Statistická ročenka 2024: Počet VaV pracovníků v soukromém sektoru se mezi lety 2010 a 2023 takřka zdvojnásobil

Tento článek je prvním dílem minisérie. V první části přinášíme vybraná data o pracovnících v oblasti vědy, výzkumu a inovací, v další části se zaměříme na finance, inovace, patenty a výzkum v oblasti AI.  

Počet expertů ve vědě a technice každoročně roste

Český statistický úřad (ČSÚ) ve své aktuální ročence, zveřejněné v prosinci 2024, shrnuje údaje o počtu specialistů ve vědě a technice za období 2015–2022. Mezi lety 2021 a 2022 se počet expertů zvýšil o 8,7 tisíce na celkových 167,1 tisíce, což potvrzuje pokračující dlouhodobý trend růstu. Za celé sledované období 2015–2022 se pak jejich počet zvýšil o více než 48 tisíc.

Mužů je téměř třikrát více než žen

Počet mužů ve vědě a technice narostl o 7,5 tisíce na 122,6 tisíce, zatímco počet žen vzrostl o 1,1 tisíce na 44,4 tisíce. U žen jde o nejmenší meziroční nárůst, což potvrzuje pomalý, ale stálý růst v této oblasti. Rozdíly mezi muži a ženami však přetrvávají – počet mužů je 2,8krát vyšší než počet žen, a blíží se tak trojnásobku. 

V rámci Evropy patří Česká republika podle nejen dřívějších vyjádření ČSÚ k zemím s nejnižším zastoupením žen mezi výzkumnými pracovníky. Tento nepříznivý stav přetrvává v rámci EU dlouhodobě.

Nejpočetnější věkovou skupinou jsou vědci mezi 35–44 lety, roste počet expertů ve stavebnictví a výrobě

V posledním monitorovaném období mezi lety 2021 a 2022 jsme svědky nárůstu počtu vědců mladších 35 let o 1,6 tisíce na celkových 44,2 tisíce. Jedná se o podstatný rozdíl oproti předchozímu období mezi lety 2020 a 2021, kdy se počet výzkumníků v této věkové kategorii prakticky nezměnil. Tato věková skupina je mimochodem druhou nejpočetnější, převyšuje ji pouze kategorie vědců ve věku 35–44 let, která k roku 2022 dosahuje celkového počtu 52,3 tisíce.

Vybočení z dosavadních trendů lze mezi roky 2021 a 2022 pozorovat také ve změnách zastoupení expertů v biologických oborech, kde se počet specialistů mírně snížil, zatímco do roku 2021 vykazoval tento segment kontinuální růst. Naopak kontinuální nárůst počtu vědců v sektorech výroby a stavebnictví zůstává neměnný, přičemž mezi lety 2021 a 2022 došlo k největšímu zvýšení – o 8,5 tisíce na celkových 92,3 tisíce. Výroba a stavebnictví tak představuje segment s nejpočetnějším zastoupením.

V oblastech fyziky, matematiky, chemie a příbuzných oborů byl zaznamenán pokles počtu zaměstnanců v řádu stovek. Ve všech ostatních oborech, jako je například architektura, územní plánování či elektrotechnika, lze i nadále sledovat stejný počet nebo mírný nárůst počtu specialistů, což odpovídá trendům z předchozích let.

Počty pracovníků podle jednotlivých odvětví aktuální statistická ročenka monitoruje od roku 2015 do roku 2023 s tím, že údaje za poslední zmíněný rok jsou pouze předběžné. Podle těchto aktuálních dat státní sektor (vládní a vysokoškolský) zaměstnával v roce 2023 opět nejvíce vědeckých pracovníků v přírodních vědách (14 812). Na druhém místě s rozdílem 9 381 zaměstnanců pak skončily v tomto sektoru vědy technické, následované lékařskými, zemědělskými a sociálními vědami. Na posledním místě s 3 675 vědeckých pracovníků pak skončily humanitní vědy.  

Spousta lidí ve vědě pracuje na částečný úvazek, nejčastěji ve vysokoškolském sektoru

Další oblastí, kterou ČSÚ stejně jako v minulé statistické ročence sledoval, jsou počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji podle jejich pracovního zařazení. Rozdělil je tak do tří kategorií: výzkumní pracovníci, techničtí pracovníci a ostatní. Další členění zohledňovalo sektor, ve kterém působí, tedy vládní, vysokoškolský, soukromý neziskový nebo podnikatelský. Analýza zahrnuje období od roku 2010 do roku 2023.

V posledním zaznamenaném roce 2023 pracovalo ve výzkumu a vývoji celkem 122 163 lidí (pozor – nejedná se o totožnou skupinu jako při celkovém počtu specialistů ve vědě a technice), avšak přepočet osob na plnou roční pracovní dobu věnovanou VaV činnostem dosahoval 85 508 lidí. Z těchto údajů stejně jako minulý rok vyplývá, že ve vědě pracuje mnoho lidí na částečný úvazek, přičemž největší rozdíl mezi těmito dvěma parametry je zejména opět ve vysokoškolském sektoru. Na úrovni výzkumných pracovníků v tomto sektoru se pak jedná o každoročně prohlubující se rozdíl 28 092 pracovníků vs. 13 896 celých úvazků.

V tomto případě lze předpokládat, že částečné úvazky jsou časté u doktorandů. Další skutečností je pak to, že se vědeckým pracovníkům úvazky často skládají jak z institucionálních peněz, tak z projektové podpory. Tento model však může přinášet komplikace, zejména v osobním životě. Kromě nejistoty ohledně stabilního příjmu může vědcům způsobit problémy například při žádosti o hypotéku, protože grantové financování banky často nepovažují za uznatelný zdroj příjmu.

Podnikatelský sektor dominuje a rok od roku sílí

Podnikatelský sektor zaměstnává nejvíce pracovníků ve výzkumu a vývoji, a to celkem 66 042 osob. Od roku 2010, kdy počet zaměstnanců činil 34 658, zaznamenal tento sektor nepřetržitý růst, což za 13 let vedlo k téměř dvojnásobnému zvýšení počtu zaměstnanců.

Hned za zmíněným vůdčím podnikatelským sektorem následuje vysokoškolský (37 759), vládní (18 190) a soukromý neziskový sektor (797).

Pay gap ve vědě přetrvává, na nejvíce peněz si přijdou pracovníci mezi 45 a 54 lety

Další z oblastí, na které se ČSÚ v rámci statistické ročenky zaměřil, je i hrubá měsíční mzda vědeckých pracovníků. V tomto směru byl porovnáván nárůst v období od roku 2015 do roku 2023.

V posledním čtvrtletí roku 2023 činila průměrná hrubá měsíční mzda v České republice 46 013 Kč. V oblasti vědy, výzkumu a inovací byla však výrazně vyšší, dosahovala 65 885 Kč, tedy o 19 872 Kč více. Stejně jako v předcházejících obdobích přetrvává i v posledním monitorovaném roce rozdíl v hrubé měsíční mzdě mezi muži a ženami. Zatímco muži vydělávali v průměru 68 942 Kč, ženy 57 978 Kč, tedy zhruba o 11 000 Kč méně.

Lze předpokládat, že rozdíl souvisí s odlišným postavením žen v rámci vědecké hierarchie. Je obecně známo, že ženy jsou ve vedoucích vědeckých pozicích zastoupeny méně, mnohem častěji čelí výzvám v kariérní cestě, jako je například péče o děti, která stále není rovnoměrně rozložena mezi obě pohlaví a v České republice není dostatek zařízení pečujících o děti mladší tří let. 

Z aktuálních údajů lze vyčíst, že nejlépe finančně ohodnoceni jsou pracovníci ve věku od 45 do 54 let (71 759 Kč), nejhůře potom mladí vědci do 35 let (56 418 Kč). O něco hůře si vede i nejstarší kategorie nad 55 let (64 201 Kč). 

Mzdy jsou i nadále nejvyšší v technických odvětvích, jako je elektrotechnika (74 427 Kč), poté následuje matematika a stavebnictví. Naopak na nejméně si přijdou lidé v oboru architektura a jí příbuzných oborech (52 824 Kč).

Občanství výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru

V rámci šetření se ČSÚ v období 2019–2023 zaměřil na to, jakého občanství jsou výzkumní pracovníci ve vládním a vysokoškolském sektoru.

Také zde se počty shodují s předchozími lety: ve vládním sektoru je konstantně zaměstnáno kolem 9 000 občanů ČR, zatímco ve vysokoškolském sektoru je to přibližně 24 000. Počet cizinců v obou sektorech však postupně roste. Vládní sektor zaměstnával v roce 2023 celkem 2 198 cizinců, vysokoškolský sektor 3 693. Roste také počet nově zaměstnaných cizinců v obou sektorech.

Nejvíce zaměstnanců–cizinců pochází ze zemí EU (v roce 2023 jich bylo 3 460), přičemž většinu tvoří občané Slovenska (2 098). Za Slovenskem s výrazným odstupem následuje Itálie (236), Německo (210) a Polsko (195). Z mimoevropských zemí je u nás nejvíce zaměstnanců z Indie, Ruska, Ukrajiny a Íránu. U zaměstnanců z Ukrajiny nedošlo mezi lety 2022 a 2023 k výraznému nárůstu.

Aktuální stav na vysokých školách v přírodovědných a technických oborech

Následné zaměstnání ve vědě úzce souvisí s předchozím studiem přírodovědných a technických oborů. Tento ukazatel sledoval Český statistický úřad v období 2001–2023 na základě dat poskytnutých Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Počet studentů v přírodovědných oborech od roku 2001, kdy dosahoval 11 534, stabilně rostl až do roku 2014, kdy dosáhl 21 721. Následně mírně poklesl, ale od roku 2019 opět stoupal až na 23 337 v roce 2023. Podobný trend, ovšem s časovým zpožděním, byl patrný také u absolventů – jejich počet vzrostl z 1 314 v roce 2001 na 5 015 v roce 2023.

Od zavedení bakalářského studia je u nás nejvíce studentů právě v těchto programech, méně v magisterských a nejméně v doktorských. V roce 2023 studovalo bakalářské programy v přírodovědných oborech 13 928 studentů, magisterské 5 153 a doktorské 4 748. Počet bakalářských studentů se v průběhu sledovaného období výrazně zvýšil, zatímco počet doktorandů zůstává stabilní, pohybuje se mezi 3–4 tisíci.

Roste také počet zahraničních studentů v přírodovědných oborech – zatímco v roce 2001 jich bylo pouhých 589, v roce 2023 už to bylo 5 396. Tyto změny se následně projevují i v počtu absolventů.

Pohled na statistiky studentů a absolventů technických oborů ukazuje odlišný trend. Mezi lety 2001 a 2009 se počet studentů zvyšoval, ale poté začal klesat. Zatímco v roce 2001 studovalo technické obory 51 491 osob a v roce 2009 dokonce 64 850, do roku 2023 jejich počet klesl na 36 669, což je další pokles oproti předchozímu roku. Technické obory přitom stále zůstávají doménou mužů, kteří početně převyšují ženy více než dvojnásobně. V roce 2022 studovalo technické obory 26 440 mužů a 10 229 žen.

Na druhé straně, počet zahraničních studentů v technických oborech roste nepřetržitě – zatímco v roce 2001 jich bylo 1 357, v roce 2023 už 5 748. Zajímavostí je, že počet doktorandů v technických oborech zůstává podobný jako v přírodovědných, tedy kolem 4 tisíc.

 

Zdroj: Český statistický úřad