Je známo, že Jihomoravský kraj roste výrazně rychleji, než zbytek České republiky. Jak si stojíme v evropském srovnání?
Srovnávat je vždycky těžké, je potřeba se opřít o nějaké tvrdé ukazatele. Jedním takovým jsou investice do výzkumu a vývoje, kde jsme na tom s 3,8 % HDP velmi dobře. Jsme dokonce 16. nejlepší region v Evropě. Pro srovnání: Izrael má investice do výzkumu 4,6 % HDP, Holandsko 2 %, celá Česká republika necelá 2 %.
Čemu za to vděčíme?
Zásluhu na tom má vysoká koncentrace univerzit a výzkumných ústavů, víc než polovina ale jde na vrub soukromému sektoru. Hrdí můžeme být na množství výzkumných center zahraničních firem; máme jich v Brně 28, což je bezprecedentní číslo. Například v regionu Malopolsko v okolí Krakova jsou jen tři. K tomu máme na jihu Moravy i několik desítek větších českých firem, které také investují zajímavé prostředky do vlastního výzkumu: například Tescan, Y Soft nebo Kiwi.
Co umožňuje jižní Moravě tak úspěšně růst?
Je to zejména vysoká koncentrace studentů a absolventů. Roli hrají i naše unikáty, například silná oblast výroby elektronových mikroskopů, na kterou je navázána řada dalších high-tech firem, jako velmi přesné obrábění kovů. Další brněnskou specialitou je počítačová bezpečnost. Vznikla tu firma AVG, nyní Avast, která vstoupila na newyorskou burzu. Její klíčoví manažeři, kteří díky tomu získali peníze, mají zkušenosti a rozumí sektoru, své peníze investují do dalších malých firem a projektů, které často vycházejí z univerzit. Celý sektor se tím rázem dynamizuje.
Jakou roli hrají v tomto inovačním ekosystému brněnské univerzity?
Kvalitní absolventi univerzit jsou zásadní; nejen, že pracují ve zmíněných high-tech firmách, ale často sami začínají podnikat. Je to základní kámen toho, kam se dnes Brno ekonomicky a společensky dostalo. Firmy by bez vysokých škol nerostly. V programech JIC se nám taky ukazuje, že čím víc mají lidé zkušenosti ze zahraničí nebo různých oborů, tím zajímavější podnikatelské nápady přináší.
Masarykova univerzita má v tomto velkou výhodu, poskytuje opravdu univerzitní vzdělání z rozličných oborů. Když mají studenti možnost své znalosti kombinovat, dokáží porozumět světu a vymýšlet produkty a služby, které řeší reálné problémy. Věřím, že v tomto má Masarykova univerzita ohromný potenciál, který zdaleka není plně využitý.
Největší brněnské univerzity jsou také zřizovateli JIC. Jak probíhá vzájemná spolupráce?
Má mnoho vrstev, od té formální, kdy představitelé univerzit řeší strategii JIC a úkolují management organizace. Právě tato formální stránka má velký význam. Například Masarykova univerzita před časem na valné hromadě formulovala enormní zájem, úžeji spolupracovat s JIC v oblasti podpory transferu technologií, respektive zakládání spin-off. Pokud je vedení univerzity schopno pro to připravit podmínky, což například na MU platí, pak vytváří dobré prostředí pro další debatu mezi JIC a Centrem pro transfer technologií.
JIC a Masarykova univerzita spolupracují už řadu let. Jaké jsou aktuální plány na další rozvoj této spolupráce?
Chceme spolupráci posouvat krok po kroku. Prvním je, že CTT vytipuje několik případů, ze kterých by mohla vzejít spin-off firma. Naši lidé pak budou s výzkumníky a lidmi z CTT spolupracovat na tom, aby to bylo reálné. Další oblastí je spolupráce na podpoře projektů ve fázi Proof of Concept. Řada vědců, kteří se o podporu uchází, nemá přesnou představu, co Proof of Concept obnáší a kam by měl vést. Naši lidé, kteří jsou blíže k trhu a chápou, co znamená následně technologii komercializovat, se budou snažit s pracovníky CTT výzkumníkům vysvětlit, co od toho mají správně očekávat. Poslední, zatím nerozvinutou debatou, je možnost využívat prostředků naší dceřiné společnosti JIC Ventures, například na některé formy Proof of Concept.
Jak se vůbec MU, respektive jejím vědcům daří zakládat firmy? Jsou ochotní se pouštět do podnikání?
Popravdě řečeno, firem, které vznikly z výzkumu přímo na MU, je relativně málo. Nejúspěšnější je Flowmon Networks, která je špičková a má dnes velkou hodnotu. Existují ale i akademické spin-offy, které pořád svůj raketový růst neodstartovaly. Byť si myslím, že mají potenciál, jsou v podnikání mírně řečeno konzervativní. Naším společným úkolem je tyto lidí více motivovat a podnítit k rozjezdu úspěšného byznysu. Jiná je situace u studentů. Zajímavé je, že ačkoliv by se mohlo zdát, že nejvíc startupů bude vznikat na Fakultě informatiky, dle našich zkušeností daleko víc podnikají třeba lidé z Fakulty sociálních studií nebo Ekonomicko-správní. A nejzajímavější studenti, kteří se pohybují kolem podnikání, jsou ti z KISKu (Kabinet informačních studií a knihovnictví, pozn. red.). Rádi bychom podpořili CTT v tom, aby se podařilo tuto náladu rozvinout do zbytku univerzity.
Autorka: Iveta Zieglová, CTT MU
Článek vyšel v podzimním čísle časopisu INTERFACE.
