Soňa Ehlerová: Chceme zrychlit přípravu AVexů, abychom pružněji reagovali na aktuální problémy

První číslo expertního stanoviska AVex vyšlo v roce 2019. Co vedlo AV ČR k vydávání těchto materiálů a kdo stál za jejich myšlenkou?

Původcem myšlenky byla předešlá předsedkyně AV ČR, Eva Zažímalová, která se inspirovala u britských POSTnotes, stručných podkladů, jež zhruba tři desítky let připravuje úřad pro vědu a technologie britského Parlamentu (odtud i zkratka: Parliamentary Office of Science and Technology – POST). Evu Zažímalovou také s podnětem připravovat odborná stanoviska k závažným problémům oslovovali zástupci obou komor Parlamentu České republiky. 

AV ČR se tedy v roce 2018 rozhodla nabízet AVexy (Akademie + věd + Expertní stanovisko) kromě členů a členek parlamentu také ministrům, europoslancům, vybraným členům diplomatického sboru a prostřednictvím webových stránek rovněž veřejnosti. Jejich cílem je poskytovat konzistentní informace a nezávislé, nestranné a nejnovější odborné znalosti o vědeckých problémech, které mají celospolečenský dopad.

Přečtěte si také

Eva Zažímalová: Nechci zabírat místo mladším

Rozhovor s Evou Zažímalovou vznikl týden poté, co skončila ve funkci předsedkyně Akademie věd ČR. „Vracím klíče. Tenhle jsem ani nikdy nevyužila,“ odevzdává klíč svému bývalému řidiči. Usedáme v kanceláři, v níž vyniká plná váza květin a jinak prázdno. Eva Zažímalová odchází, ale věří, že během osmi let ve funkci dosáhla toho, že je Akademie věd vnímána jako seriózní, transparentní a respektovaná instituce. 

Jak probíhala jednání s jednotlivými odbornými pracovišti, která měla vést k tomu, že se do aktivity zapojí?      

Každý AVex garantuje konkrétní pracoviště AV ČR – většinou jedno, někdy více, když na přípravě textu spolupracují. Například na expertním stanovisku k ochraně archeologického dědictví pracovaly oba Archeologické ústavy AV ČR, pražský i brněnský. Stejně tak na AVexu k ohňostrojům spolupracoval Ústav pro hydrodynamiku, Ústav chemických procesů a Ústav experimentální medicíny AV ČR– tak aby text postihl všechny aspekty složitého problému. Vydáváme tři až čtyři AVexy ročně, témat je více, než dokážeme zpracovat.

Kolik pracovišť už se na AVexech podílelo a jak se rozhodujete, která všechna pracoviště k danému tématu oslovíte? Jsou všechna pracoviště ochotna se do přípravy zapojovat?

Nechuť zapojit se do přípravy expertního stanoviska jsme skutečně nezaznamenali. Problém je spíš vejít se do vyhrazeného prostoru čtyř, respektive tří stran (titulní strana má minimum textu).

Do 25 čísel, která dosud vyšla, se zapojilo 23 ústavů, některé opakovaně, dvakrát i třikrát.

O tom, která instituce bude do daného tématu zapojena, rozhoduje Akademická rada AV ČR, jež každé téma rámcově schvaluje a schvaluje posléze také hotový text.

Jak se rodí AVex 

Jak dlouho se jedno číslo AVexu připravuje? Je náročné shodnout se na finální podobě? 

Nejdříve se, jak bylo řečeno, rozhoduje o tématu samotném: ve formě stručné anotace jej na jednání Akademické rady AV ČR předkládá místopředseda dané vědní oblasti, který téma diskutuje s řediteli pracovišť nebo se zamýšlenými autory AVexu, přičemž některé AVexy mají autora jen jednoho. Pak se téma diskutuje, případně upravuje jeho zaměření na zasedání Akademické rady. Hotový text se pak předkládá dvěma „oponentům“, ideálně jednomu z prostředí AV ČR, jednomu mimo. Na základě jejich připomínek a námětů se text doladí a znovu předkládá ke schválení AR AV ČR. Celý proces trvá nejméně dva, spíše tři měsíce.

Kdo přípravu čísla koordinuje? 

Odpovědná redaktorka, která přípravu koordinuje, je z Tiskového oddělení Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR. 

Kdo je příjemcem a tedy cílovou skupinou  AVexů?      

Kromě poslanců a senátorů, ministrů a europoslanců jsou to členové a členky RVVI, vedení krajů a také média. Cílem je ale i veřejnost, proto jsou AVexy na webu a pracujeme s nimi i na sociálních sítích.

Jejich téma se pak prolíná i dalšími mediálními či popularizačními aktivitami AV ČR: najdete je na Veletrhu vědy, Týdnu Akademie věd ČR, v časopisech, které AV ČR vydává apod.

Jakou formou jsou příjemcům doručeny? Děláte třeba k tématu i kulaté stoly? Prezentujete závěry někde osobně? 

V tištěné i elektronické podobě. Uspořádali jsme i semináře v Poslanecké sněmovně PČR, snídaně s novináři, expertní stanoviska samozřejmě rezonují na konferencích i v osobních setkáních.

Z AVexů uložených na webu Akademie vyplývá, že vychází 3–4 ročně. Je to standard? 

V roce 2020 jich bylo celkem šest, pět klasických a jedno speciální s dvojnásobným rozsahem – Viry a boj s nimi. Nejmenší počet AVexů v jednom roce byly tři, v letech 2021, 2022, 2023 a 2024.

Témata může navrhovat veřejnost 

Jak vybíráte témata, kterým se AVexy věnují? Reaguje AVex spíš na adhoc situaci a snažíte se o co největší aktuálnost, nebo si vybíráte spíš nějaká dlouhodobější témata? 

Je to kombinace obojího – některá témata jsou dlouhodobá, pokládáme je za stěžejní a AV ČR k nim má a chce co říci (např. antibiotická krize, umělá inteligence, klimatická změna, transfer znalostí a technologií, jaderná fúze), další jsou aktuální (třeba přírodní požáry, invazní druhy, degradace půdy, důsledky těžby), v jiných je to obojí dohromady a navíc poznatky AV ČR směřují k určité třeba i razantní změně legislativy (mimo jiné toxické ohňostroje, nové genomové techniky, ochranná pásma vodních zdrojů, ochrana archeologického dědictví).

Může vám veřejnost či politici nějaké téma i zadat? Jakým způsobem je možné podnět předat? 

O to velice stojíme a dlouhodobě o to zákonodárce i zástupce veřejné správy a samosprávy žádáme. Podněty je možné zasílat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Jsou nějaká témata, kterým se vyhýbáte? Třeba když budí ve společnosti kontroverze, jako jsou témata spojená s Green dealem, genderem či nastavením daní?      

Určitě ne.

Vedly AVexy k nějakým konkrétním dopadům? Zavedlo či zrušilo se díky nim nějaké konkrétní opatření? Jaké?

Velkou diskusi vzbudilo a vzbuzuje číslo věnované pitné vodě v roce 2019, kde se veřejně diskutovaly návrhy na úpravu limitů pro pitnou vodu. Také AVex Ohňostroje z roku 2023 vzbudil u veřejnosti zájem – řada radnic se rozhodla je zrušit či omezit, Senát před pár dny schválil novelu zákona o pyrotechnice, která zakazuje její volný prodej v kategorii vyšší než F1 mimo kamenné prodejny, reguluje online prodej a posiluje pravomoci obcí při omezení ohňostrojů.

Připravujete u AVexů nějaké změny či inovace? 

Jsme rádi, že si AVexy nacházejí své příznivce a jsou silným hlasem AV ČR ve veřejném prostoru. Chceme, aby byly ještě silnějším a také by bylo dobré zrychlit jejich přípravu, abychom byli schopni pružněji reagovat na aktuální společenský problém či diskusi. 

Soňa Ehlerová je česká astronomka, která se zabývá především galaxiemi a mezihvězdným materiálem. Vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2005 jí byla udělena Prémie Otto Wichterleho pro mimořádně kvalitní a perspektivní mladé vědce. Je členkou Rady Evropské jižní observatoře. Působí jako výzkumná pracovnice na Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky, je členkou Akademické rady AV ČR.