Při své letošní návštěvě Prahy předvídal předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík, že „nás čeká půlroční přechodné období, na které jsem velmi zvědavý“. Řeč byla o transformaci „centralizované“ organizace na soustavu samostatných veřejných výzkumných institucí po vzoru české Akademie věd.
Šajgalík ve svých odhadech nepřeháněl, v létě se vyostřil spor mezi Slovenskou akademií věd a tamějším ministerstvem školství, vědy, výzkumu a sportu. Šajgalíkovu transformaci výrazně podpořila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
„Vážená paní ministryně, píši Vám, abych tímto vyjádřila podporu Slovenské akademii věd (SAV) a znepokojení nad pozastavením transformace center a ústavů SAV ze státních rozpočtových a příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce v souladu se schváleným zákonem č. 243/2017 o veřejné výzkumné instituci. Tato legislativní změna, kterou před deseti lety prošla i Akademie věd ČR (AV ČR), se ukázala být jednoznačným přínosem pro fungování pracovišť AV ČR a práci vědeckých pracovníků. AV ČR plně podporuje transformaci pracovišť SAV a apeluje na Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky, aby umožnilo její dokončení,“ píše v dopise předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Spor může ovlivnit kvalitu věděcké práce
Podle zprávy českého velvyslanectví v Bratislavě hrozí, že pokud v nejbližší době nebude nalezeno řešení, bude „činnost výzkumných ústavů do značné míry paralyzována“. Do sporu, v němž se obě strany vzájemně obviňují ze způsobování problémů, se zapojilo mnoho slovenských komentátorů, politiků i akademiků.
Pod Slovenskou akademií věd v současnosti funguje 47 výzkumných ústavů, které byly dosud buď rozpočtovými, nebo příspěvkovými organizacemi státu, neměly však vlastní majetek a nemohly si ponechat prostředky, které získaly vlastní aktivitou: na rozdíl od třeba univerzit, které mohly se svým majetkem nakládat.
Model pro 21. století
V lednovém rozhovoru pro časopis Akademický bulletin Pavol Šajgalík potvrdil, že se inspiroval reformou české Akademie věd. „My jsme se skutečně u vás inspirovali, považuji to za dobrý příklad, protože se ukazuje, že model veřejných výzkumných institucí je mnohem vhodnější pro 21. století – ať už ve vztahu k inovacím, k evropským projektům, či v podpoře podnikavého myšlení. Vaše Akademie věd takto funguje od roku 2007, my jsme o tom dlouho latentně uvažovali, ale bylo obtížné tu reformu prosadit v tom politickém smyslu slova, bojovali jsme s nepřízní politických elit. Nicméně v září 2017 byl přijat zákon, který jsme z velké části převzali ze zákona, který funguje v České republice, a který jsme adaptovali na slovenské podmínky. V lednu letošního roku zákon vstoupil v platnost a účinnost bude mít od 1. července letošního roku,“ uvedl Pavol Šajgalík, který vede Slovenskou akademii věd od roku 2015.
Předtím působil jako ředitel Ústavu anorganické chemie, má za sebou také řadu zahraničních zkušeností, mimo jiné v Max Planckově institutu ve Stuttgartu a výzkumných institutech v New Yorku či Japonsku.
Zdroj: Akademie věd ČR
Čtěte také o dalších problémech vědecké obce ve střední Evropě. V Maďarsku probíhá střet mezi akademiky a ministrem školství o způsobu financování maďarské Akademie věd. Dlouhodobým problémům čelí také Středoevropská univerzita, která sídlí v Budapešťi.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
