hlavní partner portálu
Výzkumná skupina Petra Vaňhary z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se zabývá buněčnou plasticitou, regenerací tkání a vývojem tkáňových modelů odvozených z kmenových buněk. Buduje také unikátní biobanku, díky níž vědci mohou zkoumat procesy na pozadí růstu nádorových buněk. V rámci spolupráce s brněnským Centrem precizní medicíny se poznatky daří přenášet do klinické praxe.
Světová špička, mineralog Jakub Plášil, se už roky věnuje rozplétání složitých krystalických struktur a objevování nových minerálů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o okrajovou oblast vědy, která dnes není „v kurzu“. Jenže právě Plášil a jeho kolegové přicházejí s objevy, které mají širší dopad – třeba na pochopení toho, jak se uran a další kovové prvky šíří v přírodě. Za svůj výzkum získal ocenění Evropské mineralogické unie.
„Jsem vděčný za to, že můžu přispívat k rozvoji další generace těch, kteří jednou posunou vědu a medicínu zase o kus dál,“ říká hostující profesor neurochirurgických věd na University of Oxford, absolvent dvou lékařských fakult Univerzity Karlovy a nynější vědecký pracovník Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Radek Kaiser.
Absolvent Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni David Andrš odjel do USA na popud svého kamaráda. Z plánovaného dvouletého pobytu se stalo 18 let. Odborník se věnuje programování numerických metod, pracoval na univerzitách a ve výzkumné laboratoři.
Vyjít ven z učebny a předat něco ze svých znalostí nejen studujícím, ale celé společnosti, vnímá jako naprosto bazální součást akademické práce. Proto také politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd UK neváhal, když za ním přišel novinář Českého rozhlasu Matěj Skalický s nápadem natočit pořad o politickém extremismu.
Zkoumá sopky na jiných planetách, podílí se na kosmických misích, píše bestsellery o vědě pro děti i dospělé, točí videa, přednáší – geolog Petr Brož je neustále v jednom kole po výzkumné i popularizační stránce. Jak vznikaly projekty jako Vesmírníček či Almanach geovědních pokusů? Můžeme názorně ilustrovat i velmi složité děje? A co Petr chystá do budoucna?
Unikátní mapy Pavla Josefa Šafaříka z Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy byly zaneseny do Mezinárodního registru Paměť světa organizace UNESCO. O tom, co tomu předcházelo, i o dalších sbírkách jsme si povídali s ředitelkou Mapové sbírky PřF UK Evou Novotnou.
Granty Evropské výzkumné rady (ERC) patří v evropském měřítku k těm nejprestižnějším. Do panelů hodnotitelů, kteří každoročně vybírají nejúspěšnější žadatele, se dostávají pouze špičkoví vědci a vědkyně z celého světa. V roce 2024 se mezi ně zařadil i Jozef Baruník z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Před třiceti lety poprvé přiměli liberečtí vědci počítač pouhým slovem, aby vykonal příkaz. A „kompjutr“ dokázal například kreslit nebo zvětšovat. Za úspěchem stála výzkumná laboratoř SpeechLab, kterou na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity Liberec proslavil Jan Nouza se svým týmem.
V čele nově vznikajícího výzkumného centra CLARA (Center for Artificial Intelligence and Quantum Computing in System Brain Research / Centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty v oblasti systémového výzkumu mozku), jehož je ICRC součástí, nově stojí Václav Snášel, současný rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava, zkušený pedagog a renomovaný odborník v oblasti umělé inteligence.
