Česko má novou hospodářskou strategii. V řízení vědy přichází změny

Tuto organizační změnu chce Karel Havlíček ještě detailněji představit v pondělí 23. 2. 2026 po tiskové konferenci vlády.

„Druhá věc je, že se musíme zaměřit na to, kam jdou prostředky. Do vědy jde 44 miliard korun z veřejného rozpočtu, ale je to hrozně fragmentované. Máme tam silné kapitoly, jako je Akademie věd, MŠMT, TA ČR či GA ČR. A pak jsou peníze v uvozovkách po jednotkách set milionů korun rozdrobeny do jednotlivých rezortů. Některé mají jen desítky milionů a asi to nebude úplně nejlepší věda. Budeme se snažit zúžit a zkoncentrovat peníze pro méně příjemců,“ popsal plánované změny pro portál VědaVýzkum.cz Karel Havlíček, který je nejen ministrem průmyslu a obchodu (MPO), ale i předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Tu podle svých slov posílil, když do předsednictva RVVI pozval „nejvlivnější osoby českého výzkumu, nikoliv ve smyslu vědců a výzkumníků, ale ve smyslu decision makerů“.

V předsednictvu je nyní vedle Karla Havlíčka také ministr školství Robert Plaga, ale i předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a předseda Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. „Chceme, aby byla RVVI vyvážená, aby přibližně třetinu tvořil byznys, třetinu Akademie věd a třetinu školství. Ti musí být nositelé změn.“

Stát pravděpodobně bude usilovat o AI Gigafactory 

Karel Havlíček se také vyjádřil k AI Gigafactory, která by v případě vybrání projektu Evropskou komisí měla vzniknout na pozemku Českých radiokomunikací v lokalitě Jíloviště – Zbraslav u Prahy.

Podle svých slov se Havlíček přesunul od skeptického pohledu k opatrně optimistickému a po jednáních s Polskem věří ve společné česko-polské podání přihlášky. Vybudování AI Factory by mělo stát 90–100 miliard Kč, přičemž český stát a Evropská komise by měly přispět každý po 15 miliardách Kč, soukromý sektor v čele s Českými radiokomunikacemi by pak měl uhradit zbylou část ceny. V případě společného česko-polského projektu by se však infrastruktura i její náklady dělily.

Zvýšení podpory vědy především přes nepřímé nástroje

Ministryně Alena Schillerová pro portál VědaVýzkum.cz prohlásila, že prostředky pro vědu, výzkum a inovace chce v následujících letech navyšovat, letošní rozpočet podle ní vychází z návrhu minulé vlády. K upřesnění částek se nechtěla vyjádřit. Zdůraznila také, že chce výzkum podpořit především přes nepřímou podporu, kterou jsou daňové odpočty. Ty podle ní mohou zvýšit podíl soukromých výdajů na vědu, výzkum a inovace.

„Při uplatňování odpočtů posílíme spolupráci finanční správy s TA ČR a chceme omezit obavy podnikatelů, že jim finanční správa odpočet neuzná, jako se tomu stávalo v minulosti.“ Dále Schillerová prohlásila, že chce podpořit růst patentů a příjmy z nich. Aby kapitál z patentů neodcházel z České republiky, chce Schillerová snížit daňové zatížení patentů alokovaných v České republice.

Tříprocentní růst

Představitelé vlády, kteří Hospodářskou strategii představovali, tedy vedle Karla Havlíčka a Aleny Schillerové také předseda vlády Andrej Babiš, ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová a ministr dopravy Ivan Bednárik, popsali další priority strategie.

Podle Babiše jsou hlavními prioritami energie, bydlení a zdravotnictví. K těmto prioritám dále uvedl, že je třeba usilovat o změnu systému evropských emisních povolenek (ETS 2), a také je třeba propojit evropský energetický trh, aby se k nám dostala elektřina ze zemí s levnou výrobou, jako je např. Španělsko. U bydlení zdůraznil potřebu zrychlení výstavby, zjednodušení systému územního plánování a povolování staveb. Při představování zdravotnictví opět zmínil potřebu výstavby nové nemocnice v Praze v Letňanech a dále udržení mladé generace zdravé fyzicky i psychicky.

Vláda chce také připravit nový startupový zákon, znovu zavést elektronickou evidenci tržeb a zaměřit se na boj s šedou ekonomikou, což může podle ministryně financí přinést do rozpočtu 30 miliard Kč.  

Karel Havlíček očekává, že všechny tyto kroky povedou k stabilnímu hospodářskému růstu na úrovni 3 %, což by dle vládních představitelů mělo zajistit dostatečné příjmy státu na všechny vládní priority, aniž by bylo nutné zvyšovat zadluženost státu a porušit Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Dle vládního webu nová hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 reaguje na rostoucí nákladovost firem, energetickou situaci a ztrátu konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Mezi její pilíře patří modernizace vzdělávání a flexibilnější trh práce, energetická soběstačnost a férové ceny elektřiny, investice do infrastruktury a aktivizace domácího kapitálu i redukce byrokracie. Strategie obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu. Hlavním tahounem hospodářství má být privátní sektor. Úkolem státu bude k tomu vytvořit předvídatelné prostředí.

Hospodářskou strategii si můžete přečíst na webu MPO.