Aleš Farda: Měli bychom se zaměřit na využívání geotermální energie, máme dobrý potenciál

Nedávno jsme měli v ČR povodně, v USA byl zase hurikán. Jak moc tyto extrémy souvisí s klimatickou změnou?

Klimatická změna se manifestuje zejména růstem teploty Země. Tento nárůst pak v atmosféře, resp. klimatickém systému (kam patří i světový oceán, plochy souše a kryosféra) zvyšuje množství energie. V tomto případě je rozhodující, že vzrůstá teplota povrchu oceánů, tyto teplé plochy se rozšiřují a vysoké teploty vydrží déle. Tím se do atmosféry odpařuje velké množství vodní páry, která v tropickém pásmu dává za příhodných podmínek možnost vzniknout hurikánům.

Byly tu tyto extrémy vždy? Nebo jsou nyní častější a mají horší průběh? Dá se to podložit daty?

Intenzita extrémů se napříč geologickou i nedávnou historií měnila. Na jejich intenzitě a četnosti se podílela jak nahodilost klimatických procesů, tak vnější podněty, jakými je třeba vulkanismus či kosmické počasí. V anthropocénu nám pak přibyl velmi silný a jednostranný vliv člověka v podobě emisí skleníkových plynů. Tyto emise naši planetu tlačí do teplejšího klimatu, teplejší klima znamená více energie v klimatickým systému a tato energie pak roztáčí i kolo extrémů, které bohužel budou častější i silnější. Data napříč různými časovými horizonty to potvrzují zcela jednoznačně. V tomto smyslu doba pochybností o příčinách zcela pominula.

Měli bychom na základě změny klimatu upravit třeba i mapy záplavových oblastí a rozšířit je o další území?

To je otázka na kolegy hydrology, ti se tímto tématem podrobně a intenzivně zabývají a tyto informace samozřejmě zohledňují v povodňových plánech. Z klimatického úhlu pohledu samozřejmě platí neúprosný řetěz příčin a následků: teplejší planeta znamená vyšší výpar do teplejší atmosféry, která pojme více vodní páry a více vodní páry je schopné vytvořit častější intenzivnější deště vedoucí k intenzivnějším povodním. Samozřejmě, v různých regionech se pak projevují ještě různé regionální vlivy.

Letos v létě jsme zase měli dlouhotrvající sucho a teploty přesahující 35 stupňů. Je to něco, s čím se budeme muset do budoucna smířit, nebo se nedá z letošního léta nic usuzovat, protože výkyvy jsou normální?  

Bohužel projekce globálních klimatických modelů a vlastně už i dosavadní zkušenosti s reálně se měnícím klimatem nám nevěstí nic dobrého. Ano, očekáváme vyšší letní teploty a delší období sucha, které nás bude postihovat častěji. Platí to i se souběžným zvyšujícím se rizikem vzniku povodní. Klima se stává extrémnější.

Většina dnešních velkoměst by byla pod vodou 

Je možné v historii vývoje Země dohledat období, kdy se na nějakou dobu teplota takto zvedla a následně pak zase klesla k normálu?

Po velkou část geologické historie Země byla teplota vyšší než dnes, mnohdy i výrazně. Z období eocénu je z Arktidy doložena subtropická fauna i flóra. Současný Antarktický kontinentální ledovec se začal formovat v oligocénu, Grónský ledový příkrov pak v miocénu. Vzhledem k věku Země tedy relativně nedávno. Pokud by se ale Země vrátila do tehdejšího bezledovcového teplého klimatu, stoupla by hladina světového oceánu o 70 či 80 metrů a plocha souše by se snížila na cca 17 % oproti dnešním 30 %. Většina dnešních velkoměst by se octla pod vodu dávno předtím, než by nastal tento krajní scénář. Mnohá z nich jsou ohrožovány vzestupem mořské hladiny o pouhý metr či dva. V geologické minulosti výrazné změny zemského klimatu vedly k masivnímu vymírání druhů a toto hrozí i dnes. A mnozí biologové by dodali, že nejen hrozí, ale už i začíná.

Někteří popírači globálního oteplování argumentují třeba tím, že Grónsko bylo údajně dřív zelené a u nás se za Karla IV. mnohem víc pěstovalo víno, takže také muselo být tepleji. Mají pravdu?

V miocénu bylo Grónsko zelené asi jako dnešní Velká Británie a za doby Vikingů byly teplejší některé jeho příbřežní oblasti. V době středověkého teplotního optima byly teploty také vyšší než v období před ním a po něm (malá doba ledová). V obou posledně zmíněných případech se jedná o ukázku regionálních klimatických anomálií v našem evropském prostoru. V současné době jsme už u nás teploty středověkého teplotního optima překonali a celá planeta (nikoliv jen některé její regiony) se ohřívá dál a rychleji.

Jak na vysoké letní teploty přesahující 35 °C a další extrémy reaguje fauna a flóra? Mění se skladba našich stromů a rostlin?

Pochopitelně. Je to velký náraz nejen pro naši společnost, ale i přírodu. Chladnomilnější druhy se budou stahovat na sever či do hor, osud smrku v našich lesích je dobrý příklad. Naopak se k nám budou šířit teplomilnější druhy. To může přinášet nové příležitosti pro zemědělství, bohužel ale mnohem více rizik: ať už jde o ta obávaná období sucha či zavlékání nových škůdců, nebo o invaze nepůvodních druhů.

Nejen Island nabízí možnosti geotermální energie 

Jak se změnou bojovat či jak se jí přizpůsobit 

Jak na změnu klimatu reagovat ve městech? Jak se v nich dá v létě efektivně snižovat teplota a zvyšovat vlhkost?  

Budeme muset ve městech stavět s ohledem na úspory energií a v létě s důrazem na udržování přijatelných teplot v interiérech. Ve vnějším prostoru pak potřebujeme více zeleně a vyhýbat se tmavým stavebním materiálům stejně tak, jako je zvykem ve Středomoří, kde budovám dominuje bílá fasáda. Velmi zdatně se mnoha konkrétními opatřeními změně městského klimatu brání třeba Vídeň, z ní si naše města mohou odnést spoustu nápadů.

Můžeme s klimatickou změnou něco dělat? A může mít naše konání vliv na to, jak velká tato změna bude? 

Přesně tak, změně klimatu se musíme buď přizpůsobit, nebo se ji snažit zpomalit či dokonce zastavit. Prvnímu říkáme adaptace a druhý přístup nazýváme mitigace. Adaptační opatření už vidíme v reálném životě v podobě změn v lesnictví a zemědělství nebo např. u protipovodňových staveb. Mitigační opatření jsou ta, kterými směřujeme k nízkouhlíkové ekonomice. A to jsou bohužel také ta bolestivě drahá, která nás bolí skrze peněženku. Proto i při nich musíme respektovat ekonomické zákonitosti, prostředky vynakládat obezřetně a nepřivodit ekonomický kolaps.

Co si myslíte geoinženýrství a možnostech ochlazovat zem? Británie nyní vypsala grant na ověřování podobných metod. Je toto cesta i pro další země včetně ČR?

Geoinženýrství je určitě velké téma a některé jeho metody se začnou časem postupně využívat. Například vyvolávání deště v obdobích dlouhého a mimořádného sucha. Problém je v tom, že je spojeno s velkými riziky, třeba tím, že při vyvolávání deště dojde k povodni. A zatím je něco takového zřejmě i zakázáno mezinárodním právem, protože případné škody budou mít i mezinárodní přesah. U celoplanetárních forem geoinženýringu, jako např. snižování intenzity slunečního příkonu pomocí vstřikování oxidů síry do stratosféry, pak mohou být případné škody stejného rozsahu, jako očekáváme od globální změny klimatu samotného.

Jaká opatření bychom tedy měli na úrovni státu, ale i celé Evropské unie nebo dokonce celého světa přijmout, abychom se na změnu adaptovali či abychom ji alespoň zmírnili? 

Ta opatření jsou už navrhována a často se už provádí. Jedná se o změny v našich městech či v krajině, ale také napříč průmyslovými obory a v energetice. Alfou a omegou tohoto úsilí je snižování emisí skleníkových plynů. Z těch hojněji diskutovaných opatření sem patří také rozvoj elektromobility, včetně jejích porodních bolestí.

Vidíme růst obnovitelných zdrojů energie, ale potřebujeme rozvíjet i nukleární energetiku a myslím, že by bylo vhodné se i více zaměřit na využívání geotermální energie, tak jak to plánuje projekt Synergys. Česká republika má zajímavý potenciál geotermální energie využitelné zejména pro teplárenství, a to i v blízkosti velkých měst, jak ukazuje mapa České geologické služby. Geotermální teplárny s přidruženou výrobou elektrické energie mohou v naší energetice sehrát stejnou roli, jako modulární atomové reaktory a vůči fotovoltaice a větrným elektrárnám mají výhody, že mají stabilní výrobu.

Autor: Martina Kurfirstová, Vladislava Vojtíšková (VědaVýzkum.cz) 

Aleš Farda vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor meteorologie a ochrana prostředí. V CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se věnuje práci s modelovými projekcemi změny klimatu a výzkumu zaměřeném na zvyšování efektivity a spolehlivosti využívání solární a větrné energie v energetice.