Národní technická knihovna stojí před zásadními změnami – rozvojem infrastruktury pro otevřenou vědu, modernizací služeb i investicemi do budovy a technologií. Nový ředitel NTK Petr Očko v rozhovoru popisuje svou vizi, klíčové projekty i výzvy, které čekají české výzkumné prostředí.
Z jakých zdrojů je financován rozpočet NTK? Jaký podíl tvoří institucionální financování a jaký projektové granty či investice?
Činnost NTK je financována jak z národních, tak zčásti i evropských zdrojů. Vedle kmenové činnosti se některé aktivity realizují projektově. Protože NTK zajišťuje významné národní projekty v oblasti sdílení a správy informačních zdrojů či otevřeného přístupu, tvoří projektové prostředky podstatnou část rozpočtu. Tyto finance směřují zejména do nákupu a správy licencí elektronických informačních zdrojů a rozvojových aktivit pro výzkumnou i knihovnickou komunitu.
Předplatná elektronických informačních zdrojů, včetně transformačních smluv, vyjednávaných týmem NTK, využívá více než stovka akademických institucí a nyní jednáme o pokračování v dalších letech. Projektů a aktivit je ale v NTK vícero.
Role NTK v českém výzkumném a vzdělávacím ekosystému
Uvažuje se o přeměně NTK na samostatnou instituci mimo přímou gesci MŠMT? Jaké by to mělo výhody a nevýhody, a existují modely, podle kterých by taková transformace mohla proběhnout?
Diskuse o změně právní formy NTK se v minulosti objevily, ale dlouhodobě zůstáváme příspěvkovou organizací MŠMT. NTK realizuje strategické projekty národního významu v oblasti podpory výzkumu, vývoje, inovací i otevřené vědy, a v tomto kontextu je úzká spolupráce s MŠMT velmi přínosná. Stejně zásadní je naše spolupráce s Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
V komunikaci s RVVI se podílíme na některých strategických aktivitách a přizpůsobujeme je aktuálním výzvám výzkumných politik. Pokud by z této spolupráce někdy vyplynul podnět ke změně právní formy či fungování NTK, budeme to diskutovat.
NTK se věnuje širokému spektru činností – od výpůjček až po digitální infrastrukturu, metadata a podporu výzkumu. Kterou roli považujete za nejzásadnější do budoucna?
Národní technická knihovna je v českém informačním a výzkumném ekosystému unikátní institucí. Vedle klasických knihovních služeb se specializací na technické obory je NTK významným centrem informačních služeb pro akademickou sféru, firmy, odborné komunity i širokou veřejnost.
Zásadní a stále rostoucí roli bude mít informační podpora výzkumného prostředí – zejména v oblasti správy vědeckých dat, digitalizace a rozvoje principů otevřené vědy. Pokračovat chceme i v podpoře akademických kariér a spolupráci s firemní sférou.
Národní technická knihovna za deset let
Jaká je vaše vize pro NTK do deseti let? Jaké změny očekáváte a čemu by se měla knihovna přiblížit?
Desetiletý horizont je období, ve kterém dochází k výrazným změnám – technologickým i legislativním. Očekává se proměna hodnocení výzkumu i změny v publikování, které přinesou další rozvoj otevřené vědy. Větší prostor mohou získat otevřené modely publikování provozované akademickými institucemi, komunitami nebo státem. To může snižovat tlak na financování vědeckých publikací, ale závisí na mnoha faktorech.
NTK bude dále spolupracovat na posilování infrastruktury otevřené vědy – rozvoj repozitářů, metadatových modelů, perzistentních identifikátorů a dalších komponent, které ji umožní rozvíjet i na evropské úrovni.
Nové technologie, zejména umělá inteligence, zásadně promění výzkum, vzdělávání i chod společnosti. Akademické knihovny budou stále více fungovat jako vzdělávací centra propojená s výukou na univerzitách. Technologie umožní širší nabídku digitální výuky, ale zároveň poroste význam fyzického setkávání a komunitního života.
NTK má být lídrem v zodpovědném využívání těchto technologií – kompetenčním centrem pro výzkumnou, vzdělávací a knihovnickou komunitu i pro spolupráci s firmami.
Na evropské úrovni se rodí nové strategie pro umělou inteligenci, data a výzkum, v nichž se NTK aktivně angažuje. Nová strategie EU pro AI ve výzkumu usiluje o propojení výzkumníků, dat, výpočetních kapacit a financování napříč Evropou. Zaměřuje se na excelenci, interoperabilitu, etiku a rozvoj kompetencí – oblasti, kde má NTK zkušenosti i potenciál.
A nakonec – s rostoucí potřebou osobního setkávání poroste i kulturní a komunitní role knihovny. Unikátní budova NTK má být živým, otevřeným centrem komunitního života Kampusu Dejvice i celé Prahy 6.
Vlajkové projekty míří na efektivitu informačních zdrojů
Jakým nejdůležitějším projektům se NTK aktuálně věnuje? Máte „vlajkové“ projekty? A jak chcete posílit roli NTK v infrastruktuře výzkumu – například v oblasti otevřené vědy, repozitářů či FAIR dat?
Realizujeme celou řadu projektů, ale největšími jsou Czech Academic and Research Services (CARDS) a Národní centrum pro informační podporu výzkumu, vývoje a inovací (NCIP VaVaI).
Projekt CARDS je nyní ve druhé třetině realizace. Jeho cílem je vytvořit stabilní prostředí pro kvalitní vyhledávání a dostupnost informačních zdrojů prostřednictvím centrální platformy nové generace (PNG). Integrace a centralizace mají zvýšit efektivitu práce s informačními zdroji. PNG bude klíčovým prvkem ekosystému pokročilých nástrojů a služeb pro knihovny a výzkumnou sféru.
Pod hlavičkou NCIP VaVaI pokračuje zejména Národní centrum CzechELib, které zajišťuje centrální nákup elektronických informačních zdrojů a podporuje přechod na otevřený přístup k publikacím a datům. Připravujeme také platformu One-Stop-Shop for Researchers, která výzkumníkům nabídne na jednom místě informační zdroje, služby a podporu.
Váží se nějak tyto projekty na další projekty financované z EU?
Rozhodně ano. Projekty CARDS a NCIP VaVaI z povahy věci přirozeně navazují na další národní a evropské aktivity realizované dalšími institucemi – jako například EOSC, Národní repozitářovou platformu a připravovaný projekt Open Science II. Nedávným výstupem CARDS je základní metadatový model pro výzkumná data (CCMM). V oblasti perzistentních identifikátorů rozvíjíme prostředí pro klíčové identifikátory pro výzkumné prostředí, jako je ORCID či DOI, mapujeme současný stav jejich implementace a připravujeme nezávislou cost-benefit analýzu PID pro české prostředí.
Kromě zmíněných projektů v digitálním prostoru vede NTK také řadu rozvojových aktivit i ve fyzickém prostoru. Patří sem například Polytechnická dílna, která uživatelům nabízí 3D tisk, 3D skenování, laserový řezák a další zařízení pro realizaci jejich nápadů.
Přečtěte si také
Mezinárodní konference Knowledge, Research, Education Conference 2025 – KRECon, která se konala v Národní technické knihovně, poukázala na potřebu efektivního hodnocení vědecké excelence, podpory pro mladé začínající vědce i na nutnost přilákat a udržet v ČR kapacity ze zahraničí. Tématem konference byl excelentní výzkum.
Digitalizace fondů a výzvy budoucnosti
Jak hodnotíte stav digitalizace a dlouhodobé dostupnosti digitálních fondů? A jak plánujete modernizaci služeb — fyzických i digitálních?
Digitalizace fondu pokračuje, ale její intenzitu je potřeba posílit. Jednou z priorit bude investice do technologického vybavení. V rámci projektu CARDS vznikají nové aplikace, které výrazně zlepší služby v NTK i v partnerských institucích — například nová aplikace pro registrace uživatelů.
Rozvíjíme také třeba aplikaci Získej, která slouží pro meziknihovní výpůjční služby.
Služby pro uživatele jsou pro nás zásadní a sledujeme, že zájem o tištěné publikace postupně klesá. To umožní postupně uvolňovat prostory pro nová studijní místa a další služby. Proto očekávám, že rekonstrukce vnitřních prostor NTK bude v následujících letech jednou z klíčových investic.
Jaká jsou největší rizika nebo překážky, které vidíte před NTK – finanční, legislativní, technologické či organizační — a jak se s nimi chcete vyrovnat?
Rozpočet je jedním z hlavních limitů — zvlášť pokud chceme investovat do budovy, technologií, služeb a zejména do lidí. Úspěch NTK stojí na kvalitním týmu zaměstnanců.
Z legislativního hlediska přichází nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a technologickém transferu, účinný od roku 2027. Přináší nové možnosti pro otevřenou vědu a spolupráci akademické a aplikační sféry. Je však potřeba dořešit otázku sekundárních publikačních práv, na kterou upozorňoval například dlouholetý ředitel NTK Martin Svoboda.
Technologicky a organizačně nás čeká implementace zmíněné platformy nové generace a migrace členských institucí. Sledujeme aktuální trendy a postupně vylepšujeme provoz tak, aby NTK co nejlépe sloužila jednotlivcům i organizacím.
Jak chcete zúročit své předchozí zkušenosti z MPO, technologické sféry či TA ČR v roli ředitele NTK?
Mám dlouhodobou znalost českého inovačního ekosystému a zkušenosti z podpory projektů výzkumu, vývoje a inovací. Spolupracoval jsem také s RVVI, což je pro NTK velmi relevantní. Zkušenosti z oblastí digitalizace a umělé inteligence mohou přispět k rozvoji nových služeb NTK založených na těchto technologiích.
Zkušenosti ze spolupráce s firemní sférou, včetně startupů, mohou pomoci rozvíjet služby NTK v oblasti znalostního a technologického transferu a dalších služeb pro inovační firmy.
Petr Očko vystudoval informační management a evropskou integraci na Vysoké škole ekonomické v Praze. Doktorské studium absolvoval na Univerzitě Karlově v oblasti informačních studií a knihovnictví. Během své profesní dráhy působil mimo jiné jako předseda Technologické agentury ČR nebo jako náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace. Výrazně se podílel na zavádění moderních nástrojů podpory výzkumu a vývoje, včetně podpory startupů, a také na přípravě a realizaci národních strategií pro inovace a technologie.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
