V návaznosti na náš text o programu ERC CZ, který letos oslavil 14 let od schválení vládou, vám přinášíme příběhy dvou řešitelů – farmaceutky Veroniky Novákové a fyzika Martina Setvína.
Veronika Nováková: Podání ERC CZ bylo více méně jednoduché. Bylo potřeba jen vyplnit spoustu formálních formulářů.
Jak zpětně hodnotíte náročnost žádosti o ERC grant?
Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce kompetitivní soutěž, bylo potřeba myšlenku i vlastní text žádosti dotáhnout k dokonalosti. S přípravou jsem začala tak s ročním předstihem, ale intenzivně jsem se přípravě grantové přihlášky věnovala půl roku před uzávěrkou. Je pravda, že jsem v té době byla na mateřské, takže čas jsem musela podřídit i potřebám své dcery… Na přihlášky do tuzemských agentur (GA ČR apod.), mi stačí času a úsilí podstatně méně (obvykle cca 1–2 měsíce).
Velkou pomocí byly semináře organizované Technologickým centrem Praha (expertní skupina Zdeňka Strakoše).
Můžete nám přiblížit proces žádosti o ERC CZ grant?
Podání ERC CZ bylo více méně jednoduché. Bylo potřeba jen vyplnit spoustu formálních formulářů. Modifikovali jsme cíle, kterých chceme dosáhnout tím způsobem, že není možné za 2 roky stihnout vše, co bylo plánováno v původním 5letém ERC. Za cíl v ERC CZ jsme si tedy dali „proof-of-concept“ studii. Adekvátně jsme upravili i rozpočet. K přihlášce se přikládal i původní text ERC žádosti.
Poskytl vám program ERC CZ takový rozpočet, o jaký jste žádala v ERC?
Rozpočet byl poskytnut adekvátní, jen místo 5 let se finance úměrně zkrátily na 2 roky. K žádnému jinému krácení nedošlo. Pořídili jsme i plánovanou investici, jen nebyla opět uhrazena celá (zase se úměrně proplatila část ceny), museli jsme si tedy najít kofinancování z jiných zdrojů.
Kdy si budete znovu žádat o ERC?
Ze zadávací dokumentace ERC CZ jsem povinna podat ERC do skončení projektu svého ERC CZ, tedy v mém případě do konce roku 2025.
Jak program ERC CZ hodnotíte?
Jako naprosto perfektní, umožňující rozvinout riskantní myšlenky, které následně mohou vést k zajímavým výsledkům. Zaopatřilo mi to tým mladých nadějných lidí, kteří by jinak museli opustit naše pracoviště. Všichni nadšeně pracují na našich nápadech, které, jak věříme, poslouží k podání ještě lepší ERC přihlášky než posledně.
Je něco, co by se podle vás mělo v programu ERC CZ změnit?
Nic mě nenapadá.
Mohla byste, prosím, krátce shrnout, o co ve svém grantu usilujete, co je vaším cílem?
Náš projekt se nazývá „Chytré fotosenzitizéry: Vysoce-účinné, aktivovatelné a s cílenou distribucí pomocí aptameru“. Vzhledem k tomu, že rakovina je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí, a pandemie SARS-Cov-2 zase ukázala na zranitelnost populace vlivem infekční choroby, je nutné neustále hledat nové terapeutické přístupy. V našem případě je to metoda nazývaná fotodynamická terapie. Tato metoda je založená na tzv. fotosenzitizéru, který je aktivován světlem o vhodné vlnové délce, což vede k produkci singletového kyslíku, který následně ničí nádorovou buňku či patogeny. Širšímu použití této metody v klinické praxi brání několik důvodů, mezi nimi např. kožní fotosenzitivita. Cílem projektu je proto vyvinout unikátní vysoce selektivní fotosenzitizéry, které překonají tyto nedostatky. Námi vyvinuté fotosenzitizéry budou selektivně aktivovatelné in vitro a cíleně distribuované v organismu díky jejich vazbě na aptamer. Díky tomu budou s vysokou pravděpodobností působit pouze v místě účinku, čímž se výrazně zvýší jejich terapeutické působení a odstraní vedlejší účinky. V rámci projektu bude na molekulární úrovni studována afinita připravených konjugátů k daným cílovým proteinům a vyvine se metodika pro biologické in vitro hodnocení.
Veronika Nováková působí na Katedře farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Věnuje se azaftalocyaninům (jejich syntéze, studiu vlastností a vývoji nových azaftalocyaninů použitelných jako fotosenzibilizátory ve fotodynamické terapii nebo jako fluorescenční senzory. V roce 2023 získala grant ERC CZ na projekt s názvem Chytré fotosenzitizéry: Vysoce-účinné, aktivovatelné a s cílenou distribucí pomocí aptameru. Řešila také dva projekty Grantové agentury ČR, z toho jeden mezinárodní.
Martin Setvín/ Foto: Vladimír Šigut, UK Forum
Martin Setvín: V Čechách je unikátní to, že mladí vědci mají několik grantových schémat, jak získat peníze na založení nové skupiny.
Jak zpětně hodnotíte náročnost žádosti o ERC grant?
První žádost jde ztuha, v kategorii ERC Starting grant mi její napsání trvalo zhruba rok. Člověk musí návrh hodně diskutovat s kolegy. V kategorii ERC Consolidator mi to zabralo 1–3 měsíce intenzivní práce.
Můžete nám přiblížit proces žádosti o ERC CZ grant?
Základem byla žádost o ERC grant. Jen v české verzi musel být projekt zkrácen na dva roky, takže jsem zdůraznil dvě věci, kterých bych chtěl dosáhnout a pomohly by mi v získání ERC grantu v dalším kole. Myslím, že vědecká část byla tak na dvě stránky, jeden den práce.
Poskytl vám program ERC CZ takový rozpočet, o jaký jste si žádal v ERC?
Měl jsem dvouletou verzi, takže jsem žádal o málo peněz, asi o 13 milionů oproti 50 milionům v ERC. U dvouleté verze je problém v tom, že má člověk hodně svázané ruce ohledně investic.
V roce 2024 jste si znovu podal žádost o ERC Consolidator grant a byl jste úspěšný…
Ano, letos jsem měl úspěšný rok. Na podzim nám časopis Science Advances otisknul poslední objevy naší skupiny týkající se polaronů v pevných látkách. Na začátku října jsem měl pohovor v ERC soutěži a poté jsem se dozvěděl, že jsem grant získal. Mám z toho velkou radost.
Je něco, co by se podle vás mělo v ERC CZ změnit?
ERC CZ má zajímavou myšlenku v tom, že umožňuje podat žádost i lidem, kteří uspěli v ERC a podávali původní žádost v jiné zemi. To je dobrá myšlenka v tom směru, že umožňuje takto najmout schopné lidi a je zajištěna kvalita review procesu. V Čechách je unikátní to, že mladí vědci mají několik grantových schémat, jak získat peníze na založení nové skupiny. Patří mezi ně ERC CZ od MŠMT, Junior Star a EXPRO od GA ČR nebo třeba program Primus od Univerzity Karlovy. Tyto štědré dotační programy začínají sklízet výrazné úspěchy, ale na druhou stranu jsem zaregistroval několik případů, kdy kolegové takto získali velký grant a zůstali v zahraničí. Grantové agentury by měly důrazně požadovat, aby hlavní řešitel byl zaměstnaný v Česku a fyzicky zde seděl. A také to kontrolovat. Jinak se tímto způsobem vyhazuje velké množství peněz.
Mohl byste prosím krátce a v podstatě laicky shrnout, o co ve svém grantu usilujete, co je vaším cílem?
Zkoumáme polarony, což jsou elektrony, které „uvíznou” v krystalické mřížce a tím ovlivňují třeba elektrickou vodivost, katalytické vlastnosti materiálu, nebo mohou zajišťovat vysokoteplotní supravodivost.
Polaron je elektron, který se v látce zastaví na místě, místo aby se šířil jako vlna, a v posledních letech se ukazuje, že hraje zásadní roli v řadě důležitých technologií jako fotokatalýza, elektrické vlastnosti materiálů nebo optické vlastnosti. O existenci polaronů se ví už skoro 100 let, ale zatím jsou všechna experimentální data nepřímá.
My pozorujeme polarony přímo. Ke zkoumání polaronů používáme velice citlivý mikroskop, díky němuž dokážeme vidět uspořádání jednotlivých atomů. Přístrojů, jež umožňují takto pracovat, je na světě sto až dvě stě, ale využívají se hlavně ke zkoumání organických molekul. Jen málo lidí je používá ke studiu takových materiálů jako my. Jednoduše proto, že je to relativně nová metoda a porozumět do hloubky této problematice není úplně snadné a vyžaduje to čas.
(více o výzkumu Martina Setvína si můžete přečíst v rozhovoru pro UK Forum, pozn. red.)
Martin Setvín působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zde také absolvoval studium fyziky. V rámci doktorského studia působil na Fyzikálním ústavu AV ČR a absolvoval roční výzkumný pobyt na National Institute for Materials Science v japonské Tsukubě. Následně strávil osm let na Technische Universität Wien, kde byl členem Surface Physics Group Ulrike Diebold. Zde také v roce 2018 habilitoval. Od června 2021 působí na Katedře fyziky povrchů a plazmatu MFF UK. Je držitelem grantů GA UK PRIMUS a GA ČR EXPRO. Pod jeho vedením vznikla na Matfyzu nová vědecká skupina a laboratoř. V roce 2022 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru fyzika za výzkum nevodivých materiálů. Loni získal grant ERC CZ, letos také ERC Consolidator.
Článek navazuje na text o programu ERC CZ.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
