Letos v prosinci uběhlo čtrnáct let od schválení programu ERC CZ, jehož cílem je podpořit vědce, kteří žádali o ERC grant, ale z důvodu nedostatku financí na ně nezbyly prostředky. Tento program, který sklízí převážně chválu, přispěl i ke zvýšení naší úspěšnosti v soutěži o prestižní granty Evropské rady pro výzkum. Jsou s ním nicméně spojené také byrokratické obtíže – návrh je například třeba podat vytištěný na podatelnu MŠMT či každý rok vykázat určitý počet výstupů.
Poprvé byl program ERC CZ schválen Vládou ČR dne 7. prosince 2010. Jednalo se o usnesení 885, které alokovalo programu 600 mil. Kč na období 2012–2019. V letech 2016, 2019 a 2023 byl pak program znovu prodloužen, naposledy do roku 2032, tedy téměř na celé období nového rámcového programu, který naváže na program Horizont Evropa.
Hlavním cílem programu ERC CZ je podpořit excelentní výzkum, a to realizací projektů, které byly v rámci mezinárodního hodnocení panely Evropské rady pro výzkum (ERC) zařazeny do kategorie A nebo B v druhém kole hodnocení, ale z důvodu nedostatku prostředků neobdržely finanční podporu. V odborném poradním orgánu programu sedí vědecké kapacity jako např. Zdeněk Strakoš, Blanka Říhová či Jakub Steiner.
Program však neměl vždy jistou budoucnost. Na počátku se dokonce uvažovalo o jeho přerušení a zrušení, a proto v roce 2014 a 2015 nebyly zahájeny žádné projekty. O znovuotevření programu usiloval z pozice člena RVVI fyzik Tomáš Jungwirth: „Hlavní námitka MŠMT byla, že ERC CZ grantů je tak málo, že se program nevyplácí organizovat. V RVVI jsme navrhli přidat do programu všechny, kteří postoupili do 2. kola hodnocení ERC s argumentem, že ve druhém kole jsou všechny projekty vysoce kvalitní v mezinárodním měřítku. I díky tomuto návrhu MŠMT program ERC CZ obnovilo.“
V současném období (2024–2032) je na projekt ERC CZ celkem vyčleněno takřka 1,581 mld Kč. Při rovnoměrném rozložení do jednotlivých let tak vychází 197,6 milionů korun na rok (v období 2012–2019 vycházela průměrná roční částka pouze na 75 milionů korun na rok).
Tomáš Jungwirth k soutěži říká: „Smysl ERC CZ vidím ve dvou hlavních rovinách. Jednak je to pro ČR nejlevnější a mimořádně kvalitní způsob výběru špičkových grantů a jejich hlavních řešitelů. Stačí, když převezme nákladné hodnocení z ERC, které je v mezinárodním měřítku na špičkové úrovni a zároveň žadatelé z ČR soutěží ve velmi náročné mezinárodní konkurenci. Druhý klíčový význam ERC CZ vidím v tom, že dává další významnou motivaci o ERC granty žádat. Jejich příprava je velmi náročná, konkurence je velká, tak dává velký smysl žadatele pozitivně motivovat k podávání grantů.“
Osm soutěží podpořilo již 61 projektů
Letos byla vyhlášena 8. soutěž, která měla uzávěrku v dubnu 2024 a její výsledky byly oznámeny na začátku července. V říjnu pak řešitelé projekty zahájili. Financování získalo jedenáct projektů: čtyři jsou z Univerzity Karlovy, tři z ústavů Akademie věd a po jednom putují na Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Českou zemědělskou univerzitu v Praze, Ostravskou univerzitu a na České vysoké učení technické v Praze. Jde o druhý nejvyšší počet podpořených projektů za dobu konání soutěže ERC CZ. Nejvíce projektů bylo podpořeno v 7. ERC CZ soutěži v roce 2023, kdy financování získalo 19 projektů: 10 z nich získala Univerzita Karlova, pět z těchto deseti pak šlo na jedinou fakultu, a to Matematicko-fyzikální.
Lze sledovat pozvolný nárůst podpořených projektů, výjimkou je loňský vysoce úspěšný rok. V první soutěži uspělo 5 projektů, ve druhé a třetí 3, ve čtvrté 6, v páté 8, v šesté 6, v sedmé 19 projektů a v letošní osmé 11 projektů. Po šesté veřejné soutěži prošel program průběžným hodnocením, jehož autoři konstatovali, že: „Program ERC CZ je velmi specifický v tom, že bez ohledu na to, že je určen pro úzkou skupinu subjektů (žadatelé o grant ERC), dokázal dosud podpořit projekty 14 různých subjektů z rozličných vědních oborů. V tomto ohledu je program v ČR ojedinělý, z hlediska oborovosti plošný a pro definované příjemce nenahraditelný.“ Průběžné hodnocení označilo program za unikátní, přinášející výsledky světově srovnatelné kvality a neexistuje za něj náhrada. Toto hodnocení pak bylo podkladem pro prodloužení programu do roku 2032.
Soutěž ERC CZ není určena jen začínajícím vědcům, ale i uchazečům, kteří se ucházeli o ERC granty pro pokročilé vědce. Vztahuje se tedy na všechny žadatele o ERC Starting Grant (StG) nebo o ERC Consolidator Grant (CoG) či ERC Advanced Grant (AdG), kteří získali ve druhém kole hodnocení známku A či B. Doposud většinu žádostí představovaly StG. Dle informací MŠMT činila v 6. a 7. soutěži ERC CZ dotace na StG 210 mil. Kč, na CoG 200 mil. Kč a na AdG 54 mil. Kč.
Řešitelé musí mít na hostitelské instituci po dobu řešení projektu i půl roku po ukončení alespoň poloviční úvazek. Ti řešitelé, kteří v ERC soutěži byli v kategorii B, se musí zavázat, že nejpozději do dvou let od zahájení řešení projektu podají znovu návrh do některé z výzev ERC.
Veronika Nováková, jedna z úspěšných řešitelek projetku ERC CZ. Příběh Veroniky Novákové a Martina Setvína přineseme v zítřejším článku.
Pozitivní vliv programu ERC CZ na naši účast a úspěšnost v celoevropské soutěži
Ač v dlouhodobém horizontu úspěšnost českých projektů v celoevropské ERC soutěži pozvolna stoupá, počet žadatelů o ERC granty donedávna spíš stagnoval, jak ve své analýze konstatovalo Technologické centrum Praha, které slouží jako Národní informační centrum pro evropský výzkum. Toto tvrzení platilo obzvláště pro seniorní vědce, kterým jsou určeny granty pro pokročilé výzkumníky (AdG). U mladých vědců žádajících o StG roste nejen úspěšnost, ale i počet žadatelů. A u vědců ve střední části kariéry, kteří žádají o CoG, jsme v poslední soutěži doslova zazářili a získali 10 grantů, tedy víc, než například Belgičané či Dánové a v přepočtu na počet obyvatel dokonce víc jak Němci. Je to velký rozdíl oproti minulosti, kdy k nám i dalších zemí bývalého komunistického bloku směřovaly maximálně dva až tři granty.
Dlouhodobě nejaktivnější jsou výzkumníci, kteří zamýšleli řešit grant ERC v oborech spadajících pod fyzikální vědy (ERC-PE), s evropským průměrem srovnatelnou aktivitu a dokonce nadprůměrnou úspěšnost mají i žadatelé o grant ERC v oblasti přírodních věd (ERC-LS). V posledních dvou ERC soutěžích (ERC Starting grants a ERC Consolidator grants 2024) však vítězí i projekty ve společenských a humanitních vědách (ERC-SH), v nichž jsme v minulosti nejvíce zaostávali.
Soutěž ERC CZ je patrně jedním z faktorů, které se zasloužily o naše zlepšení. Paradoxní je, že v počátcích soutěže byla pravidla nastavena tak, že úspěšní nositelé ERC CZ měli naopak zakázáno si žádat znovu o evropský ERC grant, aby nedocházelo k dvojímu financování. Toto pravidlo bylo v pozdějších soutěžích po apelech tehdejších členů RVVI vypuštěno.
Za naším zlepšením však jistě stojí další faktory, jako např. semináře pro žadatele, které pořádá Technologické centrum Praha. Na nich sdílí své zkušenosti bývalí řešitelé a hlavně Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, vedoucí Expertní skupiny na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Ten v minulosti vedl i jeden z hodnoticích panelů ERC.
Dalším z faktorů je jistě zlepšení projektového servisu na univerzitách. Mnozí projektoví manažeři jsou na špičkové úrovni, umí plynně anglicky, mají často doktorát a znají dobře pravidla grantů a doporučení, jak žádost napsat.
A v neposlední řadě nám dorůstá mladá generace vědců, kteří jsou dobře jazykově vybavení a mají zahraniční zkušenosti a rozhled.
Jejich návratu ze zahraničí do Česka pomáhají i různé typy juniorských grantů. Ty vypisuje jednak Grantová agentura ČR (GA ČR Junior star a GA ČR Postdoc Individual fellowship), ale i samotné instituce. O těchto typech grantů jsme na jaře napsali třídílný seriál (díl 1, 2, 3). Průkopnickým typem juniorského univerzitního grantu byl program Primus Univerzity Karlovy a všech pět žadatelů z Univerzity Karlovy, kteří letos získali ERC Consolidator grant, byli v minulosti držitelé grantu Primus. Bývalý prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum z let 2014–2022 Jan Konvalinka (současný ředitel Ústavu organické chemie a biochemie) k programu poznamenává: „Trvalo nám dva roky, než jsme ho (i díky vytrvalosti a neústupnosti rektora Tomáše Zimy) na Univerzitě Karlově prosadili, a jsem moc rád, že nám zkušenost dala za pravdu. Je skvělé, že nové vedení UK v tomto programu pokračuje.“
Jan Konvalinka také zdůrazňuje velikost programu: „UK na něj dává ročně ze svého rozpočtu na vědu 90 milionů a fakulty přidávají dalších 90 milionů, což umožňuje založení 17–25 nových vědeckých skupin ročně! A to je důležité: cílem projektu není vyřešení konkrétního vědeckého problému, ale založení vědecké skupiny. Tím je ostatně daná zcela mimořádná úspěšnost toho programu ve věci získávání ERC grantů.“
Současný prorektor UK Ladislav Krištoufek doplňuje, že na rok 2025 je na program vyčleněno dokonce 95 milionů Kč.
Konvalinka je přesvědčen, že podobné programy by měly mít všechny instituce včetně Akademie věd ČR: „Program cílí nejen na navrátilce z ciziny, ale také na cizince, kteří chtějí založit skupinu na UK. Jsem naprosto přesvědčen, že právě tohle je cesta ke špičkové vědě na českých univerzitách: přilákat ty nejlepší mladé kolegy, jaké můžeme, z ciziny. Dát jim prostředky na začátek kariéry a nechat je pracovat. Nejde jen o ERC granty, jde hlavně o změnu atmosféry, ke které jejich zásluhou dochází, ke zvyšování laťky náročnosti, přílivu nových přístupů, nových nápadů a nové energie.“
Jedinou kaňkou je zase ta byrokracie…
Program ERC CZ je všeobecně vítán, vědec a nositel dvou evropských ERC grantů a ředitel CEITEC MUNI Pavel Plevka vypichuje jeho přednosti: „Pětiletý projekt umožňuje ambiciózní výzkum, protože poskytuje prostor pro chybu, umožňuje vytvořit nový tým nebo významně posílit stávající skupiny a umožňuje také nakoupit velké investice. Za pozitivní také považuji, že se nedělá další hodnocení, ale využije se hodnocení Evropské rady pro výzkum.“
Přesto však i tento prestižní program má své byrokratické obtíže. Mezi nimi zmiňují projektoví manažeři například nejasnosti s uznáním nákladů na přijímání hostů a pořádání konferencí a workshopů.
Pavlu Plevkovi zase vadí, že MŠMT, které peníze poskytuje, ale i kontroluje jejich čerpání, vyžaduje na rozdíl od Evropské rady pro výzkum nejen numerické vyjádření indikátorů výstupů, jako jsou publikace a jiné výsledky, ale také častější pravidelné reportování, které zbytečně bere řešiteli čas na vědeckou práci. „Projekty by měly být hraničním, rizikovým výzkumem. Může trvat dlouhou dobu, než sestavíte tým a než máte výsledky k reportování. Někdy dokonce musíte svůj přístup nebo téma významně změnit. Na straně hodnotících pak ale vidíme podiv či komentář, že to je zajímavé, že excelentní vědci od začátku projektu nepublikují,“ říká s úsměvem Pavel Plevka. Na problém závazku v podobě třech výstupů ročně od druhého roku řešení projektu upozornil také spolek Věda žije! a domnívá se, že tento přístup se odklání od filozofie ERC.
Vědci také považují za nepraktické rozpočtování po jednotlivých letech a nutnost každoročně operovat s nespotřebovanými financemi – tedy přesunovat je do Fondu účelově určených prostředků (FÚUP), který však smí tvořit maximálně 5 % rozpočtu. Při všech takových přesunech je navíc třeba komunikovat s MŠMT žádosti o změnu, což vědce a jejich projektové týmy, ale i ministerstvo, administrativně zatěžuje. Podobně i zprávy o postupu řešení je třeba odevzdávat ministerstvu každoročně, na rozdíl od evropských ERC grantů.
Obtíže mají také řešitelé, kteří v ERC soutěži získali hodnocení v kategorii B. Ti mají v ERC CZ nárok na maximálně dvouleté financování a potýkají se s otázkou, co z rozpočtu vypustit. MŠMT k tomu na svém webu píše: „Projekty je třeba upravit tak, aby plnily indikátory programu a zároveň se v meritu řešení neodklonily od původního návrhu. V rámci nového projektu jsou proto řešeny jen některé etapy, obvykle ty počáteční, není ale nutné striktně realizovat první dva roky původního projektu.“
Byrokratickou drobností je také povinnost podat návrh jak v elektronické verzi (na paměťovém médiu, nikoliv datovou schránkou), tak v listinné podobě. V dnešní elektronické době, kdy máme v ČR několik informačních systémů pro podávání grantů (GRIS, ISTA, ISKP, na evropské úrovni pak Funding and tender portál), je tato povinnost zarážející. Zvlášť, když v roce 2022 končila lhůta pro podání projektů v pátek ve 14:30 a podatelna na MŠMT měla v pátek otevřeno pouze do 14:00. MŠMT tuto povinnost odevzdání návrhu v listinné podobě odůvodňuje legislativou, přestože jiní poskytovatelé listinnou podobu nevyžadují: „V současnosti není možné upustit od požadavku listinné podoby, dokud nebudou vyřešeny legislativní a technické otázky.“
Legislativou taktéž MŠMT zdůvodňuje, proč nevyužívá informační systémy jiných poskytovatelů: „V současnosti existuje celá řada nedořešených legislativních a technických otázek pro použití externích informačních systémů jiných poskytovatelů. Patří sem například otázky týkající se vlastnictví dat, ochrany osobních údajů a plnění mezi různými organizačními složkami státu. MŠMT v současnosti neplánuje integraci těchto systémů pro správu grantů v rámci programu ERC CZ.“ (Některá ministerstva využívají systém Technologické agentury ČR pro správu jejich resortních dotačních programů, pozn. red.).
Navíc by žádost o projekt, vyjma odborné části, měla být podána v českém jazyce, což představuje pro vědce práci navíc, neboť originální žádost o projekt ERC je psána v anglickém jazyce. Taktéž zadávací dokumentace, formuláře a webové stránky jsou pouze v českém jazyce. Na svém webu MŠMT uvádí, že anglická verze není plánovaná a na náš dotaz se opět MŠMT odvolává na právní požadavky, ač třeba Grantová agentura ČR zveřejňuje zadávací dokumentaci programů i v anglickém jazyce: „Podpora z programu ERC CZ je určena pouze pro české právnické osoby, a překlad zadávací dokumentace do anglického jazyka proto nemá opodstatnění. Navíc návrh projektu je žádostí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu, což vyžaduje, aby byla žádost podána v češtině, jelikož čeština je úředním jazykem v České republice. K tomu se připojuje skutečnost, že řízení o dotaci probíhá v češtině, což je upraveno v příslušné legislativě.“
I přes tyto mouchy je však projekt ERC CZ velmi vítán, v loňském roce se za jeho pokračování přimlouvalo mnoho významných vědců včetně již zmíněného Tomáše Jungwirtha, spolek Věda žije! a Odborový svaz pracovníků vědy a výzkumu v otevřeném dopise. Projektová manažerka Ivana Herglová z Univerzity Karlovy k tomu říká: „Ne každá země takovou alternativní podporu žadatelů o ERC umožňuje. V tomto ohledu jsou na tom naši vědci lépe, než v mnoha západních zemích. Podobný program nabízí například belgické Flandry a myslím Španělsko, ale např. Norové obdobný program zrušili a Němci a Irové mi říkali, že nic takového nemají.“
Na celoevropské úrovni se pak diskutuje, zda by podobné programy neměly být rozšířenější. Bývalá předsedkyně Grantové agentury ČR a současná členka vědecké rady Evropské rady pro výzkum Alice Valkárová k tomu v dubnu 2024 řekla: „Vedou se diskuze, jestli alespoň u tzv. widening countries, což jsou země, které, dalo by se říct, nemají tak dobré výsledky, a mezi které patříme i my, nemohly mít tato národní schémata také financovaná z programu ERC.“
Autorka: Vladislava Vojtíšková
Tento článek vznikl v rámci série textů o silných a slabých stránkách české vědy, kterou podpořil Nadační fond IOCB Tech. Na článek navazuje text se zkušenostmi řešitelů projektu ERC CZ.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
