facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Martina Dlabajová: Čeští vědci patří ke špičce evropské vědy

7. 12. 2020
Martina Dlabajová: Čeští vědci patří ke špičce evropské vědy

Na konferenci Science Communication 2020 vystoupila i europoslankyně Martina Dlabajová. V prvním rozhovoru jsme se bavili především o vyjednávání budoucího evropského rozpočtu na vědu. Nyní jsme se zaměřili právě na strategii komunikace vědců s politiky

DSC01010

Existuje něco, čím mohou samotní vědci ovlivnit rozhodnutí Evropského parlamentu, aby se více financovala věda?

Určitě mohou a není toho málo. Základem je komunikace, dostatek informací, dat a argumentů. Vzpomínám si na dlouhé diskuse, které jsme přesně o tomto vedli v Evropském parlamentu už v minulém mandátu s tehdejším komisařem pro vědu a výzkum Carlosem Moedasem a také s bývalým generálním ředitelem pro vědu a výzkum v Evropské komisi Robertem-Janem Smitsem, který byl se mnou několikrát také v Česku. Mluvili jsme o tom, co dělat pro to, aby projekty podpořené z evropských peněz měly konkrétní a viditelné výsledky, a ty se pak dařilo komunikovat dál. Ony totiž ani instituce EU nejsou zvyklé, že za nimi někdo chodí a ukazuje jim, co se podařilo. Naopak se vždy hledaly chyby a pochybení.

Myslím si proto, že by určitě pomohlo, pokud by vědci s politiky více komunikovali a lépe a častěji prezentovali výsledky své práce. I my, zapálení politici pro vědu, potřebujeme data, jasná fakta a argumenty, abychom mohli přesvědčovat své kolegy v Evropském parlamentu, proč je důležité vydávat peníze právě na vědu a výzkum. Jedním z velkých úkolů do budoucna je nastavit pravidelnou a smysluplnou komunikaci mezi politiky a tzv. policy makery na evropské, ale i domácí scéně na jedné straně, a vědeckou komunitou na straně druhé.

Je nějaká oblast výzkumu, v které jsou při financování priority?

V EU se klade velký důraz na to, aby se dařilo přenášet objevy z laboratoří do praxe. Jinými slovy, aby se ty nejlepší nápady dostávaly co nejrychleji na trh a následně do našich životů – nemocnic, dopravy, měst, obchodů nebo domovů. Evropské programy na podporu vědy a inovací se soustředí na projekty v oblasti excelence, na podporu nových a průlomových technologií, aby si unijní průmysl udržel svou konkurenceschopnost, nebo také na řešení nejrůznějších společenských výzev. K nim nepochybně patří i zdraví, ochrana klimatu, ale také sociální začleňování nebo řešení chudoby. Zde bych ráda upozornila na společné podniky EU založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru. Mají dobré výsledky důležité pro budoucnost výzkumu a já bych si moc přála, abych jako dlouhodobá zpravodajka jejich účetní závěrky viděla ve svých zprávách častěji českou stopu.

Mohou čeští vědci udělat něco pro to, aby byli v získávání podpory úspěšnější?

Alfou a omegou jsou informace. Bez nich se neobejde ani jedna strana. Evropské instituce se snaží, ale stále vidím rezervy v předávání informací a komunikaci jejich priorit. České vědce proto nabádám, aby byli aktivní a informace o možnostech vyžadovali. Nesmíme se také bát více mluvit o úspěších české vědy. Čeští vědci jsou šikovní, patří ke špičce evropské vědy. Buďme na to hrdí a využívejme každé příležitosti, kdy to můžeme vykřičet do světa.

Měla jsem obrovskou radost, když se podařilo, aby předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová byla jmenována do sedmičlenné poradní vědecké skupiny Evropské komise. Je to nepochybně velký osobní úspěch paní profesorky, ale zároveň je to vyznamenání pro celou českou vědu, která se těší v Evropě respektu a uznání. Jsem navíc přesvědčena, že členství paní profesorky v poradním sboru zajistí české vědě ještě větší pozornost a zesílí český hlas v Evropské unii obecně.

Jak efektivně komunikovat, že vědecké projekty mají vysokou přidanou hodnotu a je potřeba je podporovat?

Zcela určitě pomocí prezentace naprosto konkrétních výsledků s jasnými dopady a ukazováním a vysvětlováním právě té přidané hodnoty. Pokud se jedná o skvělý projekt, proč jej nevyzvednout a nepředkládat jej ostatním jako příklad dobré praxe? Sloužil by jako inspirace a povzbuzení, že i když se jedná o tvrdou práci, má smysl v ní pokračovat. Důležité je zmiňovat právě ty konkrétní dopady, tedy to, co bude projekt znamenat pro životy každého z nás. Musí tam být příběh, který je třeba dostat k lidem.

Na konferenci jste mluvila o pozitivním přínosu stínování vědců. Jde o to, že politik provází vědce během několika pracovních dnů, aby lépe pochopil jeho práci. Poté se situace vymění a vědec stínuje politika. Myslíte si, že je možné udělat něco podobného na národní úrovni?

Na konferenci ke komunikaci vědy jsem vzpomínala na projekt stínování vědců a politiků, který už nějakou dobu realizuje skupina pro výzkum při Evropském parlamentu s názvem STOA (The Science and Technology Options Assessment). Účastnila jsem se ho v roce 2015 a byla to neocenitelná zkušenost. Smyslem tohoto programu, který se inspiroval podobnými aktivitami ve Francii, Velké Británii nebo Austrálii, je propojit politiky s vědci. Politici stínováním vědců získají lepší představu například o tom, jak fungují konkrétní vědecká pracoviště, a mají jedinečnou šanci získat potřebné informace a hlouběji proniknout do problematiky. Vědci zase zjistí, jak pracují politici, a co konkrétně, tedy jaký typ informací, ke své práci od nich potřebují. Jsem bytostně přesvědčená o tom, že podobné projekty mají smysl a čeští vědci i politici by měli využít každé příležitosti se do nich zapojit. Já jsem připravená si tuto zkušenost zopakovat a vyzývám tímto zájemce z řad českých vědců, aby mě v tom nenechali samotnou :).

Když se bavíme o komunikaci, vědci někdy vidí svůj projekt z jiného úhlu než běžný občan. Prospěl by systém stínování i v jiných oblastech?

Určitě je to zajímavá myšlenka a já se jí rozhodně nebráním. Nikdy není dobré zůstávat pouze ve své ulitě, ale zkoušet se na svět dívat i z jiné perspektivy, protože nám to může otevřít jiné obzory a obecně posunout dál. Nabízím proto vědcům možnost zúčastnit se mého projektu PročByNe, který jsem odstartovala už před několika lety. V projektu se snažíme plnit sny mladým lidem, kteří touží po konkrétních stážích – třeba zrovna u vědců, kteří vedou zajímavý výzkum nebo jsou zapojeni do nějakého projektu. Myslím, že je to moc dobrá zkušenost pro obě strany, protože mladí lidé mohou mít na celou řadu věcí jiný náhled a mohou práci vědců obohatit o jiný úhel pohledu. Například na to, jak lépe a efektivněji komunikovat výsledky vědecké práce, ať už směrem k širší veřejnosti nebo ke zmiňovaným politikům.

Děkujeme za rozhovor!

 

Za Vědavýzkum.cz se ptala Eva Doležalová

 

 


Martina Dlabajová

je od roku 2014 poslankyní Evropského parlamentu. Zasedá ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, je místopředsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu a spoluzakladatelkou Parlamentní skupiny pro malé a střední podniky. Ve své práci se dlouhodobě soustředí na podporu vědy a výzkumu. Je autorkou vlastního projektu motivačních stáží pro mladé lidi “PročByNe?“. Před zvolením do Evropského parlamentu vedla v letech 2012-2014 Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje a několik let působila jako koordinátorka Zastoupení Zlínského a Olomouckého kraje v Bruselu. V minulosti založila a řídila několik firem v České republice, na Slovensku nebo v Itálii.