Pavel Csank: Inovační potenciál nemůže stát na dotacích

Inovační centrum – pomocník i rádce

Co je konkrétní náplní činnosti MSIC a co ho odlišuje od ostatních českých inovačních center?

MSIC bylo založeno jako akciová společnost, což u nás není úplně běžné. Jeho posláním je rozvoj inovačního ekosystému v MS kraji.

Abychom toho dosáhli, realizujeme poměrně hodně aktivit, které bych rozdělil do tří hlavních oblastí. První se věnuje akceleraci startupů a podpoře růstu malých a středních podniků (MSP) v regionu. Mnoho MSP je závislých na jednom či několika málo odběratelích, což je činí velmi zranitelnými. Často zajišťují výrobu a služby pro globální firmy a jejich dodavatele, přičemž nemají vlastní produkt. Mnoha chybí kompetence potřebné k vývoji vlastního produktu a jeho úspěšnému prodeji na globálních trzích. Chybí jim schopnost adaptability na změny obchodního modelu či na nové technologie, které jim mohou výrazně zvýšit produktivitu. Míra digitalizace takových firem je totiž velmi nízká – a to nejen u nás v kraji, ale v celé republice.

Druhou oblastí naší činnosti je provoz technologického parku v Ostravě. Disponujeme čtyřmi budovami ve vlastnictví města Ostravy, kde kultivujeme vznik komunity technologicky zaměřených firem. Společně s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a Fakultní nemocnicí Ostrava tak vytváříme oblast s nejvyšší koncentrací mozků na severní Moravě. Snažíme se využít synergie, které takováto spolupráce poskytuje. Jde nejen o nabídku služeb superpočítače či sdílených laboratoří, ale také o efektivní komunikaci dalšího rozvoje regionu a jeho přechod od čistě průmyslové aglomerace k Průmyslu 4.0 a nejnovějším technologiím. Společně s univerzitou jsme definovali vizi SMARAGD. Nyní se všemi akcionáři hledáme společnou cestu k její realizaci.

Třetí oblastí našeho působení je koordinace a implementace Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje. Představte si to jako veřejnou službu zaměřenou na iniciaci a development strategických projektů, jejichž cílem je vytvořit v regionu co možná nejlepší prostředí pro výzkum, vývoj nových technologií a inovační podnikání. Jedná se o dlouhodobé projekty, které přinesou výhody všem zapojeným stranám, ale žádná z nich je sama není schopna zrealizovat. Jako příklad takové služby v obecném hospodářském zájmu může být vytvoření Moravskoslezské technologické akademie, kde vzniká úplně nový obsah pro technické vzdělávání ve spolupráci učitelů, firem i zřizovatelů škol.

Každá větší organizace má definovanou misi a vizi. Jaká je ta Vaše?

Podstatou naší služby je moderace kontinuální diskuse mezi firmami, univerzitami, místní a regionální samosprávou i angažovanou veřejností. Tématem této diskuse je cesta k prosperující budoucnosti našeho kraje. Naší vizí je, aby se do této diskuse, a především realizace z ní vyvstalých strategických projektů, zapojilo co nejvíce místních rozhodovačů napříč veřejným i soukromým sektorem. U již realizovaných projektů chceme přinést maximální dopady na region. V roce 2030 chceme, aby naše služby využívalo minimálně 1000 firem a na každou korunu z místních rozpočtů, investovanou do aktivit MSIC, chceme přinést dalších 5 korun z jiných zdrojů. Příkladem dopadů, o které usilujeme je, aby mezi akcelerovanými firmami vyrostly minimálně 3 firmy s obratem přes miliardu korun.

V květnu letošního roku MSIC zorganizoval už třetí ročník finanční konference Beyond Finance

Ostrava už je zelená

Stále se potýkáte s „odlivem mozků“ z regionu?

Region severní Moravy je pořád vnímán jako industriální, se značně poškozeným životním prostředím, nevhodným k zakládání rodin a výchově dětí. Je zajímavé, že tato image již zdaleka neodpovídá skutečnosti. Změna vnímání tohoto regionu je jednou z priorit našich akcionářů. Aktivity MSIC tomu napomáhají. Podporujeme inovace vedoucí k vytváření atraktivních pracovních míst, ale také ke snižování environmentální stopy podnikatelských aktivit. Málo lidí z jiných regionů ví, jak je dnes Ostrava zelená. Samotného mě to překvapilo, když jsem se sem před šesti lety přistěhoval.

30 let z našeho regionu odcházeli především mladí talentovaní lidé. Potenciálem zejména Ostravy je, aby dokázala přitáhnout zpět své rodáky, udržet si v regionu mladé lidi a nabídnout špičkovým expertům ze zahraničí (např. vědecko-výzkumným pracovníkům) odpovídající zázemí.

Z jedné širší diskuse s našimi partnery vyplynulo, že pro expaty nemáme odpovídající nabídku služeb, čímž v globální soutěži přicházíme o talenty. MSIC tak následně vytvořil Ostrava Expat Centre, ve kterém požadované služby poskytuje.

V čem by tedy měla spočívat prosperující budoucnost Moravskoslezského kraje?

Kraj a jeho ekonomika za posledních 25 let zaznamenaly obrovský posun, který se projevuje značným poklesem nezaměstnanosti. I přes odliv velkého množství produktivních obyvatel se situace skutečně zlepšuje a najdeme-li některé problematické lokality, je to spíše otázka sociální politiky než té ekonomicko-hospodářské.

Od řešení nezaměstnanosti se region jako celek musí soustředit na růst přidané hodnoty ekonomiky. Jinak by hrozil opětovný návrat k vyšší nezaměstnanosti. V poslední dekádě se region posunuje k modernější struktuře hospodářství. Mezinárodní srovnání s konkurencí tzv. měst druhé úrovně však ukazuje, že náš posun je pomalý. Hrozí nám něco, čemu se odborně říká „past středních příjmů“. Znamená to, že region zůstane ekonomicky závislý na dvou faktorech, které dosud ovlivňovaly jeho transformaci. Prvním je zájem silných globálních firem (např. Hyundai, Brose, Siemens, ABB…), které vytvořily vysokou poptávku po kvalitní pracovní síle, některé zde dokonce podporují nové vývojové aktivity a velmi dobře platí. Druhým je nabídka levných vstupů zejména v podobě nízkých mezd. Potřebujeme posun v tom smyslu, že ekonomika je tažena novými, rychle rostoucími firmami, které umí vlastní produkty a služby prodávat na globálních trzích. Pouze takové firmy jsou schopné být motorem dalšího významného růstu mezd a přiblížit náš region (i celou ČR) k úrovni zemí jako Německo či Švédsko.

Významnou bariérou je také závislost na dotacích. Za posledních 20 let se velmi hluboce zakořenil pocit, že místní a regionální podnikání a hospodaření se odvíjí od nabízených dotací. Tudy cesta ale nevede a nepovede. K dynamickému, mezinárodně konkurenceschopnému hospodářství regionu se lze dostat skrze špičkový výzkum a kvalitní vzdělávání, na které navazují úspěšné technologické firmy. V lidech a firmách musíme probouzet podnikavost, chuť investovat a riskovat. Přílišné zaměření na dotace může vést energii mnoha lidí jiným směrem.

Česko se v Inovačním scoreboardu neposouvá

Česko se podle aktuálních výsledků European Innovation Scoreboard stále nachází mezi mírnými evropskými inovátory. Proč se Česko v tomto sledovaném žebříčku razantněji neposouvá?

Názorová shoda mezi odborníky není. Myslím si, že jednou z nich je fragmentovaný inovační ekosystém, a to, že si neseme určitá dědictví z minulosti. Tím mám na mysli centrálně plánovanou ekonomiku, která stále ovlivňuje současnost. Nesmělo se podnikat, a tak nám dnes chybí kontinuita kapitalismu, zkušenosti s globálními trhy a koncentrace kapitálu pro investice. Chybí nám klíčové zkušenosti na úrovni ekonomiky, nikoli jedinců. Ekonomika je organismus, který na padesát let umřel.
Druhým faktorem je závislost na globálních hráčích. Chtěli jsme rychle vytvořit bohatství tržní ekonomiky. Nejjednodušší cestou bylo pustit k nám přímé zahraniční investice. To přineslo mnoho pozitivních změn. Nerozvinuli jsme však silný inovační ekosystém s novými firmami s vlastním produktem. A teď jsme chyceni v globálních řetězcích v rolích subdodavatelů. Náš prostor i kompetence pro inovace jsou tím značně omezeny.

Potřebujeme se zaměřit na vznik a růst českých firem a podnikatelů s takovým kapitálem, který umožní profinancovat expanzi do celého světa. A takových je u nás stále velmi málo. Mnoho kapitálu směřuje namísto inovací do skupování a přeskupování aktiv v tradičních oborech (např. fosilní energetika, strojírenství, obchod se surovinami ad.). Současně podnikatelé stále ve velké míře spoléhají na to, že se vrátí šťastné dekády, kdy nebylo třeba dělat marketing a globální hráči se na ně obraceli sami. Ty se samozřejmě nevrátí.

Jakou roli v rozvoji inovací v Česku sehrává stát?

Stát je vzhledem k vyspělosti ekonomiky jako celku slabý a neefektivní. Jsme v OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), a tak máme srovnání. Neefektivní například v tom, že není schopen chovat se strategicky, neexistuje vize hospodářské politiky. Všechny strategie jsou jen papírovými dokumenty a každý resort jich má hned několik. Výsledkem je boj o to, který resort bude více slyšet či spravovat tu či onu (pod)kapitolu rozpočtu. Příkladem za všechny je situace, kdy někdo snižuje výdaje na výzkum a vývoj a jiný dává výjimku na zdanění vína. Je až ironické diskutovat rozdíly mezi tichými a šumivými víny, ale dobře to dokládá neschopnost myslet a jednat strategicky. Takové chování státu v důsledku odrazuje firmy od dalšího rozvoje či expanze v ČR.

Jaké kroky by bylo vhodné podle Vás učinit?

Musíme si vytvořit a začít realizovat skutečnou hospodářskou strategii. A přestat plýtvat energií na nepodstatné věci. Například dělat méně PR kampaní jako The Country for the Future, které nemají obsah a nemohou nic pozitivního přinést vzhledem k absenci skutečné schopnosti být zemí budoucnosti. Měli bychom si s pokorou říci, kde reálně jsme, a začít opravdu pracovat. Nejde o to, kdo je důležitější či více vidět, je nutné začít spolupracovat. A je dobré si přiznat, že dotace z nás inovační lídry neudělají. Smysl má také intenzivnější setkávání důležitých hráčů napříč obory.

Potkávat se na úrovni praktiků je tedy podle Vás přínosnější než příprava strategií?

Jsem o tom přesvědčen. Moravskoslezský kraj má druhou nejvyšší koncentraci lidí v zemi, ale je zde mnohem slabší veřejný výzkumný a vzdělávací potenciál než ve zbytku země. Naší snahou bylo iniciovat vytvoření komunity lidí, kteří se prakticky věnují komercializaci výsledků vědy a výzkumu v soukromé sféře a ve veřejných výzkumných organizacích. Proto také přišel nápad na pořádání konference Business2Science, jejíž první ročník si dal za cíl vytipovat cca stovku lidí, kteří mají co říci k tématu Vědecká excelence. A teď již třetí rok konference vytváří nestranné prostředí pro diskusi odborníků z praxe, strategické uvažování a praktickou spolupráci.

Panelové diskuze s odborníky jsou nedílnou součástí konference Business2Science

Konference Business2Science už v říjnu

Chystáte už potřetí odbornou konferenci – jaké bude letošní téma?

Třetí ročník, který se uskuteční 19. října letošního roku v Ostravě, se bude týkat propojení marketingové excelence s tou výzkumnou a technickou. Máme-li totiž výsledky výzkumu úspěšně aplikovat s příslušným komerčním dopadem pro původce, musíme se věnovat i marketingovým aktivitám, a to již ve fázi koncipování výzkumných strategií a velkých projektů či konsorcií. České výzkumné prostředí je ve velké míře jednostranně zaměřené na publikační výsledky. Nadhled, diverzitu a globální relevanci v řadě případů omezuje tzv. inbreeding, což podporuje různé formy uzavřenosti v tuzemském akademickém světě. Jednou z rovin této uzavřenosti je předpoklad, že „výzkumníci mají zkoumat a využití výsledků výzkumu v praxi je úkolem někoho jiného“.

O jak velkou akci se jedná a na koho se účastníci mohou těšit?

Jde o vysoce odbornou konferenci, které se účastní cca 120 lidí. Někteří vystupující a hosté jsou opinion leadery a mají mnoho vlastních přínosných aktivit. Chceme tyto lidi spojovat a hledat společné cesty ke zrychlení potřebných změn. Již dnes je potvrzená účast Lenky Mynářové ze společnosti NAFIGATE, která se reálně snaží komercializovat výsledky výzkumu – někdy úspěšně a jindy méně – a nebojí se o svých zkušenostech mluvit.

V panelových diskuzích se představí bývalý hejtman Moravskoslezského kraje a zároveň bývalý rektor VŠB-TUO Ivo Vondrák, výzkumná ředitelka MoraviaLab s.r.o. Zuzana Šitavancová, ředitel marketingu startupu Lemonero Jiří Lexa nebo moderátor Vojtěch Nosek ze společnosti Unico. Dalšími hosty budou např. Marcela Šimková za Data Servis – informace s.r.o. a Tomáš Zedníček za European Passive Components Institute, či Adéla Hradilová za MSIC.

Budete účastníky konference inspirovat i dobrou praxí ze zahraničí?

Máme to v plánu - pozvání na konferenci obdržel Kjell-Håkan Närfelt ze švédské Vinnovy. Rádi bychom totiž účastníkům konference přiblížili, jak vyspělý svět pohlíží na tzv. knowledge valorization. Ukážeme nejlepší světovou praxi, jak pracovat s výsledky výzkumu směrem k úspěšnému využití v praxi, a to jak v komerčním, tak i veřejném sektoru.

Zdroj: Vědavýzkum.cz (MK)

Pavel Csank vystudoval Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu obor Sociální geografie a regionální rozvoj. Během studia doktorátu začal poskytovat konzultační služby v oblasti hospodářského rozvoje zemí, měst a regionů. Vzhledem k časové náročnosti své profesní angažovanosti posléze opustil univerzitu a začal se konzultacím věnovat na plno u nás i v zahraničí – na úrovni vlád, ministerstev, regionů i měst. V roce 2017 společně s hejtmanem Moravskoslezského kraje Ivo Vondrákem a primátorem Ostravy Tomášem Macurou založili Moravskoslezské inovační centrum, ve kterém dnes působí v roli předsedy představenstva.