Národním ústavem duševního zdraví zmítají spory, ministr chce situaci řešit  

Situace se vyostřila v lednu letošního roku, kdy 130 zaměstnanců vědecko-výzkumné a klinické části Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) podepsalo otevřené dopisy vyjadřující nedůvěru současnému řediteli ústavu Petru Winklerovi. Dopis adresovaný Ministerstvu zdravotnictví podpořila řada vedoucích pracovníků NUDZ – včetně vedoucích výzkumných center, klinických oddělení a pracovních skupin, spolu s řadovými vědeckými pracovníky, lékaři a zdravotními sestrami. „Tento otevřený dopis pracovníků NUDZ ředitel odmítl jako nepodložený a zaměstnance, kteří ho podepsali, označil za snadno manipulovatelné a neschopné vlastního názoru. Jedná se přitom o širokou skupinu lidí, kteří odvádějí v NUDZ vysoce kvalifikovanou práci, mnozí z nich zastávají vedoucí pozice, a celkově pomáhají budovat vysokou odbornou úroveň instituce, kterou ředitel svými kroky nyní ohrožuje,“ říká Miloslav Kopeček, vedoucí lékař 3. oddělení NUDZ a jeden za signatářů. 

S tímto vyjádřením nesouhlasí ředitel Petr Winkler: „Důvěra mezi vedením a zaměstnanci většinově narušena není. Hnacím motorem vlny obvinění je úzká skupina zaměstnanců, v jejichž kruzích dochází k prověřování kvůli závažným nesrovnalostem v nakládání s veřejnými prostředky a flagrantním konfliktům zájmů. Podezření spočívá v možnosti, že došlo k využití veřejných prostředků v řádech milionů korun k obohacení soukromých osob. NUDZ musí jednat s péčí řádného hospodáře, tedy kontrolovat,  jak se nakládá s veřejnými prostředky, a činit preventivní kroky. Je pochopitelné, že se snaží odvést pozornost a zpochybnit kroky vedení.” 

Petr Winkler tím naráží na okolnosti kolem výzkumného a transferového pracovníka Karla Valeše, jehož konání dle článku Seznam Zpráv vedení ústavu přezkoumávalo a doporučilo mu nenavštěvovat pracoviště pro „překážky v práci”. 

Pracovníci si však stěžují i na atmosféru v ústavu. Kopeček vnímá jako nedůvěryhodná vyjádření ředitele o duševním zdraví a pohodě ve společnosti, když podle něj nedokáže nastavit na pracovišti odpovídající podmínky. Dále dodává: „Také v odborné rovině na dobře míněné zpětné vazby od lékařů kliniky nereagoval, a postupně tak ztratil jejich důvěru. Příkladem jsou výsledky studie o výskytu známek deprese u školáků, které ředitel v rozporu s interními pravidly NUDZ medializoval a kritické připomínky pracovníků kliniky o zavádějící prezentaci výsledků ignoroval. Tato mediální vyjádření ředitele zpochybňují obraz instituce, která by přitom měla představovat záruku odbornosti v oblasti duševního zdraví.“

Mluvčí ústavu Jan Červenka se vyjádřil ve smyslu, že situace je nešťastná, nicméně ředitel NUDZ se snaží o otevřený dialog, poskytování informací a ujištění všech zaměstnanců, že stojí za jejich prací a ke svojí rezignaci nevidí důvod. Za dobu jeho vedení podle mluvčího došlo ke zlepšení hospodaření NUDZ a transparentnímu nastavení procesů. 

Přesto, že Winkler důvod k rezignaci nevidí, se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek rozhodl k vypsání výzvy na předložení vize řízení a dalšího rozvoje NUDZ pro roky 2025 až 2030. Na webu Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že situaci v ústavu vnímá a řeší, a že úkolem vedení přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví musí být kromě odborné kvalifikace i dobré manažerské vedení. 

„Situace v Národním ústavu duševního zdraví není ideální. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy věci, které by se měly řešit na poradách, zaznívají v médiích. Oblast duševního zdraví v České republice má zcela jistě k řešení jiné záležitosti, než jsou spory jednotlivých osob či skupin v jedné z klíčových institucí v této oblasti. Proto jsem rozhodl, že dám příležitost komukoli, kdo má zájem a kvalifikaci vést instituci tohoto typu, aby nastínil vizi, jak si další vedení a rozvoj NUDZ představuje. O vizi dalšího fungování NUDZ požádám i současného ředitele Winklera,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Podle Válka jde o transparentní postup, jak dát komukoli možnost navrhnout vizi řízení a dalšího směřování Národního ústavu duševního zdraví. Termín předložení vize byl stanoven na 30. června 2025. Vize budou předloženy k posouzení odborné komisi složené ze zástupců Ministerstva zdravotnictví i dalších odborníků. Odborná komise poté doporučí další postup, na jehož základě ministr zdravotnictví rozhodne.  

Jak se v NUDZ hospodaří? 

Signatáři upozorňují také na to, že v září 2024 bylo zaměstnancům a odborovým organizacím NUDZ prezentováno, že ústav nadále hospodaří s přebytkem kolem 9 milionů korun. O několik měsíců později však náhle vyšlo najevo, že skutečný hospodářský výsledek je zcela odlišný: minus 39,6 milionu korun. 

Ředitel Winkler situaci vysvětluje tím, že v posledních třech letech výrazně poklesl základní příspěvek od Ministerstva zdravotnictví, což doložil tabulkou ukazující, že výše institucionální podpory v roce 2024 činila 60 milionů Kč, v předchozím roce 65 milionů Kč, zatímco v roce 2020 dosáhla dokonce 127 milionů Kč). „V roce 2023 tvořily příjmy z výzkumných projektů rekordních 75 % všech příjmů NUDZ (kromě Klinické části), v roce 2020 šlo jen o 56 %. To svědčí o výrazném zlepšení efektivity hospodaření NUDZ od mého nástupu do funkce v polovině roku 2021. Zároveň je třeba zdůraznit, že právě od roku 2021 hospodaří NUDZ s rekordně nízkým příspěvkem od Ministerstva zdravotnictví.”

Při pohledu na dodanou tabulku níže je však patrno, že zvýšený podíl účelové podpory není dán ani tak absolutním navýšením získané podpory, a tedy vyšší úspěšností v grantech, jako spíš poklesem institucionálního financování. 

Zároveň je třeba říct, že celkové hospodaření ústavu je mnohem vyšší, neboť ústav má i výnosy z klinické praxe a další transfery ze státního rozpočtu. Podle signatářů dopisu není klinická ani výzkumná část ústavu ve ztrátě a jak mohlo dojít ke schodku v ročním hospodaření, jim ředitel ústavu nevysvětlil.

V roce 2023 byly dle Výroční zprávy celkové výnosy ústavu 397 milionů a náklady 388 milionů Kč, ústav tak měl 9 milionů přebytek. Čísla za rok 2024 ještě nejsou zveřejněná, nicméně dle vyjádření ředitele ústavu skončil ústav ve ztrátě 39 milionů. Jde o nejhorší výsledek od roku 2019, kdy ztráta činila 18 milonů. Ředitel Winkler tato čísla komentuje následovně:  „Je jasně patrné, že se od doby, kdy jsem na pozici ředitele NUDZ (06/2021), se hospodaření výrazně zlepšilo (lepší hospodářský výsledek při dramaticky nižším financování od Ministerstva zdravotnictví). Negativní výsledek za rok 2024 je dán tím, že Ministerstvo zdravotnictví poskytlo o 25 milionů korun nižší příspěvek, než bylo přislíbeno. A dále tím, že se zvýšily náklady o 15 milionů korun kvůli zákonnému navýšení platů zdravotníků.”  Ztráta za rok 2024 bude podle něj řešena standardními postupy a v součinnosti se zřizovatelem, situace nijak neohrožuje chod ani rozvoj NUDZ.

Jeho optimismus nesdílejí zaměstnanci instituce, kteří ve finanční ztrátě vidí ohrožení nejen budoucích klíčových projektů, ale i základní provozní stability samotného ústavu „Vznik tohoto ústavu byl celý financován z Evropské komise s cílem vybudovat centrum neurovědního a psychiatrického výzkumu. Za současného vedení je tento výzkum upozaďován. Nikdo z nás neví, co způsobilo negativní finanční bilanci za loňský rok a chybí jistota, jak budou financovány jednotlivé výzkumné skupiny a klinická oddělení v dalších letech,“ přibližuje situaci Jana Kopřivová, jedna z vedoucích pracovníků podepsaných pod dopisem členům vlády.

Autorky: Tereza Mašínová, Vladislava Vojtíšková