Štěpánka Piskáčková: Umělci a vědci mají spoustu společného

Karim Tarakji & Ondřej Červinka: Red Shift

Zmiňovaná výstava s názvem Umění v nanosvětě je praktickou částí její disertační práce. Zájemci mají možnost vidět umělecko-vědecká díla od 30. září ve foyer CEITEC VUT.

Co připravovaná výstava nabídne návštěvníkům?

Na výstavě bude k vidění šest mezioborových děl v různých podobách, od experimentálních soch přes fotografie, světelné instalace až po zine (nekomerční periodikum). Jedna z instalací autorů Kláry Samcové a Jana Michaličky pracuje třeba s mouchami. Klára oblékla mouchy do pozlacených svetříků, které budou díky elektromotoru létat kolem objektu, jehož tvar vychází ze snímku krystalu zlata z transmisního elektronového mikroskopu. Nějakým způsobem zajímavá a přínosná díla jsou ale všechna a díky tomu, že jsme měli k dispozici velký prostor, tak mohla být i rozměrná. Největší dílo zabírá 16 m2 plochy foyer.

Klára Samcová & Jan Michalička: Pozlátko

Proč jste si vybrala zrovna vědecké pracovníky z CEITEC?

V rámci praktické části mé disertační práce jsem hledala vhodného adepta ke spolupráci na mezioborovém díle a vzhledem k mému zájmu o částicovou fyziku, potažmo nanosvět, mi kamarádka z vysoké školy doporučila Jana Michaličku, který na CEITEC působí. Jana zaujala možnost spolupodílet se na díle, ve kterém se protíná umělecký a vědecký přístup, a tak jsme započali naši spolupráci. Postupem času jsme přišli s nápadem oslovit ještě další kolegy z CEITEC Nano a studenty z Fakulty umění a designu a vytvořit tzv. umělecko-vědeckou laboratoř, což je koncept, který je na poli zahraniční mezioborové tvorby poměrně běžný a ve kterém se často vyskytuje propojování umění a nanotechnologií, i když jsou i fúze s jinými odvětvími například s robotikou nebo neurobiologií. Velké díky za pomoc s organizací a oslovení vědců z CEITEC patří Kateřině Soukupové a Michalu Urbánkovi.

Jak vypadala spolupráce s vědci?

Nechtěla jsem rovnou přiřazovat k umělci konkrétního vědce. Loni na podzim proběhlo společné setkání v CEITEC, kde umělci představili své zaměření a stejně tak vědci přiblížili své výzkumy. A pak jsme přemýšleli, jak by se to dalo uchopit. Ve výsledku šlo o to, aby umělci analyzovali poznatky získané vědeckým výzkumem a přišli s inovativním řešením, jak tato zjištění použít v oblasti umění. Vědci zase měli zájem o to, aby své poznatky aplikovali jiným způsobem a předali je ve srozumitelné podobě laikům. Některá díla výstavy tak přibližují technologie, jiná jen naznačují jejich gró nebo poukazují na něco zajímavého, čemu se vědci věnují.

Výstupem od vědců byla data nebo materiál?

To bylo různé, každý se podílel na tvorbě mezioborového díla trochu jiným způsobem, a tak i výstupy byly rozmanité. Například Jan Čechal, který spolupracoval s Laurou Fiľákovou, se zúčastnil společně s dalšími kolegy z CEITEC pohybového workshopu. Ten byl zaznamenaný na fotografiích, které jsou součástí už zmíněného zinu. Peter Kepič zase vyrobil wafer (křemíkový disk využívaný pro výrobu čipů do digitálních přístrojů) se skrytou zprávou. Zatímco Ondřej Červinka dělal několik měsíců různé testy hologramu a výsledek uvidíte na výstavě.

Štěpánka Piskačová, Barry Wan & Peter Kepič: Doba křemíková

Myslíte, že může umění, jakožto obor pro mnohé náročný na pochopení, vysvětlit naprosto odlišnou oblast vyžadující také velkou míru zapojení? Nebude výsledek dvojnásobně složitý?

To máte určitě pravdu, oba obory jsou v tomhle smyslu komplikované. I pro mě, a to pocházím z umělecké půdy, je občas obtížné uchopit nějaké umělecké dílo. A taky jsem se setkala s názory odborníků, že spolupráce mezi vědci a umělci z různých důvodů nefunguje. Možná je jeden z nich ten, který zmiňujete. Na druhou stranu si myslím, že umělci a vědci mají spoustu společného, například kreativitu nebo představivost. A vědci z CEITEC pro mě znamenali ideální model spolupracovníků. Kromě toho, že jsou neuvěřitelně chytří, byli ochotní, otevření a uměli vše s lehkostí vysvětlit. Navíc se chtěli zapojovat i do umělecké části a sami přicházeli s nápady. Výstava tedy skutečně vychází z propojení umění a vědy a zároveň toto splynutí reflektuje.

A co se týká pochopení, v naší skupině k němu došlo. A jestli to pochopí i vnější pozorovatelé, návštěvníci výstavy, to se uvidí. Nicméně snažili jsme se to udělat srozumitelně, pomůžou k tomu i vysvětlivky u jednotlivých děl.

Můžete nám jedno z děl představit podrobněji?

Určitě a ráda. Třeba instalaci Václava Macha a Jana Michaličky, kteří pracovali s nerezovou ocelí. Václav vytvořil sérii ocelových objektů, které svou formou vychází z analýzy atomární struktury vzorků tohoto běžně používaného kovu. Objekty mají tvar odvozený od tvaru martenzitické struktury, jež byla při pozorování pod transmisním elektronovým mikroskopem náhodou objevena. Martenzitické jehlice byly ve velmi zajímavém a pravidelném rozpoložení, které se povedlo Honzovi zachytit z více úhlů, a tím vytvořil relativně přesné schéma rozestavění jednotlivých objektů. Výsledná instalace v podstatě divákovi umožňuje náhled na jinak neviděnou složku oceli.

Václav Mach & Jan Michalička: AISI 304 (1.4301)

Jsou některá díla i interaktivní?

Například instalace 32 fotografií s názvem Za obrazem spinových vln, kterou jsem vytvořila spolu s Michalem Urbánkem a Ondřejem Wojewodou. Inspirací mi byl základní princip spinových vln, jež se šíří v magnetických materiálech precesním pohybem (jako když se točí káča). Vytvořili jsme instalaci, ve které se aktivací pohybového čidla pohybují síťově uspořádané fotografie, čímž se navzájem ovlivňují a vyprávějí různé příběhy. Podobně jako si mezi sebou magnony (kvantové pojmenování pro spinovou vlnu) předávají informace a energii nebo také jako když se setkáváme s podněty a situacemi, které mění náš úhel pohledu a směřování.

Díla budou vystavena ve foyer CEITEC VUT do 24. října, kam se pak přesunou?

Velká část výstavy se přesune do Domu umění v Ústí nad Labem na začátku prosince.

Plánujete i nadále spolupracovat s vědci z CEITEC?

Já bych byla moc ráda, pokud tomu i ostatní budou nakloněni. Rozhodně počítám ještě s vytvořením katalogu ke spolupráci a k výstavě, ve kterém by měly být i odborné texty zabývající se možnostmi interakce mezi přírodními vědami a uměním.

 

Autorka: Kristýna Filová

Zdroj: CEITEC