Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Na pražské Harfě se otevřelo v dubnu 2024 nové transferové centrum PharmTheon pro preklinický vývoj léčiv, které patří do rodiny firmy IOCB Tech. Jeho ředitel Jan Skácel v rozhovoru popisuje, jak bude toto centrum propojovat vědu a komerční sféru.

Jan Skácel 2

Jak dlouho zrál nápad na vybudování transferového centra PharmTheon?

Myšlenka zrála v hlavách pracovníků IOCB Tech, především profesora Fuska, alespoň co já vím, minimálně od roku 2018. Z důvodu covidu však došlo k odložení jeho realizace. Vlastní realizaci se tak věnujeme od počátku roku 2022, kdy jsme začali aktivně připravovat podklady pro tvorbu stavebního projektu a hodnotit jednotlivé lokace, což se ukázalo jako velký oříšek – trvalo nám téměř celý rok, než jsme nalezli vhodnou lokalitu, která by nám vyhovovala a zároveň byli majitelé nakloněni myšlence vzniku takového centra. Realizace na místě začala na počátku roku 2023. Nicméně prvních šest až osm měsíců trvala legislativní a byrokratická stránka věci, vybavování laboratoří začalo v září loňského roku. Nyní už můžeme spouštět vlastní vědeckou práci.

Jaká je myšlenka centra PharmTheon? Jaké místo zaujímá v rodině firem pod hlavičkou IOCB Tech?

Díky 15leté činnosti IOCB Tech mají výzkumníci na ÚOCHB Praha (Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR) v dnešní době celou řadu možností, jak rozvíjet svůj projekt aplikovanou cestou. Jsou podporováni v tom, aby zakládali spin-offy nebo startupové společnosti, je možné vytvořit dedikované týmy, které budou dále pokračovat v rozvoji výzkumných projektů.

Nicméně i při takové podpoře není pro výzkumníky vždy možné se projektům dále věnovat. Obzvláště v oblasti vývoje léčiv potřebujete velmi specifickou expertizu, znalosti a kontakty, které výzkumníci přirozeně ne vždy mají. Naše myšlenka byla tedy vytvořit pod jednou střechou profesionální centrum, které bude koncentrovat expertní, lidské a finanční zdroje, aby v oblasti výzkumu nových léčiv pomohlo rychleji, efektivněji a cíleněji rozvíjet výsledky základního výzkumu. PharmTheon je plně financován ze zdrojů IOCB Tech. Od vybavení laboratoří po následný výzkum.

Jak bude celý proces fungovat?

Naším úkolem je vzít ranou myšlenku, která má potenciál vzniku nového léčiva, a dále ji rozvíjet. To může být například nově identifikovaná látka z nějakých základních screeningů, která ovlivňuje zajímavé metabolické dráhy. Může to být i identifikace samotné nové metabolické dráhy, která má léčebný potenciál. My vezmeme tento raný výsledek základního výzkumu, který sám o sobě není pro komerční partnery zajímavý – protože je zde milion a jeden důvod, proč to nemusí skončit úspěšným vývojem léku, a budeme se věnovat jeho optimalizaci. To znamená, že navrhneme, co máme dělat, otestujeme to a zároveň vymyslíme, jak to udělat ještě lépe. Naším úkolem je tedy de facto celý preklinický výzkum.

Pro tyhle účely máme laboratoř organické syntézy, respektive medicinální chemie, která nám umožňuje připravovat vlastní molekuly, a máme zde několik laboratoří pro biochemii a molekulární biologii, které slouží k vlastnímu testování látek.

Máte i zvěřinec?

Dobrá otázka – nemáme, protože to by vyžadovalo celou novou budovu. My jsme se obecně museli vypořádat s celou řadou legislativních záležitostí a zvěřincem bychom si ukousli příliš velký krajíc. Nicméně to není ani myšlenka centra translačního výzkumu. My nyní opravdu fungujeme jako středobod celého procesu přenosu výsledku základního výzkumu do komerční sféry. A proto musíme být schopni využívat celé řady zdrojů, které kolem sebe máme – a ne všechno musíme mít pod jednou střechou. Jedna z těchto věcí je právě zvěřinec. V Praze a nejbližším okolí je celá řada společností a akademických pracovišť, které je mají, tudíž jsme schopni experimenty na zvířatech zajišťovat externě.

Někde musíme začít

Jaké typy zaměstnanců ve PharmTheonu tedy budou, aby tohle všechno zajistili?

Máme vlastní zaměstnance z řad výzkumníků, kterých v plném obsazení bude 25, a kteří budou plně zajišťovat vědeckou stránku věci. Nicméně opět se bavíme o tom, co je úkolem translačního centra – tedy dotahovat jasně definované cíle do úspěšné fáze, která vede ke komercializaci. Co se týče vědy jako takové, tak tam stále počítáme, že se jí zároveň budou věnovat také původní vědecké skupiny, protože jsou experti na danou oblast, a rozhodně zde bude stálá komunikace mezi námi a vědci, kteří stáli za původním objevem.

My musíme přinést expertizu projektového řízení a vlastního nastavení projektu. Dostaneme tedy jednak za úkol upravit testované látky tak, aby byly vhodnými kandidáty pro léčivo, ale zároveň budeme kompletně zabezpečovat projektové řízení.

V množství lidí, které tady máme, nejsme ale schopní obsáhnout sami úplně všechno. A hlavně jde o to, že některé expertizy, například ohledně patentů, nebude nutné využívat pořád, tudíž na ně nemusíme zaměstnávat člověka na plný úvazek, ale spoustu těchto nezbytných procesů budeme outsourcovat.

Když se bavíme o molekulách, které budete testovat, jedná se pořád spíše o klasická léčiva, nebo cílíte také na genové terapie a podobně?

Někde musíme začít. A rozhodli jsme se začít v oblasti malých molekul. Dalším terapeutickým možnostem, jako je genová terapie nebo biologická léčba, se v současné chvíli neplánujeme věnovat, nejsme zkrátka schopni hned v celé šíři vybudovat expertizu na všechny technologie.

Při slavnostním otevírání PharmTheonu v dubnu zaznělo, že plánujete vždy zároveň podporovat tři vybrané projekty. Už víte, jaké to budou?

Vzhledem k rozsahu naší operace máme kapacity věnovat se více rozmanitým projektům, nicméně musí být v různých fázích stupně vývoje. Naše činnost bude vždycky rozložena postupně na jednotlivé projekty.

Co se týká výběru vlastních projektů, máme zatím vybraný jeden, na kterém budeme začínat. Jsme v novém pracovišti, máme nové laboratoře, spolupracovníky, musíme nejdříve ladit všechny postupy, jak ty laboratorní, tak pracovní. Teď tedy bude probíhat náběhová fáze, další projekty zatím hodnotíme a vybíráme.

otevření zleva David Schreib Barbara Hrdličková Jan Skácel Martin Fusek

Slavnostního otevření se zúčastnili (zleva) David Schreib, Barbara Hrdličková, Jan Skácel a Martin Fusek

A jak to probíhá? Vy sami vytypováváte projekty, nebo vás oslovují přímo výzkumníci?

My jsme součásti firmy IOCB Tech, která se stará o podporu aplikovaného výzkumu na ÚOCHB Praha. Z tohoto titulu můžeme pracovat pouze pro ÚOCHB Praha a ústav bude také vlastníkem veškerého duševního vlastnictví.

Co se týče vlastních projektů, tak jsme na počátku, ne všichni zaměstnanci ÚOCHB zatím přesně vědí, s čím nás mohou oslovovat, co je součástí naší činnosti. Potřebujeme jim tedy nejprve doručit zprávu o tom, jak pracujeme a s čím jim můžeme pomoci.

Nicméně už jsme získali některé nabídky, kdy za námi přišli výzkumníci, kteří slyšeli, že se něco takového připravuje a už byli schopni říct, že by takové prostředí bylo vhodné a výhodné pro další rozvoj jejich vědeckých projektů. Díky propojení s IOCB Tech máme samozřejmě přehled o tom, co se na ÚOCHB děje na poli výzkumné chemie a oslovujeme také sami jednotlivé výzkumníky.

Čeho se týká váš první projekt?

První projekt, kterému se budeme věnovat, je z oblasti onkologie. Na konci by měly být látky, které budou zabraňovat vzniku rezistencí rakovin na terapie. Měly by zvýšit účinnost terapií tím, že budou oddalovat čas, kdy vzniká rezistence na tyto terapie, a v ideálním případě také snižovat možnost šíření metastází. To znamená, že by měly zabraňovat komplikacím během onkologické léčby.

Jak vzniká taková rezistence na terapii? U viru a u antibiotik mi to je jasné, ale u tělu vlastních buněk jsem o tom nikdy neslyšela.

Je to úplně stejný, čistě selekční proces. Vy chcete zabít buňku a buňka chce přežít. Cílíte svou terapii na nádorové buňky, v nichž přirozeně vznikají mutace a může se stát, že se bude jednat o takový typ mutace, který zapříčiní, že ta terapie v určitém momentu přestane fungovat, protože začnou vznikat odolné buňky, které se postupem času stanou v nádoru dominantní. A tomu chceme zabránit.

Pokud půjde vše dobře, v jaké formě a v jaký moment bude molekula nebo preparát opouštět PharmTheon? A co se s ní bude dít dál?

Hlavní důvod, proč jsme PharmTheon vybudovali, je, abychom výrazně zvýšili pravděpodobnost, že se jednotlivé molekuly dostanou do klinického testování. Aby do něj ale látka mohla vstoupit a stát se případně vlastním léčivem, je třeba podat žádost o registraci experimentálního léku (v angličtině se tento proces nazývá Investigational New Drug), která se u nás podává na SÚKL, případně na EMA nebo FDA. K tomu je potřeba splnit celou řadu pravidel. To znamená, že ta molekula od nás by měla vycházet ve stavu, že má splněné všechno pro to, aby vstoupila do klinického testování, včetně této registrace.

Vlastní klinický vývoj už je zase úplně jiná expertiza, kterou my nebudeme schopni zajistit. Nicméně můžeme pro tyto věci najít partnera (například farmaceutickou firmu), který je schopný přinést další zkušenosti do celého procesu. Takže už v dokončeném preklinickém testování budeme hledat partnery, kteří budou mít zájem rozvíjet tu molekulu v klinickém rozvoji.

Když se mluví o vývoji léčiv, tak se často zmiňuje, že není důležitá jenom molekula samotná, ale i to, jaká bude výsledná léková forma. I tomuhle se budete věnovat, nebo to už je úkol pro farmaceutické firmy?

Jeden z již zmiňovaných milionů a jednoho problému je, jakým způsobem bude finálně podávána daná látka. To je potřeba vědět nejen během preklinického vývoje, ale de facto už na jeho začátku. Vy potřebujete v podstatě na začátku dostat od lékaře zadání, jak by měla terapie na dané onemocnění vypadat. Na základě toho si stanovujete cíle, čeho potřebujete dosáhnout. Konec tak definuje začátek.

Skacel laboratoře

Jak je možné, že si vezmu pilulku a udělá se mi dobře?

Bylo od začátku jasné, že ředitelem PharmTheonu budete vy?

Já jsem se k PharmTheonu dostal v podstatě jako projektový manažer. Asi v roce 2021 mě oslovil profesor Fusek, co si myslím o vybudování transferového centra a jestli bych měl zájem pomoci s jeho vybudováním. Postupem času jsem dostal důvěru centrum vést.

Jaká byla vaše dosavadní pracovní dráha?

Mě od mala zajímalo, jak věci fungují, jak je možné, že si vezmu tabletku a najednou je mi dobře – tomu jsem se snažil porozumět. Studoval jsem Střední průmyslovou školu chemickou v Ostravě, se zaměřením na problematiku léčiv, potom jsem pokračoval na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde jsem se věnoval syntéze a výrobě léčiv, následně jsem dělal doktorát na ÚOCHB Praha se zaměřením na návrh léčiv ve skupině doktora Janeby. Potom jsem odjel do Ameriky na Johns Hopkins University, kde jsem pracoval v takové malé jednotce Johns Hopkins Drug Discovery zabývající se vývojem léčiv, která vznikla exitem lidí z jedné z farmaceutických společností v té oblasti. No a mezi tím jsem samozřejmě prošel několika dalšími místy a stážemi, věnoval jsem se i jiným projektům, které mi daly nadhled.

Mimochodem, během mých studií na ÚOCHB Praha jsem byl také „zákazníkem“ IOCB Tech a jejich činnostní podpory aplikovaného výzkumu.

Tohle je tedy vaše první řekněme nevědecká pozice. Byl přechod z vědy směrem k managementu něco, co jste plánovat již delší dobu?

Přesně tak. V průběhu let jsem vždycky k práci přistupoval více aplikovaným než vědeckým způsobem. Zároveň jsem věděl, že akademické prostředí není pro můj způsob práce a myšlení to pravé ořechové, takže jsem po celou dobu inklinoval spíše k soukromé sféře a k rozvoji vědeckých projektů.

Když jsem se ale vrátil zpátky do Čech, tak realita tady je taková, že člověk, který vybudoval nějakou odbornost ve vývoji léčiv, zde nemá příliš mnoho možností k uplatnění. Rozhodně jsem měl v plánu se něčemu podobnému věnovat, ale počítal jsem s tím, že to bude trvat trochu déle. Nicméně nabídka vybudovat translační centrum se samozřejmě nedala odmítnout.

Dříve se u nás o transferu technologií v podstatě nemluvilo, dnes už má většina univerzit svoji transferovou kancelář, jsou tady vědecko-technické parky (o kterých jsme napsali třídílný seriál 1, 2, 3 a rozhovor s René Samkem z CzechInvestu a Roderickem Barkerem z Technology parku Brno, pozn. red), které uvádějí, že mají také laboratoře, často jsou ale minimálně vybavené. PharmTheon je tak první zařízení s opravdu špičkově vybavenými laboratořemi a zaměstnanci. Kde jste se inspirovali?

Tuzemské univerzitní transferové kanceláře, mezi nimiž byl pionýrem právě IOCB Tech – který v podstatě funguje jako Tech Transfer Office, dělají řekněme organizační podporu výzkumníkům v tomto směru. Pak jsou tady technologické parky, které většinou nabízejí pouze prostor a nějaké vybavení, které má usnadnit ať už startupům nebo malým firmám první krok v jejich rozvoji. Ale není tam ta expertiza, přesně tak, jak jste řekla.

Způsob, jakým my budeme fungovat, je opravdu unikát nejen v Česku, ale i v širším okolí. My samozřejmě nevymýšlíme znova kolo, je tady několik úspěšných podobných center na západě, ať už v Německu (Max Planck Institute – Lead Discovery Center), Belgii (KU Leuven - CD3) nebo i jinde, které fungují přesně tak, jak to máme v plánu my. To znamená, že budeme zajišťovat jak expertizu, tak špičkové zázemí a vědce, kteří budou fyzicky pracovat na výzkumných projektech.

 

Autorka: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)


Jan Skácel vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, doktorát dělal na ÚOCHB Praha. Celou svou kariéru se věnuje vývoji léčiv, především jejich návrhu. Od roku 2021 se podílí na vybudování centra PharmTheon, které od roku 2024 vede jako ředitel a vedoucí oddělení medicinální chemie. Se svou rodinou bydlí v Praze a zbylý čas, který nevyplní práce a rodina, věnuje chalupě a sportu všeho druhu.

 

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: Vědavýzkum.cz