Stephen O’Regan: Deset let podpory základního výzkumu v Česku

Setkávat se s vědci v místech kde žijí, pracují a sní své sny, je klíčem k budovaní vztahu, který trvá; (zleva doprava) Karel Lemr, Antonín Černoch, Lucie Hušnerová, Stephen O'Regan, Vojtěch Trávníček (Univerzita Palackého; ONR Global)

Co je posláním Kanceláře pro námořní výzkum?

Kancelář pro námořní výzkum (ONR, nadřízená složka Kanceláře námořnictva pro globální výzkum, ONRG, pozn. red.) byla založena v roce 1946, s koncem druhé světové války, aby zajistila námořnictvu a námořní pěchotě pozici v základním výzkumu. Když jsme do války vstoupili, americká vláda neměla k dispozici etablovaný postup, který by zajistil maximální využití dostupných vědeckých talentů k plnění urgentních vojenských potřeb. V tomto směru jsme museli své protivníky dohánět. Podstatou našeho úspěchu bylo přispění evropských vědců, jako je Fermi, Szilard a Teller. Po válce se tempo ve výzkumu a technologiích ještě zrychlilo. V případě dalšího konfliktu už bychom si nemohli dovolit luxus dohánět oponenty. Potřebovali jsme zůstat v úzkém kontaktu s vědeckou komunitou doma i ve světě. Poslání ONR v roce 1946 je stejné jako dnes, o 74 let později:

• nacházet a propojovat leadery ve vědě a technologiích s výzkumnou základnou námořnictva a námořní pěchoty (tu tvoří především vlastní laboratoře a testovací kapacity, pozn. red.),
• podporovat otevřeně publikovatelný, neutajovaný výzkum, který není obchodně ani bezpečnostně citlivý, a to v širokém spektru přírodních, technických i matematických disciplín,
• propagovat sdílení vědeckého poznání napříč mezinárodními hranicemi.

Jak došlo k tomu, že se aktivity ONR rozšířily o Kanceláře námořnictva pro globální výzkum (ONRG)?

ONR byla svou podstatou od počátku mezinárodně ukotvená. Kontaktní pracoviště válečné Kanceláře pro vědecký výzkum a vývoj v Londýně bylo pohlceno ONR s jejím zřízením. Z regionálního hlediska nás tehdy zajímala především Evropa a Blízký východ. S postupnou obnovou japonské ekonomiky přišel čas otevřít kancelář v Tokiu, k tomu došlo v 70. letech. Během následujících dekád jsme postupně zřizovali kanceláře tam, kde jsme vyhodnotili výzkumnou aktivitu tak zajímavou, že jsme ji nechtěli pozorovat pouze z dálky. Tak vznikly kanceláře v Singapuru, Chile, Brazílii a v loňském roce také v Austrálii. Doufáme, že se brzy vydáme také do Indie.

A co přivedlo americký námořní výzkum do Prahy? Přeci jenom jde o Vaši první a jedinou vnitrozemskou „základnu"…

Vnitrozemskou? No jo, máte pravdu… Chybička se vloudí… Ne, vážně, krátká odpověď je, že se ve vnitrozemských regionech odehrává hodně kvalitního výzkumu. Delší odpověď je, že s koncem studené války se podnítil rapidní nárůst výměny vědeckých poznatků mezi USA a národy bývalé Varšavské smlouvy. V roce 2010 se ONR Global rozhodlo v Praze otevřít regionální kancelář pro střední a východní Evropu. Pražskou výhodou přitom není jenom geografická dostupnost regionálních center. Česká republika je domovem některých světových vědeckých počinů, z nichž řadu najdeme v Praze a jejím blízkém okolí.

Přestože pokrývám ČR více než její sousedy, setkávám se se skvělou vědou v celém regionu střední a východní Evropy. Financoval jsem výzkumníky v Německu, Polsku, na Ukrajině, v Maďarsku, ale i v Itálii a Řecku. Někdy i za hranicemi tohoto regionu. Měl jsem například příležitost hostit držitele Nobelovy ceny, Gerarda Mourou, „praotce ELI”, když přicestoval z Paříže do Prahy, aby přednesl hlavní projev na multilaterálním dialogu USA s hostitelskými zeměmi programu Extreme Light Infrastructure, který se odehrál na českém ELI-Beamlines v únoru 2019.

Jak vypadá Vaše projektové portfolio? Můžete odhadnout potenciál českého výzkumu, relevantního pro námořní aplikace? Nějaké úspěšné počiny, o které se lze podělit?

Mé portfolio se orientuje především na jednu prioritu: signály a jejich zpracování. Ve válce i v míru stále potřebujeme rychle vyhodnocovat složité situace, zpravidla na základě informací, které nejsou ani kompletní, ani jednoznačné. Čekání na lepší informace nebo jejich větší množství často nepřipadá v úvahu, zvláště pokud celý scénář zahrnuje inteligentního oponenta. Co tedy děláme proto, abychom byli lépe připraveni? Lepší senzory jsou očividnou volbou. Další možností je ale hlubší a chytřejší práce s informacemi, které už dostáváme. To je podstatou právě části uvedené priority, věnované zpracování signálů. Uvedu zde několik příkladů:

Včasné varování před srdečními obtížemi

• Podpořená instituce: Vysoké učení technické v Brně
• Americký partner: Mayo Clinic
• Cíl: včasné a spolehlivé varování před nastupujícími srdečními obtížemi s využitím nositelné technologie, využívající algoritmy detekce nízkoenergetických prekurzorových signálů
• Potenciální námořní aplikace: nositelná elektronika pro zdravotní monitoring námořníků a námořních pěšáků

Dynamická slepá separace signálů

• Podpořená instituce: Technická univerzita Liberec
• Americký partner: Naval Sea Systems Command
• Cíl: odvodit matematické postupy, které umožní rozšířit metody slepé separace signálů ze statických na dynamické scénáře
• Potenciální námořní aplikace: lokalizace porouchaných zařízení na lodích pomocí vzdálených senzorů nebo sledování zdrojů zvuku pod hladinou v přístavech.

Navigace v prostředí bez dostupných satelitních kapacit

• Podpořená instituce: Západočeská univerzita v Plzni
• Americký partner: Naval Research Laboratory
• Cíl: odvodit algoritmy pro rychlou a přesnou navigaci, založené na nelineárních ne-Gaussovských statistických metodách
• Potenciální námořní aplikace: navigace pilotovaných i nepilotovaných letadel v nízkých výškách

I v dalších zemích mám projekty, zaměřené na signály, jejich zpracování a senzoriku, dále kvantovou optiku v Polsku, kvantové počítání na Ukrajině a biologicky inspirované vyhledávání vzorců v Maďarsku. Mimo to podporuji také několik projektů v jiných prioritách.

Co je Vaším oblíbeným aspektem práce vědeckého ředitele?

To je jednoduchá otázka. Mám příležitost setkávat se a pracovat s brilantními a zajímavými lidmi. Lidmi, kteří s nadšením mluví o svých ambicích i snech a vysvětlují mi svůj výzkum způsobem, kterému rozumím, i když nejsem expert v jejich zájmové oblasti nebo oboru. Má dosavadní zkušenost jen podtrhuje názor, že věda nejsou pouze data a rovnice. Věda je také vášeň pro věc a nadšení, spolu s překvapením. Věda je svou podstatou lidským úsilím. Každý má příběh, o který se rád podělí, kulturní zázemí každého je jiné. Po tom, co probereme odborné záležitosti, rád se ptám svých českých partnerů (tedy těch nad 40 let věku), kde byli 17. listopadu 1989. A odpovědi, jaké dostávám? „Byla jsem na Národní s ostatními studenty.” „Tehdy jsem měla malé dítě, vydali jsme se na náměstí a zvonili klíči.” „Byl jsem ještě malé dítě, pamatuji si ale nadšení svých rodičů, když se později mohli vydat za hranice.” Jedná se o inspirativní osobní příběhy.

Jak jste se dostal od role námořního konstruktéra k současné roli ve vědecké diplomacii?

Vždycky jsem se o mezinárodní vztahy hodně zajímal. Na vysoké škole jsem byl v 80. letech a s nadšením jsem sledoval postupné drolení komunistických režimů v Evropě i příchod svobody do regionu. Zároveň mám velmi rád cestování a objevování jiných kultur.

Mám také pozitivní vztah k české kultuře. Přestože mé příjmení má irský původ, předkové z matčiny strany pocházeli ze Znojma. Můj oblíbený autor je Milan Kundera a veškerou jeho románovou tvorbu jsem přečetl hodně dlouho před tím, než jsem se k Vám vydal. Svůj „čtenářský deník” jsem postupně rozšířil o Karla Čapka, Václava Havla a samozřejmě Jaroslava Haška.

Americké námořnictvo a námořní pěchota si dobře uvědomují, že na vědecké talenty a schopnosti nemáme v USA monopol. Jsem proto velmi rád, že existují programy, které umožňují vědcům, pracujícím v těchto složkách, sloužit v zahraničí a pomáhat stavět pomyslné mosty mezi státy skrze vědu. Nejen na nejvyšší, mezivládní úrovni, ale také cestou osobních zkušeností a kontaktů vědců s vědci.

Bez ohledu na to, ze které kultury pocházíme, všichni akceptujeme a souhlasíme s tím, že věda se rozvíjí na základě objektivních empirických důkazů. V soutěži elegantní teorie s ověřitelnými experimentálními výsledky, které jí odporují, vítězí právě data. To je pro vědce univerzální hodnotou. Hodnotou, kterou všichni bráníme, a zároveň hodnotou, která je obvykle pod palbou ideologů všeho druhu. Vztahy mezi vědci pomáhají překonat rozdíly napříč různými ideologickými bojišti.

Jak vidíte českou vědu a české vědce?

České vědce vidím ve světové třídě. Nanotechnologie, umělá inteligence a bio-technologie skutečně vyčnívají. Úkoly zde představují výzvy, kterým čelí všechny technologicky vyspělé národy: jak zůstat v čele vědy? Jak převést dnešní vědecké znalosti do technologií zítřka? Jak kdysi řekl T. G. Masaryk, úkol malých národů je o to obtížnější, protože musí vše dělat lépe. Česká republika tuto výzvu splňuje. Velvyslanec USA Stephen King často konstatuje, že Česká republika inovuje „nad svou váhovou kategorii“. Má naprostou pravdu.

Co čeká americký námořní výzkum ve střední Evropě v budoucnu?

Jsem nadšený, že naši kancelář posílí jako vědecká ředitelka Martina Siwek a z Prahy tak budou působit v této pozici dva lidé. Martina pracuje na rozhraní studia infekčních chorob a umělé inteligence. Očekáváme její příjezd v lednu 2021.

ONR má rostoucí zájem o arktickou vědu. Na jaře 2021 povedu tým polských vědců na Aljašku, abych změřil, jak mořský led ovlivňuje rádiové vlny. Zůstaňte naladěni!

 

Rozhovor vedl Luděk Moravec, vědecký diplomat, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu

---

Stephen O’Regan

Jako Bruce Springsteen a Frank Sinatra, se narodil a vyrostl v New Jersey. Narozdíl od nich se vyhnul slávě a bohatství jako zpěvák, aby se mohl stát vědcem. Po získání doktorátu na Columbia University začal svou kariéru v Bell Laboratories. V roce 2002 vstoupil do vládních služeb jako civilní zaměstnanec námořnictva, kde se specializoval na akustiku, senzory a zpracování signálů. Do služeb Kanceláře námořnictva pro globální výzkum přešel v roce 2016, kdy také zahájil své působení na americkém Velvyslanectví v Praze.