Evropská Observatoř pro výzkum a inovace zveřejnila výroční zprávu o stavu výzkumu a vývoje v roce 2017 v EU i v jejích jednotlivých státech. Zpráva pro Českou republiku zahrnuje zejména ekonomický kontext, hodnocení výkonů ve výzkumu, vývoji a inovacích, nejdůležitější události roku 2017 a budoucí výzvy pro národní politiku.
Ekonomický kontext
Zpráva uvádí, že česká ekonomika se po krizových letech 2008 a 2009 znovu dostala do kondice a roste. HDP v roce 2016 vzrostl meziročně o 2,6 % a očekává se, že růstu dosáhne i v letech 2017 (4,3 %), 2018 (3 %) a 2019 (2,9 %). Také se zlepšil stav veřejných financí. Především se snížil vládní schodek – v roce 2016 rozpočet zaznamenal dokonce přebytek, a to ve výši 0,6 %. Česká ekonomika je tedy na vzestupu.
„Mírný inovátor“ s nedostatkem citací
Zpráva cituje Srovnávací přehled EU za 2017, který zařadil Českou republiku do kategorie „mírných inovátorů“, kteří mají inovační výkon pod průměrem EU. Ten u České republiky od roku 2010 klesnul o 3,5 % a v tomto žebříčku obsadila 17. místo. Stále se ale ČR umístila před Itálií, Španělském a Portugalskem. K nejslabším stránkám českého inovačního prostředí patří především nízká inovativnost malých a středních podniků, malý vývoz služeb náročných na znalosti a nedostatek výdajů na rizikový kapitál.
K indikátorům, které pro český výzkum vyšly nejhůře, patří nízká citovanost publikací a malý podíl zahraničních studentů v doktorandském studiu. Problémem je také malý počet společných publikací mezi soukromým a veřejným sektorem.
Co se stalo v roce 2017 v české politice VaV
Dokument shrnuje nejdůležitější změny, které české vědní prostředí za minulý rok zažilo. O těchto událostech jste se mohli v průběhu celého roku dočíst na portále Vědavýzkum.cz:
- Byl schválen Akční plán rozvoje lidských zdrojů a genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích v ČR na léta 2018 až 2020,
- bylo zveřejněno Průběžné hodnocení a hodnocení ex ante velkých výzkumných infrastruktur,
- nová vláda po volbách zrušila funkci místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace,
- byl navržen Národní rozpočet pro vědu, výzkum a inovace na rok 2018 a výhled na období 2019–2020,
- TA ČR vyhlásila nové programy, zejména pak program ÉTA, a zavedla nové cofundy,
- začala implementace nové metodiky hodnocení výzkumných organizací.
Co změnit do budoucna?
Dokument dále vytyčuje několik hlavních výzev pro politiku výzkumu, vývoje a inovací v České republice:
- Český systém výzkumu, vývoje a inovací se stále potýká s nedostatkem koordinace, fragmentací i nedostatečným hodnocením a tudíž nemožností systém efektivně řídit. Je tedy žádoucí další reforma řízení a správy sektoru veřejného výzkumu.
- Problematickým bodem českého výzkumu je uzavřený trh práce pro výzkumníky a badatele ze zahraničí. (Na to v nedávném rozhovoru pro Vědavýzkum.cz upozornil také Tomáš Jungwirth.)
- Je třeba posílit vazby mezi veřejným a soukromým sektorem. Palčivá je zvlášť chybějící celostátní strategie transferu znalostí.
- Českému prostředí dominují dotační programy pro financování výzkumu a vývoje. Je proto třeba věnovat pozornost i podpoře rizikového a rozvojového kapitálu, např. business angels, a revolvingovým fondům.
Celou zprávu pro Českou republiku, kterou zpracovali Martin Srholec a Miguel Sanchez-Martinez, naleznete zde, zprávu za celou EU naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
