Klára Kalíšková působí jako ekonomka v projektu SYRI, na CERGE-EI a na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadů delší rodičovské dovolené na ekonomiku, ale i na samotné ženy a jejich děti. Říká, že kvůli nízkému zapojení žen, které by přitom pracovat chtěly, stát ročně přichází o zhruba deset miliard korun na daních. Přečtěte si v rozhovoru, k jakým dalším zajímavým číslům došla ve svém výzkumu.
Kolik procent žen by rádo pracovalo více?
Je to naprostá většina. Z šetření provedeného neziskovkou MUMDOO totiž vyplývá, že pouze 7 % žen, které mají dítě do 4 let, zájem pracovat nemá. Celkem 22 % chce mít brigádu nebo pracovat projektově, plná pětina by přivítala pětinový úvazek, 38 % poloviční a 13 % žen s malými dětmi chce pracovat na plný úvazek. Souhrnně platí, že většina českých matek s dětmi do 4 let by chtěla pracovat více hodin, než skutečně pracuje.
Co jejich většímu zapojení brání?
Je to zejména nedostatek dostupné péče o děti a sociální normy. Náhradní péče o děti není příliš dostupná, a týká se to nejen školek, ale v této věkové skupině dětí od 0 do 4 let samozřejmě i jiných možností pro mladší děti, jako jsou dětské skupiny, sousedské hlídání nebo dotované služby chův. Na trhu také není dostatek flexibilních možností pracovního zapojení, ženy preferují zapojení na částečné úvazky, potřebují flexibilitu v pracovním čase, ale i místě výkonu práce, tedy třeba možnost pracovat (částečně) z domova.
Můžete vyčíslit ztrátu na daních, pokud by matky začaly pracovat podle svých preferencí?
V České republice je v současné době asi 210 000 matek s dětmi do 4 let věku bez práce, jejichž průměrný preferovaný úvazek je 12 hodin týdně. To při průměrné hodinové mzdě 215 Kč znamená 11 000 korun měsíčně. Zapojení nepracujících žen na trhu práce podle jejich preferencí by přineslo asi 9,108 mld. Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů. Dalších 150 000 matek s malými dětmi pracuje průměrně 17 hodin týdně. Jejich preferovaný úvazek je však o zhruba čtyři hodiny týdně vyšší. V tomto případě by zvýšení odpracovaných hodin podle jejich preferencí přineslo asi 1,231 mld. Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů. Celkově by tedy přechod do situace, kdy matky dětí do 4 let pracují na svůj preferovaný úvazek, přinesl do veřejných rozpočtů asi 10 miliard korun ročně.
V minulosti jste se také zabývala mj. nedostatkem kapacit v českých mateřských školách. Co jste zjistila?
Také to je jeden z důvodů, proč mají české matky v období mateřství jeden z největších propadů v míře zaměstnanosti. Přitom vyšší zaměstnanost především matek předškolních dětí by pomohla narovnat deficity penzijního systému nebo snížit vysoké genderové rozdíly na trhu práce. Nedostatek volných míst v mateřských školách vede také ke ztrátám ve státním rozpočtu, ročně jde o více než miliardu korun.
S jakými daty jste v tomto výzkumu pracovali?
Propojili jsme data ze Sčítání lidu, domů a bytů a ze Školského registru MŠMT a vytvořili tak unikátní databázi zachycující jak poptávku po předškolní péči o děti, tak i kapacitu mateřských škol ve více než 6 000 českých obcích v letech 2001 až 2011. Modelovali jsme také variantu, že mateřská škola není dostupná v obci bydliště. Shromáždili jsme data o dojezdových vzdálenostech do nejbližších obcí, ve kterých mateřské školy jsou, a odhadovali, jakou šanci mají rodiče získat místo v mateřské škole v sousedních obcích. Situace v jednotlivých obcích je pochopitelně odlišná. Někde se dostupnost snížila třeba proto, že na kraji obce vyrostlo satelitní městečko, do kterého se nastěhovalo spoustu mladých rodin s předškolními dětmi. V jiné obci mohlo naopak dojít k odlivu mladých rodin nebo obec získala prostředky pro rozšíření mateřské školy, a tak se dostupnost naopak zvýšila.
Více o výsledcích výzkumu se dočtete zde.
Autor: Filip Vrána
Foto: Archiv SYRI
Zdroj: SYRI
Klára Kalíšková zastává funkci odborného asistenta na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze. Je také vědeckou asistentkou na Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a výzkumnicí think-tanku IDEA při CERGE-EI. Mezi její výzkumná témata patří ekonomie trhu práce a aplikovaná ekonometrie se zaměřením na genderové rozdíly na trhu práce a roli veřejných politik v jejich formování. Aktivně se také podílí na hodnocení procesů tvorby politik v ČR se zaměřením na zaměstnanost a sociální dopady, například jako členka Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života při Radě Vlády ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: SYRI
