepšení

Návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (NP VaVaI 2021+) zpracovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Na 58 stranách textu jsou popsány kontext a zaměření dokumentu, východiska pro jeho přípravu, výchozí stav, strategické cíle, opatření, priority aplikovaného výzkumu a předpokládané výdaje na VaVaI. K dokumentu ještě patří čtyři přílohy: Zhodnocení aktuálnosti a relevance NPOV, Megatrendy v oblasti vědy, technologií a inovací, Analýza dosavadního vývoje v oblasti VaVaI a Souhrnný přehled stěžejních dokumentů.

Hned na začátku dokument uvádí, že „Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ je zastřešujícím strategickým dokumentem na národní úrovni pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Představuje strategický rámec pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR (základního výzkumu, orientovaného a aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) a využívá jejich společného působení k rozvoji znalostní společnosti a podpoře ekonomického, environmentálního, kulturního a sociálního rozvoje ČR. Existence strategického dokumentu na národní úrovni pro oblast VaVaI představuje rovněž podmínku pro možnost čerpání prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů v daném programovém období.“

V souladu se schválenou Inovační strategií České republiky 2019-2030 za hlavní indikativní cíl považuje dokument postup Česka v rámci souhrnného inovačního indexu Evropské unie (EU) ze skupiny „mírní inovátoři“ do skupiny „inovační lídři“. Jako klíčové oblasti, ve kterých by mělo být dosaženo pokroku, byly definovány řízení a financování systému VaVaI, motivace lidí k výzkumné kariéře a rozvoj potenciálu lidí, kvalita a mezinárodní excelence ve VaV, spolupráce výzkumné a aplikační sféry a inovační potenciál ČR.

Mezi dokumenty na mezinárodní úrovni, na které se NP VaVaI 2021+ odvolává, patří především Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj a její cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a Horizon Europe. U národních dokumentů se kromě Inovační strategie 2030 opírá o Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR 2021-2027. Dále jsou zmíněny Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací do roku 2030, Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014–2020 a Koncepce Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2021 až 2025.

Popis současného stavu je svázán s postavením Česka v rámci inovačních indexů. Dokument konstatuje, že v celkovém inovačním výkonu zůstává ČR pod průměrem EU, přestože v některých oblastech lze pozorovat vzestupnou tendenci.

U řízení a financování systému VaVaI dokument jako slabé stránky vyjmenovává nízkou provázanost a proporcionalitu inovačního řetězce (tj. základní výzkum → aplikovaný výzkum → inovace → produkt → zisk → reinvestice do výzkumu). Dále jsou zmíněny nedostatečné investice rizikového kapitálu do inovativního podnikání založeného na výsledcích výzkumu. Jako zásadní překážku účelové podpory VaVaI vidí administrativní náročnost a formalismus v řízení a kontrole, nejednotný a nejednoznačný výklad pravidel a délku kontrolních procesů. Rezervy dokument spatřuje i v oblasti nakládání s duševním vlastnictvím včetně nedostatečného využívání průmyslově-právní ochrany.

U motivací lidí k výzkumné kariéře by se z důvodu nedostatku odborníků v jednotlivých oblastech VaVaI měla ČR zaměřit na podporu zahraničních studentů ke studiu v ČR a podporu příchodu vysoce kvalifikovaných cizinců. Dále je zmíněna genderová nevyváženost mezi výzkumnými pracovnicemi a pracovníky a nedostatečná podpora kombinace vědecké kariéry a rodičovské role.

U kvality a mezinárodní excelence ve VaV se konstatuje, že české výzkumné instituce zatím velmi omezeně podporují nejisté ambiciózní projekty (high risk/high gain), což se také odráží ve velmi nízké míře úspěšnosti v žádostech o projekty Evropské výzkumné rady (ERC). Dále je zmíněna nedostatečná otevřenost výzkumného prostředí a omezená mezinárodní mobilita – český výzkumný prostor i nadále zůstává poměrně uzavřený mezinárodní spolupráci. Počet publikací v top 10 % nejvíce citovaných publikací i přes určitý nárůst stále nedosahuje uspokojivých hodnot.

Dokument upozorňuje na stále nedostatečnou spolupráci výzkumné a aplikační sféry – je nutné zefektivnit šíření a sdílení znalostí směrem z výzkumných organizací a zlepšit činnost pracovišť transferu znalostí a technologií. Česko také zaostává v ukazateli společné publikace veřejného a soukromého sektoru a spolufinancování výzkumu a vývoje ve veřejném sektoru ze soukromých zdrojů.

V rámci inovačního potenciálu vidí nedostatečně využité příležitosti u spin-off firem realizujících přenos znalostí a technologií z výzkumné do aplikační sféry. Je zapotřebí větší podpora kapitálu pro rozvoj začínajících firem a také podpora specifických poradenských služeb. Dokument se také dotýká efektivního nakládání s duševním vlastnictvím u malých a středních podniků. V neposlední řadě hovoří i o inovačním potenciálu české veřejné správy a veřejného sektoru.

Národní politika výzkumu vývoje a inovací 2021+ stanovuje pět základních strategických cílů, ke kterým jsou dále rozepsány cíle dílčí:

• Nastavit strategicky řízený a efektivně financovaný systém výzkumu, vývoje a inovací ČR
• Podpořit výzkumné organizace ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí napříč celým spektrem výzkumu a vývoje
• Zvýšit kvalitu a mezinárodní excelenci výzkumu a vývoje v ČR, dosáhnout zvýšení otevřenosti a atraktivity ČR pro mezinárodní výzkum a vývoj a zintenzivnit integraci VaVaI ČR do Evropského výzkumného prostoru
• Podpořit rozšíření spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
• Dosáhnout rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v podnicích a ve veřejném sektoru

U opatření dokument zmiňuje, že jejich realizace bude „zajištěna v rámci stanovených personálních i finančních limitů dotčených kapitol státního rozpočtu, tj. jednotlivých resortů. Jednotlivé resorty si zajistí finanční prostředky v rámci svých schválených rozpočtů a střednědobých rozpočtových výhledů“. Dokument uvádí 27 opatření – každé z nich obsahuje anotaci, termín realizace, gesci, spolugesci a indikátory.

• Zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému VaVaI
• Dlouhodobé strategické analyticky podložené financování systému VaVaI
• Hodnocení programů účelové podpory VaVaI zahrnující i hodnocení jejich dopadů a přínosu využití jejich výsledků
• Rozšířit získávání a uplatňování dalších zdrojů financování VaVaI
• Vytvoření vzájemně komplementárního schématu financování výzkumných organizací s velkými výzkumnými infrastrukturami
• Změna sytému účelové podpory základního výzkumu a zajištění podpory nejlepších týmů v rámci jednotlivých oborů
• Snížení administrativní zátěže ve VaVaI
• Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné; rozvoj a zefektivnění IS VaVaI
• Vytvoření Koncepce podpory ochrany průmyslového vlastnictví
• Vytvoření prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře
• Získávání a udržení odborníků ve VaV z ČR i ze zahraničí
• Vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské dovolené
• Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků
• Podpoření synergie českého a mezinárodního VaV prostřednictvím mezinárodní programové spolupráce ČR
• Zajištění zvýšení institucionální složky financování těch VO, které v mezinárodním srovnání v hodnocení podle Metodiky 17+ dosahují kvalitních výsledků
• Zabezpečení koordinovaného zastoupení ČR v programovém výboru rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021 –2027) za účelem efektivního prosazování priorit ČR, které vyplývají z prioritních orientací českého výzkumu a inovací
• Podpora rozvoje spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou při přípravě a realizaci programů
• Podpora spolupráce výzkumné a aplikační sféry a uplatnění jejích výsledků v humanitních a společenských vědách
• Podmínky pro partnerství a spolupráci mezi všemi složkami systému VaVaI včetně ustanovení reprezentace aplikovaného výzkumu, a to všech relevantních vědních oblastí
• Podpora dlouhodobé spolupráce ve VaVaI mezi výzkumnými organizacemi a podniky a uplatnění společných výsledků aplikovaného výzkumu v praxi
• Realizace Národní RIS3 strategie
• Rozvoj výzkumu v obranném a bezpečnostním výzkumu s možností využití v civilních aplikacích
• Dobudovat funkční systém podpory vzniku, rozvoje a internacionalizace inovativních podniků (start-up, spin-off)
• Digitální transformace podniků
• Komplexní podpora rozvoje a využití umělé inteligence (AI)
• Podpora vytvoření inovačního systému ve veřejné správě
• Redefinice Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (NPOV) – podpora specifických výzkumných programů relevantních pro oblasti definovaných hrozeb s celospolečenským dopadem

U vývoje výdajů na VaVaI na období 2020-26 se vychází z materiálu schváleného vládou ČR dne 20. 5. 2019. Zatímco v letošním roce se předpokládají výdaje státního rozpočtu ve výši 36 968 milionů Kč, následujícím období by měly výdaje stoupat až na částku 50 781 milionů Kč v roce 2025, respektive 50 531 milionů Kč v roce 2026, přičemž dlouhodobé výdaje neobsahují výdaje kryté příjmy z programů EU a finančních mechanismů.

Celý návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací 2021+ v podobě, jak byla předložena k hlasování na RVVI, si můžete přečíst v příloze.

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)

Zdroj: RVVI

O doplněném 27. opatření Národní politiky VaVaI 2021+, které se týká redefinice Národních priorit orientovaného VaVaI cestou podpory specifických výzkumných programů relevantních pro oblasti definovaných hrozeb s celospolečenským dopadem, čtěte zde.