Megi Mejdrechová: RoboTwin je v učení robotů unikátní, svým příkladem chci motivovat ženy v technice

Téma vaší diplomové práce, za kterou jste v roce 2020 získala cenu Wernera von Siemense, vzniklo na základě žádosti firmy, která se obrátila na ČVUT o pomoc s robotizací ruční lakovny, protože klasickými metodami automatizace to nešlo. Jak jste se k řešení tohoto problému dostala?

V tomto případě sehrála klíčovou roli moje alma mater. ČVUT se zaměřuje na řešení praktických problémů v oblasti techniky a rozvíjí spolupráci se soukromým sektorem. To vede firmy k tomu, aby se na univerzitu obrátily s problémy, které nelze vyřešit běžně dostupnými řešeními na trhu. 

Fakulta strojní ČVUT, kde jsem v té době studovala magisterské studium, má v oblasti soukromého sektoru mnoho kontaktů. Vedoucí mé diplomové práce mi doporučil, abych se v rámci závěrečné práce zaměřila právě na zmíněný problém. Téma mě od začátku zaujalo díky tomu, že bylo inovativní. To mě upřímně potěšilo, protože první téma, které jsem pro diplomovou práci zvolila, mě nakonec příliš neoslovilo.

Nebereme lidem práci, ale měníme rutinní úkoly na činnosti s vyšší přidanou hodnotou

S RoboTwin přistupujete k automatizaci tak, že – zjednodušeně řečeno – dělníci učí roboty. Jak velkou roli tedy pracovníci následně sehrají v celém procesu?

Na rozdíl od klasické automatizace s naší metodou nedochází k tomu, že by lidé přišli o práci. Nejde o to, že by zaměstnanci byli propuštěni a nahrazeni roboty. Naopak si vážíme zkušeností a know-how pracovníků. Snažíme se tak upskillovat a transformovat rutinní práci na činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Dělník z výroby předvede na prvním produktu ze série, jak se má vyrábět, a my na základě toho automaticky vygenerujeme program pro robota, který pak vyrobí celý zbytek série. Tímto způsobem se dělník podílí na učení robotů a může se stát jejich operátorem, tedy supervizorem, který řeší problémy spojené s jejich činností.

Dále je nutné zmínit, že v samotné oblasti povrchových úprav je podstatný nedostatek pracovníků – lidé tam nechtějí například kvůli znečištěnému prostředí. Výrobním firmám tak dáváme šanci zalepit nedostatek pracovních sil.

Velkou výzvou v rámci vaší technologie je – jak zmiňujete v předešlých vyjádřeních – samotný záznam pohybu. Jak jste v RoboTwin tento problém vyřešili?

Existují dva přístupy – outside in a inside out. První přístup si lze představit jako mo-cap (motion capture, pozn. red.) kostým používaný při vývoji počítačových her. Tento setup je sice přesný, ale náročný na hardware a financování. 

Pro naše účely jsme zvolili přístup inside out, při kterém jsou senzory umístěny na objektu, jehož trajektorii sledujeme. Výhodou tohoto řešení je přenosnost a jednoduchost při nastavení. Hlavním prvkem jsou vizuální senzory, které zajišťují optická data. Tento trend a technologie v současnosti rychle rostou a v oblasti výzkumu se objevuje stále více nových poznatků, což vývoj dále výrazně urychluje. Díky tomu se naše řešení odlišuje od ostatních dostupných na trhu.

Technologie vyniká jednoduchostí a rychlostí – zapojit se může každý s výrobním know-how

Jakou máte konkurenci na evropském trhu?

I když nejsme jediní, kdo využívá demonstraci pohybu pro učení robotů, podle aktuálních údajů, které mám k dispozici, ve Spojených státech podobné subjekty neexistují. V Asii to nedokážu posoudit. V Evropě působí dvě další firmy na úrovni startupů, které však používají metodu trackování outside in, což má nevýhody, které jsem již zmínila. Tyto firmy také zpracovávají robotické programy jiným způsobem. Právě v tomto rozdílu spočívá vysoká přidaná hodnota naší metody, a tedy i celého spin-offu RoboTwin. Programy generujeme s ohledem na konkrétní roboty a optimalizujeme je tak, aby vyhovovaly jejich specifickým požadavkům. 

V jakých výrobních odvětvích lze vaši metodu využít?

Začali jsme v oblasti lakování, protože zde byla poptávka a velký potenciál, navíc je v této oblasti více know-how – například oproti svařování. Naše metoda se však dá aplikovat na jakoukoli výrobní operaci: od broušení a leštění přes čištění povrchů po montáže. V posledním případě se na nás nedávno obrátila jedna firma z USA.

Jaké benefity představuje vaše metoda oproti kódování?

Výhody spočívají především v jednoduchosti a rychlosti. Na procesu se může podílet každý, kdo má know-how z výroby, aniž by musel umět programovat. Navíc jde o univerzální metodu, která je založena pouze na předvedení pohybu.

Benefit rychlosti oproti kódování je také zřejmý. S naší metodou stačí jednoduše nasnímat pohyb a na základě toho vytvořit program s tisíci body. Kdybychom však museli při kódování zaznamenávat každý bod pohybu, šlo by o velmi náročnou a časově vyčerpávající práci.

Klíčové je inspirovat se zahraničními zkušenostmi a nepřistupovat k věcem jen z domácí perspektivy

Co považujete za zásadní milník v cestě založení spin-offu RoboTwin a které programy vám pomohly nejvíce?

Po dokončení diplomové práce jsem chtěla, aby naše řešení proniklo do průmyslu, ale nevěděla jsem, jak na to. V této fázi byl pro nás klíčový program EIT Jumpstarter. Ten je určen pro týmy s dobrým nápadem, které si chtějí ověřit, zda je možné jej transformovat v produkt nebo službu. Zároveň také týmy získají povědomí o tom, co je potřeba pro kompletní realizaci jejich plánu. V rámci tohoto programu jsme si sestavili jak byznys plán, tak plán technického vývoje.

Po této zkušenosti jsme vstoupili do grantového programu EIT Manufacturing, který nám během roku 2023 poskytl financování pro celý prvotní vývoj – od prototypu až po hotový produkt. Zároveň nám byl poskytnut mentoring a příležitost rozšířit síť kontaktů prostřednictvím networkingu na evropské úrovni. To považuji za zásadní, protože kontakty na české prostředí nestačí – trh není dostatečně velký. Navíc je klíčové porovnat, jak věci fungují v zahraničí, a neomezovat se pouze na domácí přístup.

Které programy pro vás byly zásadní na národní úrovni?

Co se týče České republiky, musím zmínit především program Start it od ČSOB, který je velmi prakticky zaměřený. Aktuálně jsme také součástí Technologické inkubace agentury CzechInvest, zaměřené na technický vývoj, která pro nás končí v květnu. Následně navážeme na akcelerační program CzechInvestu, který se zaměřuje na komercializaci.

Za zmínku stojí také program JIC BOOSTER. Přestože jsme pražská firma, působíme také na Moravě, protože zde sídlí velká část výrobního průmyslu. Obecně jsou služby Jihomoravského inovačního centra velmi kvalitní a jsme vděční za tuto příležitost.

Programy jako EIT Women Leadership mohou pomoci inovátorkám překonat imposter syndrom, který často brzdí jejich kariérní růst

V roce 2024 jste absolvovala program EIT Women Leadership. Co vám tento program přinesl?

Být ženou v technickém prostředí, které pro ženy není příliš typické, je obecně náročné téma. Je proto cenné získávat nové perspektivy a sdílet své zkušenosti s ostatními. V rámci tohoto evropského programu probíhaly online tréninky, z nichž některé byly velmi přínosné a praktické pro vedení týmu a produktový vývoj. Obecně jsem ráda, že tento prostor existuje. Někteří lidé čelí například imposter syndromu, který jim může bránit v kariérním růstu, což je velká škoda, a podobné programy můžou pomoct takové bariéry překonat.

Pro mě osobně bylo skvělé, že jsme v rámci programu měli vlastního mentora. Měli jsme tak v rámci one-to-one sezení možnost probrat konkrétní problémy v leadershipu, což je obzvlášť cenné pro technicky orientované osoby, kterým leadership občas může chybět.

Na leadership v RoboTwin nejste sama. Spolu s vámi se na chodu RoboTwin podílejí David Polák a Ladislav Dvořák. Spolupracujete spolu od samého začátku?

S kolegy se znám ze stejné fakulty, kde jsme se potkali v rámci zahraničního studijního programu v Singapuru. Už tehdy jsem si byla vědoma jejich schopností, a proto jsem je oslovila pro realizaci nápadu hned na začátku. Jako tým jsme se pak ještě více upevnili zejména během programu EIT Jumpstarter.

Kolik má v současnosti RoboTwin zaměstnanců?

V současnosti nás je deset – sedm v technickém vývoji a zbytek v business developmentu. Náš tým je velmi komplexní, což vyplývá i ze zaměření našeho produktu. Pokrýváme vše od hardwarového vývoje a mechanického designu po elektrotechniku a software. Netechnický tým se také rozrostl a stále hledáme nové talenty, což je ale poměrně náročné. Určitě chceme růst rychleji. Jsme nyní ve fázi, kdy je tržní potenciál pro naši technologii velký, a to vnímáme jako velkou příležitost.

Výhra European Prize for Women Innovators by mi umožnila zviditelnit a zpopularizovat pro mne klíčová témata

Kdo všechno je vaším potenciálním partnerem?

Poptávka po jednoduchých metodách učení robotů je vysoká, což potvrzuje i skutečnost, že tato oblast je čím dál tím větším tématem na veletrzích a konferencích, které se zaměřují na robotické a automatizační procesy. Jedná se o stále populárnější trend, i když adaptace do výrobních firem – u koncových uživatelů – je pomalejší.

Našimi partnery jsou systémoví integrátoři, tedy dodavatelé kompletních automatizačních řešení, dále výrobci výrobních technologií, například výrobci lakovacích pistolí, a výrobci robotů. Poslední zmínění jsou pro nás na samotném vrcholu řetězce potenciálních partnerů. Dobré vztahy máme například se společností FANUC, která je jedním z největších světových výrobců automatizačních zařízení, včetně průmyslových robotů, ale i s Yaskawou nebo ABB.

Jak vnímáte svou nominaci na European Prize for Women Innovators v kategorii EIT Women Leadership? Co by pro vás a pro RoboTwin znamenala případná výhra?

Nemyslím si, že by nám výhra přinesla o X procent více zákazníků ze dne na den, ale znamenalo by to pro mě možnost zpopularizovat některá důležitá témata. Může to přitáhnout pozornost k technologickému transferu znalostí z akademického prostředí do průmyslu. Také by to byla příležitost ukázat, že studentky, které se rozhodnou studovat technické obory, mohou mít skvělou a naplňující kariéru. To by byla jedna z mála věcí, které mohu udělat pro zlepšení genderové vyváženosti v technických oborech, což by pro mě osobně mělo velký význam.

Megi Mejdrechová se aktivně věnuje robotice, automatizaci a průmyslové AI. Je absolventkou ČVUT v Praze, má zkušenosti s výzkumem, vývojem i podnikáním. V roce 2021 založila oceňovaný startup RoboTwin, s.r.o., zaměřený na pohyb imitující robotiku a jako jeho CTO se v roce 2025 dostala i do žebříčku Forbes 30 pod 30. RoboTwin vyvíjí chytrá zařízení pro robotizaci výroby, která umožňují pracovníkům učit roboty bez programování, rychle a flexibilně. Pomáhá tak automatizovat i tam, kde to do teď nebylo možné, díky no-code robotics řešení. Dlouhodobým cílem RoboTwinu je implementovat inovace do výroby a zavírat tak propast mezi technologickým state-of-the-art a průmyslovou praxí.