Kubečka, Štemberková: Proof of concept – přímá souvislost s transferem technologií

Transfer technologií a znalostí je složitý a zdlouhavý proces. Platí to jak v komerčním prostředí, tak i v prostředí akademickém, kde je efekt složitosti a zdlouhavosti specifikami univerzitních procesů často ještě umocněn. Výsledky vědy a výzkumu (VaV), které vznikají na univerzitách a ústavech, jsou v drtivé většině neaplikované v praxi, a to i přes svou vysokou odbornost a novost. Bohužel výsledky VaV, především v rané fázi velmi často nereflektují reálné potřeby trhu a z tohoto důvodu je velmi těžké najít jejich uplatnění. Navíc i výsledky, které mají své zákazníky od počátku vývoje, je mnohdy velmi těžké převést z teoretické a laboratorní praxe do výroby, a tento převod vyžaduje další investice finanční, lidské a časové. Pro aplikační partnery jsou navíc velmi rizikové. Jako vhodné řešení se proto jeví přiblížení vybraných výsledků VaV blíže k praxi při využití tzv. Proof of Concept projektů (PoC).

PoC projekty jsou v České republice podpořeny především z prostředků projektů GAMA 1 a GAMA 2 od Technologické agentury České republiky (dále TA ČR). Díky těmto projektům se podařilo nejen nastartovat celou řadu zajímavých projektů, ale především nastavit systémy a procesy pro jejich řešení, a to i do budoucna. I přesto, že projekty GAMA 1 jsou zde již od roku 2014, nepřinášejí prozatím velké finanční příjmy. Je to dáno především dlouhou dobou, která je mezi vznikem výsledků VaV a jejich finálním nasazením na trhu (u VaV s patentem se může jednat o šest i více let mezi přihláškou vynálezu a reálnou aplikací).

Projekty GAMA 1 a výhledově GAMA 2 však přinesly velké množství dílčích výstupů (v rámci GAMA 1 se jedná o 476 výstupů v Registru informací o výsledcích) s velmi nízkými náklady na jejich pořízení vzhledem k celkovým nákladům a v porovnání s dalšími projekty VaV podpořenými z veřejných zdrojů. Mnoho z těchto výsledků se už také uplatnilo na trhu, nebo právě na trh vstupují. Každá VaV organizace přistupuje k PoC individuálně, ale všechny mají zřízenou tzv. Radu pro komercializaci (RK). Externí členové, kteří pocházejí z finančního, investorského nebo aplikačního sektoru, silně ovlivňují posun těchto projektů a jejich samotné zaměření blíže ke komerčnímu využití. Po ukončení projektu GAMA 2 v roce 2022 lze na trhu očekávat mnoho nových produktů vzniklých z právě řešených PoC.

Proof of Concept projekty jsou v prostředí VaV v České republice relativně novou záležitostí. Jejich rozvoj je spojen s programem aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA (dále jen „program GAMA“), který byl schválen usnesením vlády ze dne 12. června 2013 č. 455 a který probíhal v letech 2014 až 2019. Tento program byl zaměřen na podporu ověření výsledků VaV z hlediska jejich praktického uplatnění a na přípravu jejich následného komerčního využití a jejich zavedení do praxe. Hlavním cílem programu bylo zejména podpoření a zefektivnění transformace výsledků VaV dosažených ve výzkumných organizacích.

Program byl rozdělen na dva podprogramy (PP1 a PP2). Tento článek se zaměřuje především na první z nich. PP1 byl určen na podporu ověření praktické využitelnosti výsledků VaV, které vznikají ve výzkumných organizacích a které mají vysoký potenciál pro uplatnění v nových nebo zdokonalených produktech, výrobních postupech nebo službách s vysokou přidanou hodnotou a vysokou pravděpodobností posílení konkurenceschopnosti. Druhý podprogram byl zaměřen především na podniky, avšak výzkumné organizace mohly být partnery. Jednou z podmínek programu bylo, že výsledky PoC projektů musely být uvedeny v Registru informací a výsledků (dále RIV). Mělo se jednat především o následující výstupy:

• P – patent;
• G – technicky realizované výsledky – prototyp, funkční vzorek;
• Z – poloprovoz, ověřená technologie;
• R – software;
• F – průmyslový a užitný vzor.

Projekty GAMA 1 a GAMA 2 ve své podstatě nejsou zaměřeny na komercializaci a získávání velkého množství dílčích výsledků a výstupů do RIV, ale především pro nastavení interních procesů výběru, správy a případné další komercializace nadějných technologií na jednotlivých univerzitách a výzkumných ústavech. Podle všeho se u většiny podpořených organizací tohoto záměru v rámci GAMA 1 podařilo tyto cíle naplnit.

Program GAMA 2 si klade za cíl zefektivnit již zavedené systémy transferu znalostí VaV. K cílům programu ve střednědobém horizontu patří také podpořit tvorbu nových výsledků VaV (vč. výsledků společenskovědního a humanitního výzkumu) vedoucích k inovacím s vysokou pravděpodobností jejich praktického uplatnění, a tím stimulovat inovace v aplikační sféře (zvláště v malých a středních podnicích).

Prostředky byly v rámci GAMA 1 přiděleny do 30 výzkumných organizací, které následně alokovaly zdroje na tzv. dílčí projekty, jež jsou vybírány uvnitř výzkumné organizace za pomoci RK. Těchto projektů bylo 476, dosahovaly průměrných nákladů 1,1 mil. Kč a délka jejich řešení se nejčastěji pohybovala v intervalu od 18 do 24 měsíců (TA ČR 2021).

Každá podpořená VaV instituce přistupuje k projektům dle svých vnitřních předpisů, norem a zvyklostí. Společné mají pouze RK sestavené z interních a externích odborníků a z následné udržitelnosti, která je dána projekty GAMA 1/GAMA 2. Na samotné řešení dílčích PoC projektů potom neexistuje žádná norma nebo pravidlo.

Definice Proof of Concept

Definice Proof of Concept není zcela stanovena a podle oboru a zaměření se může mírně lišit. Pokud bychom se podívali do vybraných zdrojů, lze vyhledat například následující definice.

Pro projekty Ministerstva obchodu a průmyslu (MPO) se počítá v rámci PoC s tím, že budou podporovány aktivity směřující k ověření aplikačního potenciálu nových výsledků výzkumu a vývoje před jejich možným uplatněním v praxi.

Východiskem projektů Proof of Concept je nápad nebo rozpracovaný výzkum. V projektech budou podporovány jak činnosti související s technickým ověřením aplikovatelnosti výzkumných výsledků, tak činnosti související s mapováním aplikovatelnosti a průzkumem trhu a zájmu aplikační sféry (ověření komerčního potenciálu). Výsledkem projektu bude studie proveditelnosti, která bude sloužit jako podklad pro možné další pokračování projektu (MPO 2020).

PoC je testování zaměřené na stanovení, zda lze myšlenku proměnit ve skutečnost. PoC má určit proveditelnost myšlenky nebo ověřit, že myšlenka bude fungovat podle představ. PoC neslouží ke zkoumání poptávky trhu nebo k určení nejlepšího výrobního postupu, ale spíše má otestovat, zda je myšlenka životaschopná, a poskytnout tak podklady, zda myšlenku dále rozvíjet (Pratt, nedatováno).

Podle anglické verze Wikipedie je PoC (také označovaný jako důkaz principu) realizace určité metody nebo myšlenky za účelem prokázání její proveditelnosti nebo principiální demonstrace s cílem ověřit, zda nějaký koncept nebo teorie má praktický potenciál (Wikipedie, 2021).

Typovým projektem Proof of Concept bude soubor činností, které zajistí posunutí výsledků výzkumu ke komerčnímu využití. Východiskem projektů Proof of Concept je nápad nebo rozpracovaný výzkum. Projekt Proof of Concept se skládá ze dvou na sebe navazujících kroků. V prvním kroku bude zkoumána proveditelnost výzkumu. V projektu budou podporovány činnosti související s mapováním aplikovatelnosti a průzkumem trhu a zájmu aplikační sféry. V případě kladně vyhodnocené studie proveditelnosti bude projekt pokračovat krokem dva, a to dotažením výrobku/služby do finálního stadia, tj. budou podporovány zejména činnosti vedoucí ke vzniku funkčního vzorku/prototypu, nalezení strategického komerčního partnera, patentování a případně vzniku nové spin-off firmy. Výsledkem tohoto kroku bude funkční vzorek/prototyp se zvýšenou možností jeho dalšího uplatnění v praxi (např. smlouva s komerčním partnerem, založená spin-off firma nebo přímý prodej prototypu/funkčního vzorku) (EU LEGAL ADVISORY, s.r.o., 2021).

Proof of Concept (PoC) – v překladu znamená „ověření konceptu“. Tento pojem se v oblasti vývoje softwaru používá pro předběžné vyzkoušení určitého návrhu, aby došlo k vyzkoušení nebo předvedení použité logiky a proveditelnosti návrhu. V podstatě se tedy může jednat o testovací realizaci nějakého konkrétního softwarového návrhu (IT-slovnik.cz, 2021).

Velmi zajímavě, včetně schémat, popisuje PoC server Pixelfield.cz. Zde je PoC popsán jako zjišťování, jestli je produkt realizovatelný, a zda má naději uplatnit se na trhu. Je váš nápad praktický? Přináší opravdu jedinečnou hodnotu cílové skupině? Budou uživatelé chtít váš produkt nebo službu skutečně používat? Za jakou cenu? (Pixelfield, nedatováno)

Pro účely tohoto článku se budeme pohybovat v definici PoC dle zadávacích dokumentací pro projekty GAMA 1 a GAMA 2 od TA ČR.

V zadávací dokumentaci k první veřejné soutěži Programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA/Podprogram 1 z roku 2014 v kapitole 1. 2. Vymezení pojmů je PoC definován jako „proces ověřování využitelnosti nových výsledků výzkumu a vývoje pro jejich komerční uplatnění v aplikační sféře, a to od identifikace prakticky využitelného výsledku výzkumu a vývoje po jeho komerční ověření ve formě modelu (i počítačového), funkčního vzorku či prototypu, včetně jeho vlastností, vytvoření zkušební série a posouzení veškerých technologických, ekonomických, sociálních, zdravotních a dalších dopadů inovovaného produktu“ (TA ČR, 2014). PoC projekty se někdy také označují jako dílčí projekty.

Dále pak v Zadávací dokumentaci č. j. TACR/1-12/2019 pro 1. veřejnou soutěž Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA 2 – Podprogram 1 z roku 2019 jsou definovány v bodě 3.1 dílčí projekty jakožto výzkumné projekty, kterými bude ověřováno praktické využití nových výsledků VaV. Předmětem dílčích projektů je ověření praktické využitelnosti výsledku aplikovaného výzkumu a vývoje, jehož bylo dosaženo ve výzkumné organizaci. Zadávací dokumentace očekává, že dílčí projekty přispějí k systematickému ověřování aplikačního potenciálu dosažených výsledků výzkumu a vývoje v případech, kdy není zcela zřejmé jejich konečné komerční využití či není znám konkrétní partner v aplikační sféře. Jedná se o využití výsledků výzkumu a vývoje, u nichž musí výzkumná organizace dalšími činnostmi ověřit jejich aplikační potenciál (TA ČR, 2019).

Za PoC projekt tedy považujeme takový projekt (i výzkumný), který má za cíl ověřit praktickou využitelnost a aplikační potenciál již existujících VaV výsledků organizace pro jejich komerční uplatnění, a to včetně posouzení jejich dopadů (technologických, ekonomických, sociálních, zdravotních atd.).

Aktivity Proof of Concept

Aktivity probíhající v rámci PoC fáze převodu VaV výsledků do praxe nejsou, stejně jako samotná definice PoC, u všech subjektů jednotné. Každá VaV instituce přistupuje k PoC podle svých potřeb a zvyklostí. Rámcově však všechny, které jsou finančně podpořeny z GAMA 1 nebo GAMA 2 projektů, musejí dodržovat schémata na obrázku 1 a 2. Tato schémata zobrazují aktivity schvalování, průběhu a ukončování dílčích projektů a zapojení RK do tohoto procesu.

Vedle rozhodovací části (schvalování a byrokratická stránka procesu) je hlavní a velmi důležitá právě část výkonná, především část řešení jednotlivých dílčích procesů, která je většinou plně v rukou vědeckých pracovníků. Tato fáze PoC je u každého dílčího projektu rozdílná a reflektuje potřeby a specifika řešeného oboru. Od převedení z laboratorního měřítka do poloprovozu, přes vytvoření metodiky, nebo ověření a otestování softwarového řešení. Odborná práce vyžaduje různou dobu řešení, množství zapojených pracovníků a financí, ale vždy by měla vést k ověření praktické využitelnosti, aplikačního potenciálu a směřovat ke komerčnímu uplatnění.

Obrázek 1: Schéma podprogramu 1 programu GAMA, příloha č. 6 zadávací dokumentace (TA ČR).

Obrázek 2: Realizace dílčího projektu, příloha č. 7 zadávací dokumentace (TA ČR).

 

Autoři: Petr Kubečka, Růžena Štemberková

Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu pro vysokoškolskou a vědní politiku AULA (29/2021), který je v online formě dostupný zde. Časopis AULA vydává Centrum pro studium vysokého školství.

---

Centrum pro studium vysokého školství vzniklo v roce 1991 transformací tehdejšího Ústavu pro rozvoj vysokého školství jako příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a od roku 2007 působí jako veřejná výzkumná instituce CSVŠ v.v.i. zřízená MŠMT. Zkoumá široké spektrum témat napříč těmito oblastmi: vysokoškolské systémy a jejich fungování, mezinárodní rozměr terciárního vzdělávání, problematika vysokoškolských studentů a absolventů (Absolvent 2018, Eurograduate, Eurostudent VII, apod.), třetí role vysokých škol a univerzit a nebo digitalizace terciárního vzdělávání.