Genderová rovnost se netýká pouze žen, ale nás všech, píše Carlos Moedas, eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace v poslední zprávě She Figures 2018, kterou Evropská komise letos vydala k Mezinárodnímu dni žen. „Pokud chceme úspěšně řešit globální výzvy, potřebujeme k tomu všechny talentované lidi, včetně žen,“ dodává.
Když v roce 2003 vyšla první zpráva She Figures, byly ženy nedostatečně zastoupeny nejen na nejvyšších stupních vědecké kariéry, ve vedoucích pozicích, ale například i na úrovni doktorandského studia.
Ze zprávy, která vychází jednou za tři roky, vyplývá, že tyto statistiky se v posledních letech změnily, byť ve vědě je průměrně napříč Evropou pořád pouze třetina žen a Česká republika má třetí nejhorší podíl.
Nejvyšší reprezentací žen ve vědě se mohou pochlubit Lotyšsko a Litva (51 a 50,7 procent), zatímco nejnižší zastoupení vykazuje Nizozemí (25,4 procent). Následuje Francie (26,1 procent) a hned po ní Česká republika s 26,9 procenty.
Od roku 2003 se počet žen na úrovni magisterského studia zvýšil natolik, že ve většině oborů ženy převažují. Podíl žen mezi doktorandy je poměrně vyrovnaný. Zatímco v magisterských programech počet žen přibývá, na další úrovních žen rapidně ubývá. To platí i o České republice.
V zastoupení žen na profesorské úrovni v rámci akademických úvazků skončila ČR na druhé nejhorší příčce. V zemích EU je průměr podílu žen profesorek z celkových akademických úvazků 7,4 procent a mužů 16,4 procent, zatímco ČR má 2,4 procent profesorek a 7,3 profesorů mezi akademickými pracovníky. V r. 2016 jsme měli celkově 14,6 procent žen na profesorské pozici, zatímco evropský průměr je 23,7 procent.
Podíl žen ve vědě v r. 2015 – EU 33,4 %, ČR 26,9 %.
Ve vedení a na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu jsou české ženy zastoupeny nedostatečně. Zatímco průměr v EU byl v r. 2017 27 procent žen mezi členy vedení a 20 procent v rozhodovacích pozicích, v ČR to bylo 17 procent žen mezi členy vedení a nulový podíl na nejvyšších postech vedení (s. 130).
Podíl žen mezi akademickým personálem na profesorské úrovni – EU 7,4 % žen a 16,7 % mužů; ČR 2,4 % žen a 7,3 % mužů
Ze studie mimo jiné vyplývá, že i pracovní podmínky pro obě pohlaví se značně liší. Například přesčasy odpracovalo 13 procent žen oproti 8 procentům mužů. Osm procent žen mělo smlouvu na dobu určitou, u mužů to bylo 5 procent.
Pro srovnání v České republice má podle dotazníkového šetření Akademičky a akademici 2018 smlouvu na dobu určitou 38,1 procent žen a 32,3 procent mužů. Akademické instituce podle autorky studie Marty Vohlídalové hojně využívají výjimky v zákoníku práce, která za určitých podmínek umožňuje zaměstnavatelům řetězení smluv na dobu určitou.
Podle zprávy ve vědě existují významné genderové platové rozdíly (tzv. gender pay gap), které jsou dokonce vyšší než v celkové ekonomice. V roce 2014 měly ženy ve vědě v zemích EU v průměru o 17 procent menší mzdu než muži (v celkové ekonomice 16,6 procent). V České republice si vědkyně vydělaly o 25,4 procent méně než vědci (v celkém ekonomickém kontextu měly ženy o 22,5 procent menší platy).
V oborech STEM (přírodní vědy, technika, technologie, matematika) je zastoupení žen na všech úrovních poměrně nízké – 32 procent.
Zastoupení žen v radách, mezi členy rad a na vedoucích pozicích – ČR jedna z nejhorších
Zpráva She Figures 2018 je důkazem toho, že díky úsilí, inciativám a změnám vládních politik dochází k jistému zlepšení postavení žen ve vědě.
„Zlepšení tu máme, ale je pomalé,“ pokračuje v Úvodu zprávy Carlos Moedas. „Před námi je ještě dlouhá trnitá cesta. Avšak každý krok, který uděláme, stojí za to,“ dodává. Podle něj nemůžeme jen tak sedět a čekat, že se situace sana spraví. „Potřebujeme změnu celé kultury, což vyžaduje systematický, řízený přístup, změny ve vzdělání a především silnou politickou vůli,“ dodává eurokomisař Moedas.
Zdroj: NKC Gender a věda, zpráva She Figures 2018
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
