Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala zprávu, která mapuje inovace, výzkum a digitální technologie v zemích OECD. Statistiky ukazují, že Čína se stala druhou největší vědeckou mocností, hned po USA. Podobně soukromý výzkum a vývoj jsou vysoce koncetrovanou činností. Hlavních 2000 korporací aktivních v této oblasti je soustředěno v USA, Japonsku a Číně.
Digitální revoluce pokračuje rychlým tempem
Během období let 2012 - 2015 byly za rozvoj 70 - 100 % dvaceti nejmodernějších informačních a komunikačních technologií (IKT) odpovědné Čína, čínská Tchaj pej, Korea, Japonsko a Spojené státy americké, přičemž Japonsko a Korea inovovaly napříč celým spektrem informačních a komunikačních technologií. Technologie v oblasti umělé inteligence měřené podle vynálezů patentovaných v pěti předních úřadech pro duševní vlastnictví (IP5) se mezi lety 2010 a 2015 zvýšily průměrně o 6 % za rok, což je dvojnásobek průměrné roční míry růstu zaznamenané u všech patentů. V roce 2015 bylo celosvětově zaregistrováno 18 000 vynálezů v oblasti umělé inteligence. Japonsko, Korea a Spojené státy americké se podílely na více než 62 % těchto vynálezů. Až 30 % patentů zaregistrovaných v oblasti lékařské diagnostiky zahrnovalo složky týkající se umělé inteligence.
Vědecké mocnosti jsou hnací silou digitálních inovací
Během posledních 15 let Čína ztrojnásobila své úsilí v oblasti vědy s vysokým dopadem, jak vyplývá z jejího podílu 10 % nejvíce citovaných publikací (14 %), což z ní činí druhou největší vědeckou mocnost, která následuje po USA (25 %). Spojené státy americké vedou ve výzkumu v oblasti strojového učení, kde za nimi následuje Čína. Do hry vstoupila rovněž Indie, která se na vědeckých pracích zveřejněných v této oblasti nyní podílí jednou třetinou, ačkoli po zohlednění kvality obsadila čtvrtou příčku za Spojeným královstvím.
Nejmodernější technologie jsou vysoce soustředěné
Výzkum a vývoj jsou vysoce koncentrovanou činností: v rámci hospodářství odpovídá malý počet firem za velký podíl celkového obchodního výzkumu a vývoje. Padesát největších domácích hráčů v oblasti výzkumu a vývoje tvoří 40 % úsilí týkajícího se obchodního výzkumu a vývoje v Kanadě a USA a 55 % v Německu a Japonsku. Ústředí předních 2 000 korporací v oblasti výzkumu a vývoje na celém světě je soustředěno jen v několika málo hospodářstvích zejména v USA, Japonsku a Číně a přibližně 70 % jejich celkových výdajů na výzkum a vývoj je soustředěno v předních 200 firmách.
Jsou zapotřebí široké soubory dovedností
Vytvoření, přijetí a účinné využití nové technologie vyžaduje náležité dovednosti. Hospodářství, ve kterých pracovníci využívají IKT při práci intenzivněji (např. Nizozemsko, Norsko a Nový Zéland), mají rovněž vyšší podíl pracovních míst, jež nejsou rutinní a obnášejí poměrně složité úkoly. Pracovníci na místech, která jsou o 10 % náročnější z hlediska IKT než průměrné pracovní místo, mohou mít až o 4 % vyšší hodinový výdělek. Samotné dovednosti v oblasti IKT nicméně k dosažení úspěchu v digitální ekonomice nestačí. Pracovníci dosahují dodatečných zisků při spojení IKT a plnění úkolů vyžadujících řídicí a komunikační dovednosti.
Více lidí je připojeno, ale přetrvávají rozdíly
Internet a hybridní přijímače se pro většinu lidí staly zásadní součástí každodenního života a v několika zemích OECD se nyní dostaly k 100 % obyvatel. V současnosti využívá internet více než 50 % lidí ve věku 16 - 74 let v Brazílii, Číně a Jihoafrické republice a rozdíly mezi zeměmi OECD se snižují. Protože náklady na technologii pro online přístup se dále snižují a dnešní "digitální generace" dosahuje dospělého věku, tyto rozdíly budou nadále klesat. V oblasti OECD využilo 17 % studentů poprvé internet ve věku 6 let nebo méně, přičemž v Dánsku tato míra dosahuje 30 %. Ve většině zemí OECD však přetrvávají významné rozdíly v chápání a využívání digitálních technologií, mimo jiné mezi mladší a starší generací, z hlediska vzdělání, mezi městskými a venkovskými lokalitami a různě velkými podniky.
Ženy v digitální transformaci zaostávají
V oblasti OECD tvoří ženy přibližně 30 % absolventů přírodních věd, inženýrství a IKT. Z řad žen pochází pouze 22 % vědeckých autorů, přičemž toto číslo je ještě nižší u dílčích skupin autorů, jako jsou ti, kteří se věnují placené činnosti kritiků nebo editorů, nebo autoři, kteří se plně věnují výzkumu. Poměr patentů zahrnujících ženy vynálezkyně se pohybuje od 4 % v Rakousku do více než 15 % v Portugalsku. V zaměstnání ženy často vydělávají výrazně méně než muži, a to i po zohlednění individuálních vlastností nebo vlastností souvisejících s daným pracovním místem. Dovednosti, zejména v oblasti IKT, částečně vysvětlují rozdíly v odměňování žen a mužů napříč zeměmi. Odhady naznačují, že pokud jsou ostatní aspekty stejné, návratnost u úkolů v oblasti IKT je u žen vyšší než u mužů. Odborná příprava žen a jejich vybavení dalšími dovednostmi v oblasti IKT tedy může přispět ke zvýšení jejich mezd a může pomoci překlenout rozdíly v odměňování žen a mužů.
Text byl redakčně zkrácen. Celé shrnutí zprávy OECD v češtině můžete nalézt zde. Samotnou zprávu čtěte zde.
Zdroj: OECD
- Autor článku: ne
- Zdroj: OECD
