Z Česka do světa a zpět. Z rostlinné biologie přes in vitro diagnostiku virů ke kyselině hyaluronové. Z akademického prostředí k aplikovanému výzkumu. I tak lze shrnout profesní dráhu Tomáše Práta, vědeckého pracovníka v české farmaceutické a kosmetické společnosti Contipro.
Vystudoval jste magisterský obor Molekulární biologie a genetika na Masarykově univerzitě v Brně, co Vás přimělo k dalšímu studiu v zahraničí?
Mojí hlavní motivací byla zvídavost. Do té doby jsem byl v zahraničí maximálně na rodinné dovolené. Chtěl jsem poznat, jak to funguje jinde a možná se i trochu osamostatnit. A také mě děsila představa, že by se mi v Česku mohlo stát, že se můj doktorát protáhne na deset let a já tak ztratím vědecky nejproduktivnější postdoktorandské roky.
Jak jste se dostal do laboratoře Jiřího Frimla, jednoho z nejcitovanějších českých vědců současnosti?
Jeho práce mě provázela celým studiem. Například v diplomce jsem ho mnohokrát citoval. A moje tehdejší školitelka mě podpořila, ať mu jednoduše zkusím napsat. Odepsal a v té době se v Brně zrovna konala studentská vědecká konference, které se účastnil jako chairman, takže jsme se potkali a domluvili na spolupráci.
Jiří Friml se v té době zrovna přesouval z belgického Gentu do Vídně. Prý jste měli několik možných scénářů.
To je pravda, ve hře bylo několik možností. Mohl jsem na pár měsíců zůstat v Brně, začít pracovat na „jeho“ projektu ve spřátelené laboratoři a fyzicky se připojit až ve Vídni. Zvolil jsem si ale možná tu nejtrnitější cestu, kdy jsem se na sedm měsíců přestěhoval do Belgie. Byla zde i možnost, že jsem mohl zůstat a pokračovat v Belgii u některého z jeho bývalých studentů, dnes samostatných vedoucích skupin. Ale já jsem se rozhodl následovat ho do Vídně. Jsem za tuto volbu velmi rád, mnoho mi to dalo.
Přesto jste se po dokončení Ph.D. rozhodl opustit akademické prostředí a pokračovat v aplikovaném výzkumu. Proč?
Doktorát se nedá dělat na půl plynu, po čtyřech letech mě to vyčerpalo a já jsem najednou měl pocit, že už mi to „stačilo“. Začal jsem přemýšlet, co dál. V té době jsem měl již rodinu, chtěli jsme se vrátit do Česka, ale úplně jsem si nebyl jistý návratem do českého akademického prostředí. A tak jsem začal hledat možnosti ve firemním výzkumu.
Vaše první firemní působení bylo v brněnské firmě GeneProof, jak probíhalo hledání? Co rozhodlo?
Začalo již v průběhu doktorátu, kdy posíláte životopisy a motivační dopisy. Dokonce jsme se oba s manželkou hlásili do Contipro, ale nakonec vyhrála in vitro diagnostika virových nákaz v Brně. Manželka tehdy dostala příležitost pracovat na státním úřadě v Brně, říkali jsme si, že jeden z nás bude pracovat pro korporát a druhý pro státní správu.
O tři roky později Vás ale již Contipro nalákalo… A od rostlinné biologie jste se přes viry dostal ke kyselině hyaluronové. Jak náročné jsou takové změny?
Ačkoliv to na první pohled vypadá jako naprosto odlišné obory, ty základní molekulárně-biologické principy platí pro buňky rostlin, virů i živočichů. I nástroje a metody jsou velice podobné a naopak tento širší rozhled vnímám jako výhodu – jste kreativnější a napadají vás možnosti, jak například techniky, tradičně používané v rostlinné biologii, aplikovat i na viry a podobně.
Dokážete zhodnotit, v čem by byl Váš výzkum jiný, kdybyste pracoval v akademii?
V mnohém je to vlastně velmi podobné – i já například píšu projekty a žádám o financování, jen místo grantových agentur žádám vedení firmy, které rozhoduje, zda můj projekt podpoří, zda má aplikační potenciál. A samozřejmě hlavními výstupy mé práce nejsou publikace, ale patenty a konkrétní produkty, což s sebou nese určitá specifika a mnohem vyšší nároky na patentovou ochranu našich poznatků, a tedy většinou i pomalejší publikační proces. To zároveň způsobuje, že případný návrat z firemního do akademického prostředí by byl velmi obtížný, protože jakmile jednou vyskočíte z toho ,,akademického rychlíku“ publikací, citací a h-indexů, těžce se vrací zpět.
Tomáš Prát byl i jedním z řečníků letošního Summer Meetupu v Brně. ,,Bylo to naprosto unikátní setkání, kdy jsem na jednom místě potkal své bývalé kolegy a kolegyně z Brna, Gentu i Vídně. Zase jsem si uvědomil, jak osobní kontakt nic nenahradí a také jak moc je důležité zůstávat v kontaktu, což je speciálně při vědecké kariéře a častém cestování často velmi náročné,“ říká.
Autorka: Pavla Hubálková
Zdroj: Czexpats in Science
Contipro je ryze česká biotechnologická společnost s více než třicetiletou historií. Věnuje se výzkumu, vývoji a výrobě aktivních látek pro farmaceutický a kosmetický průmysl. Patří mezi světové lídry ve výrobě a výzkumu kyseliny hyaluronové. Jako jedna z mála výrobních firem se kromě vývoje nových produktů věnuje i základnímu výzkumu. Ten hraje klíčovou úlohu při hledání inovativních řešení a otevírá dveře k novým léčivým produktům. Špičková věda v Contipro je založena na kombinaci mezioborové spolupráce a unikátního přístrojového vybavení pod jednou střechou. Kromě výzkumu společnost investuje nemalé finanční prostředky do vlastních vzdělávacích programů ve formě Institutu Contipro pro vysokoškolské a postgraduální studenty a podporuje vzdělanost v regionu programy FyBiCh pro středoškoláky.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
