Dne 14. ledna 2025 odstartovala největší česká družice TROLL firmy TRL Space Systems, kterou do vesmíru vynesla raketa Falcon od společnosti SpaceX. Jaká očekávání jsou spojena s touto misí a jaký pokrok Česká republika učinila ve vesmírných aktivitách za posledních šestnáct let? Nejen o těchto tématech promluvil Petr Kapoun, ředitel TRL Space Systems.
Jak byste zhodnotil vývoj vesmírných aktivit v České republice od vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) až po současný projekt „Česká cesta do vesmíru“, který organizuje ministerstvo dopravy, a vypuštění největší české komerční družice TROLL právě společností TRL Space Systems? V čem jsme udělali největší pokroky?
Vstup České republiky do ESA v roce 2008 byl klíčovým momentem – bez něj bychom nebyli tam, kde jsme dnes. Za posledních šestnáct let jsme urazili velký kus cesty. Prvních šest let jsme se soustředili na dodávky malých výrobních součástek pro větší hráče v západní Evropě. Postupně ale nastal průlom, když se Česká republika připojila k programu raket – nejprve Vega, následně Ariane 5 a 6. V tomto období jsme začali dodávat větší díly. V posledních letech zažíváme velký boom, zejména na poli družic – jak studentských, tak i těch větších. Roste i počet firem v tomto odvětví, který dosahuje stovky. Tento přerod byl umožněn i díky každoročnímu navyšování příspěvků ministerstva dopravy na vesmírné aktivity.
Země jako Polsko nám ve vesmírných aktivitách připomínají, že nesmíme usnout na vavřínech
Jak si Česká republika vede v porovnání například s Polskem?
Polsko je jednou ze zemí, která nám připomíná, že nesmíme usnout na vavřínech. Dlouho byli pozadu, ale rozhodli se nás dohnat, a v některých oblastech nás dokonce předstihnout – jak finančně, tak technologicky. Proto nesmíme ustoupit v navyšování rozpočtů na vesmírné aktivity, jinak nám může ujet vlak.
Názvem TRL odkazujete na metodiku hodnocení vývoje a „zralosti“ technologií, kterou představila NASA ve druhé polovině 20. století. Tento termín ukazuje na kvalitu a vysoký stupeň připravenosti, tedy stupeň devět plus. Daří se vám naplňovat tento standard?
Název TRL, který mimochodem nebyl zaregistrován, skutečně reflektuje filozofii naší společnosti. K hotovým technologiím a misím, nikoliv pouze k dodávkám komponentů, jsme se dostali postupně. Dnes už máme za sebou řadu úspěchů a v budoucnu, věřím, budeme sklízet ovoce. Máme dva typy satelitů, které se staly komercializovanými produkty a o které je zájem nejen v Evropě.
Snažíme se pokrýt celou škálu pozic, které firma potřebuje k realizaci kompletních misí, tedy i těch netechnických
V minulosti jste zmínil, že Česká republika v kosmickém průmyslu čelí výzvám, zejména v oblasti lidských zdrojů. Aktuálně jsou v řadách TRL Space Systems i odborníci ze zahraničí. Jaké možnosti poskytuje TRL Space Systems budoucím českým odborníkům z řad studentů?
Rozvíjíme spolupráci s univerzitami a sehráli jsme významnou roli při zakládání magisterského programu Space Applications na Vysokém učení technickém v Brně, který vznikl před třemi lety. V rámci tohoto oboru se snažíme každoročně přijmout čtyři až šest studentů do našeho stážového programu. Tento program připravuje studenty na budoucí profesi, přičemž během magisterského studia získají potřebné dovednosti, aby mohli po absolvování nastoupit na plnohodnotné pozice v TRL Space Systems. Stejně tak se snažíme pracovat i na úrovni středních odborných škol, kde se zaměřujeme na oblasti, jako je montáž družic či jejich testování. V této souvislosti studentům nabízíme praxi, která může vést až k trvalému pracovnímu uplatnění.Výzvu však představují seniorní pozice. V TRL Space Systems neuznáváme „přetahování“ pracovníků z jiných tuzemských firem. Proto se v tomto případě zaměřujeme na zahraniční trh nebo na odborníky z příbuzných oborů, například letectví.
Na jaké oblasti se zaměřujete v rámci stážových programů?
Snažíme se pokrýt celou škálu pozic, které firma potřebuje k realizaci kompletních misí. To je podle mého názoru na kosmickém průmyslu hezké. Kromě technických pozic se zaměřujeme například i na řízení projektů, nákup a další netechnické role. Naším cílem je v tomto případě vybudovat nové, plně funkční týmy během dvou let.
Naším cílem je nastavit nový směr – mít komerční družici, která generuje zisk
S kterými vědeckými a akademickými institucemi jste spolupracovali v rámci mise družice TROLL, kterou 14. ledna tohoto roku vynesla raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX?
Co se týče samotné družice, tedy jejího hardwaru, spolupracujeme s Akademií věd ČR a laserovým centrem HiLASE se zajištěním a vývojem LiDARu. Tento vysoce výkonný laserový systém však na družici TROLL instalován není, protože musí projít dalšími fázemi vývoje – jedná se o velmi komplexní zařízení. Hlavní část naší spolupráce ale probíhá v oblasti práce s daty. Družice TROLL bude poskytovat hyperspektrální data, se kterými nám pomáhá tým Univerzity Karlovy. Spolupráce se tak týká analýzy vedoucí k efektivnímu využití.
Jaké byly celkové náklady na vývoj a vypuštění družice TROLL a z jakých zdrojů bylo její financování zajištěno?
Celkové náklady na misi TROLL se pohybují kolem 2,5 milionu eur a byly financovány interně, jedná se o naši investici.
V jakých oblastech lze hyperspektrální snímky uplatnit?
Velkou aplikaci představuje zemědělství, tedy monitoring kvality půdy a rostlin. Česká inspekce životního prostředí díky hyperspektrálním snímkům z družice TROLL lépe odhalí nelegální skládky, uplatnění však nalezne i v monitorování kvality povrchových vod. Společně s Univerzitou Karlovou, Univerzitou v Heidelbergu a Univerzitou v Miláně připravujeme výzkumný projekt, v rámci kterého by snímky měly pomoci nejen při identifikaci supraglaciálních jezer v Grónsku a na Antarktidě, ale také při monitorování faktorů, které mohou vést k jejich protržení. Vodou z těchto jezer je totiž v současnosti ohroženo více než 15 milionů lidí žijících v ledovcových oblastech. Aplikací je celá řada a další budou přicházet. To se týká i zákazníků. Další z možností využití může být například monitorování klíčových elektrických rozvodných soustav, detekce poruch a podobné účely.
Jaké technologie, včetně těch od českých participantů, jsou součástí družice TROLL?
Za zmínku stojí zejména pokročilý software s umělou inteligencí, vyvinutý sesterským startupem Zaitra. Tento software umožňuje zpracování dat přímo na palubě satelitu, čímž výrazně urychluje analýzu a zvyšuje efektivitu celé mise. Bezpečnost komunikace mezi družicí a Zemí zajišťuje nový šifrovací systém od společnosti Corac, která rovněž patří do skupiny TRL Space. Tento systém poskytuje spolehlivou ochranu přenášených dat. Na výrobě některých částí kostry družice TROLL jsme spolupracovali s firmou Frentech Aerospace, jež má dlouhou tradici ve výrobě kosmických součástí. Důležitou roli sehrála také společnost JD Dvořák, která se podílela na testování družice, například při vibračních zkouškách před samotným startem.
Jaká očekávání máte od mise TROLL?
Dokončení družice TROLL jsme završili už v červnu, a pro mě to tehdy byla už hotová věc. Bohužel kvůli technické závadě na raketě se start posunul. Ze startu máme samozřejmě radost, ale nyní už pracujeme na další generaci této družice.Co se týče mých očekávání, naším cílem je nastavit nový směr – mít komerční českou družici, která prodává data a generuje zisk. S TROLLem vstupujeme na trh, na kterém dosud dominovaly západní státy. Myšlenka, že jsme se ve střední a východní Evropě odvážili jít cestou komerčního prodeje dat touto cestou, je opravdu novinkou, ze které mám opravdu dobrý pocit a upřímnou radost.
Petr Kapoun je zakladatelem a ředitelem TRL Space. Během svého působení se stal jedním z průkopníků vesmírného průmyslu v České republice. Měl na starosti projekty jako zkoumání mikrogravitace, hledání exoplanet nebo těžbu nerostného bohatství ve vesmíru. V kosmickém průmyslu pracuje od roku 2014. Za tu dobu bylo pod jeho vedením dokončeno přes 12 kosmických misí v hodnotě přes 30 mil. eur. Petr je místopředsedou představenstva Regionální hospodářské komory Brno a vykonává funkci v poradní skupině ministra obrany pro výzkum a inovace. Je také předsedou představenstva Brno Space Cluster. Jeho vizí je dostat českou vlajku na Měsíc a prodávat české kosmické produkty a služby na všech kontinentech.
Od roku 2018 se věnuje genderové vyváženosti a usiluje o větší zastoupení žen v technických oborech. Ve stejném roce přijal pozici Ambassador for Women in Space. Od roku 2023 je součástí programu European Young Leaders. Za důležité považuje vzdělávání, a proto se v Brně snaží nastartovat ekosystém kosmických aktivit propojující školy, firmy a další odborné instituce. V Technologickém parku, v blízkosti inovativních firem, založil školku. Spolupracoval na spuštění několika vzdělávacích programů pro základní a střední školy, jako je např. Labyrinth Space Academy, a podílel se na založení prvního magisterského programu při VUT v Brně zaměřeného výhradně na kosmickou vědu – Space Applications.
Nepřehlédněte také rozhovor s Petrem Kapounem z minulého roku!
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
