Česká republika, která je v současnosti v pozici mírného inovátora, má za cíl se do roku 2030 zařadit mezi inovační leadery. Aby tohoto cíle dosáhla, je třeba podporovat mezinárodní spolupráci. Jaké v této oblasti má Česko možnosti? A jak v tomto směru pomáhá Technologická agentura ČR?
Mobilita zahraničních studentů.
Žebříček European Innovation Scoreboard disponuje jedním ukazatelem, který je vhodný pro srovnání Česka se třemi nejinovativnějšími zeměmi (Dánsko, Švédsko, Finsko). Tímto ukazatelem jsou zahraniční doktorandi. Podíl zahraničních studentů na doktorském studiu odráží mobilitu studentů jako účinný způsob šíření znalostí. Právě přilákání vysoce kvalifikovaných zahraničních doktorandů zajistí nepřetržitou nabídku výzkumných pracovníků, kteří zvyšují inovační potenciál dané ekonomiky. Hlavním motorem mobility studentů je mezinárodní spolupráce se zahraničními vysokými školami, vhodné vzdělávací prostředí a příznivá sociopolitická situace.
Z grafu níže je patrné, že Česko v roce 2019 dosahovalo nižších hodnot než analyzované země (Dánsko, Švédsko, Finsko). Nicméně je třeba zdůraznit, že český podíl zahraničních doktorandů na celkovém počtu doktorandů překročil v roce 2018 výkonnost EU v roce 2012, která představovala 100 %. Pokud zůstanou veškeré podmínky nezměněny, lze očekávat nadále nárůst těchto hodnot.
Vývoj ukazatele zahraniční doktorandi v EIS v %
Zdroj: Evropská komise 2020
ERC granty
Prestižní ERC granty dostávají řešitelé těch nejexcelentnějších vědeckých projektů. Právě zde je vidět, jak moc je mezinárodní spolupráce pro Česko důležitá. Všichni čeští výzkumníci, kteří získali finanční podporu pro své projekty od ERC v roce 2018 a 2019, totiž mají předchozí zkušenosti ze zahraničí. Znamená to tedy, že řešitel, který studoval či pracoval v zahraničí, má vyšší pravděpodobnost získání finančních grantů díky zkušenostem, které na poli mezinárodního výzkumu získal. A excelentní věda pěstovaná v Česku, je pro dosažení cíle stát se inovačním leaderem, zcela zásadní.
Jak podporuje mezinárodní spolupráci TA ČR?
Technologická agentura České republiky je poskytovatelem podpory v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Mezi aktuální programy, které se věnují mezinárodní oblasti výzkumu, patří programy DELTA 2, KAPPA a v rámci programu EPSILON nástroje ERA-NET Cofund.
Program DELTA 2 je určen zejména ke spolupráci se zeměmi mimo evropský výzkumný prostor, převážně v Asii a Jižní i Severní Americe. Spolupráce mezi výzkumníky z různých zemí zlepšuje přenos zkušeností napříč státy, sdílení know-how a umožňuje výzkumníkům snazší přístup k zahraničním vědeckým kapacitám. Program významně posiluje bilaterální spolupráci českých a zahraničních výzkumných organizací a podniků, rozvíjí stávající vazby mezi nimi a vytváří nové.
ERA-NET Cofund umožňuje poskytovatelům z členských zemí (jako je TA ČR), vyhlašovat společné výzvy s různým tematickým zaměřením. Jedná se například o oblasti znečištění vodních zdrojů, biodiverzity a klimatických změn, nanomedicíny, neenergetických a nezemědělských surovin, kvantových technologií či genderu v obsahu výzkumu a inovací. Technologická agentura ČR usiluje o motivaci českých výzkumníků k mezinárodní spolupráci a k efektivnějšímu čerpání finančních prostředků z rámcového programu.
Dalším programem, který podporuje a motivuje české výzkumníky k zapojení do mezinárodního prostředí aplikovaného výzkumu, je Program KAPPA. Ten je financovaný Fondy EHP a Norska, hlavní uchazeč musí být z České republiky a musí mít alespoň jednoho partnera z Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska. Program KAPPA není tematicky zaměřený, ale část alokovaných peněz z Norských fondů je vyčleněna na projekty, které řeší problematiku zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCS = Carbon Capture and Storage).
V neposlední řadě TA ČR podporovala projekty, které obdržely od Evropské komise značku Seal of Excellence. Tu Evropská komise uděluje projektům, které žádaly o dotaci v unijním programu, byly mezinárodními hodnotiteli vyhodnoceny jako excelentní, ale Evropská komise na ně v příslušném programu nemá finanční zdroje.
Aby Česká republika naplnila své ambice stát se do roku 2030 inovačním leaderem, je nutné maximálně podpořit internacionalizaci českého výzkumu tak, abychom se přiblížili současným inovačním leaderům. Důležitou roli v internacionalizaci českého výzkumu bude hrát především nástroj, který od roku 2021 nahradí ERA-NET Cofundy – tzv. Evropská partnerství. Pokud se do partnerství Česká republika nezapojí, neumožní tak českým výzkumníkům účast na výzvách (zejména na výzvách co-programmed partnerství), a tedy i možnost se více do mezinárodního výzkumu zapojit. To by v konečném důsledku vedlo k opaku – tj. ke větší izolaci českých výzkumných týmů z pohledu největšího unijního programu na podporu výzkumu a inovací. Důležité však je se zapojovat již nyní do přípravných fází jednotlivých partnerství. Jedině včasné zapojení nám dává možnost se spolupodílet na směru těchto partnerství a na tématech jejich výzkumné agendy. To by mělo být klíčové nejen pro české výzkumníky, ale i pro gestory jednotlivých oblastí, aby tak docházelo k synergiím s národními strategiemi, a ne jejich dublováním. Pokud na tomto cíli budeme všichni pracovat, pak máme šanci stát se inovačními leadery.
Autorka: Táňa Hálová Perglová
Článek je zkrácenou verzí příspěvku z konference SCI-PO 2020: Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jejíž třetí ročník se konal 1. 10. 2020. Nejen celý tento příspěvek najdete v konferenčním sborníku, který je dostupný zde. Přečtěte si také, o čem letos přednášeli Michal Pazour (TC AV) nebo Daniel Münich (IDEA CERGE-EI).
Táňa Hálová Perglová
je ředitelkou sekce Kabinetu Technologické agentury ČR, která má na starost zajištění průřezové agendy a prezentaci TA ČR navenek. V Technologické agentuře působí Táňa Hálová Perglová již osm let, na své současné pozici pak je od roku 2019.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Táňa Hálová Perglová
