Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Dnes, 14. února 2023, se v Praze uskutečnil již 20. ročník konference České dny pro evropský výzkum – CZEDER 2023. Konferenci každoročně pořádá Technologické centrum Praha ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy za účasti významných řečníků a hostů z akademické sféry, státní správy i Evropské komise.

ministr Balaš

Ministr Balaš na konferenci Czeder 2023

CZEDER je největší konference věnovaná evropským rámcovým programům pro výzkum, technologický vývoj a inovace v České republice.

Tématy letošního jubilejního ročníku, který probíhal hybridní formou, bylo zhodnocení výsledků a dopadů českého předsednictví Radě EU v oblasti vědy, výzkumu a inovací. 

„Mohu s potěšením konstatovat, že se nám během šesti měsíců českého předsednictví v Radě EU řada věcí z naší agendy výzkumu a inovací podařila a bylo přijato několik zásadních dokumentů. Ale co je důležitější, je to, že se nám podařilo nabrat dynamiku, která českým předsednictvím neskončila, ale má a bude mít pokračování i v nadcházejícím období. Děkuji všem, kteří se na úspěchu českého předsednictví podíleli, a věřím, že akce CZEDER přispěje k další integraci České republiky do Evropského výzkumného prostoru,“ řekl při zahájení konference ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš

Následující dva tematické bloky se v diskusích se špičkovými odborníky věnovaly prestižním grantům Evropské rady pro výzkum a dále akcím Marie Skłodowské Curie (MSCA) na podporu mezinárodní mobility výzkumných pracovníků a jejich kariéry. 

„Již od pátého rámcového programu (1999-2002), kdy byla Česká republika jedním z přistupujících zemí k rámcovým programům EU pro výzkum, technologický rozvoj a inovace bylo na základě úspěšného tendru Technologické centrum pověřeno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, aby implementovalo tuto agendu do svých struktur a stalo se v rámci České republiky kontaktním bodem pro činnosti, které povedou k zapojení českého výzkumu do rámcových programů Evropské unie. To se děje do současnosti. Jsem přesvědčen, že pevné zapojení České republiky do evropského výzkumného prostoru přispěje ke zvýšení kvality českého výzkumu,“ uvedl Karel Klusáček, ředitel Technologického centra Praha na úvod konference. Dále upozornil, že Technologické centrum Praha (dříve Technologické centrum AV ČR, TC) již poskytlo v rámci této činnosti přes 20 tisíc konzultací a pomohlo připravit téměř 2,5 tisíce konkrétních projektů. Statistiky též ukazují, že mnoho z těchto projektů bylo úspěšně financováno. 

K. Klusáček ředitel TC PrahaKarel Klusáček na konferenci CZEDER

Úspěchy a dopady v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v rámci českého předsednictví Radě EU představila Lucie Núňez Tayupanta, vedoucí Oddělení pro Evropský výzkumný prostor na Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Prvním hostem a řečníkem z Evropské komise byla Ann-Sofie Ronnlund, vedoucí oddělení Společné programové analýzy a regulační reformy, aby seznámila posluchače s přípravami na závěrečné hodnocení ukončeného programu Horizont 2020. Naopak na současný program Horizont Evropa a jeho vybrané aspekty, co se týká koordinace rámcových programů EU, se soustředila přednáška Daniela Franka a Vladimíra Vojtěcha z Technologického centra Praha. 

Blok věnovaný Evropské radě pro výzkum (ERC) uvedla její prezidentka Maria Leptin, která v on-line prezentaci zhodnotila 15 let jejího trvání a excelentních vědeckých nápadů napříč vědními obory. Své úspěšné výzkumy, podpořené prestižními granty ERC představili tři čeští vědci a jedna vědkyně a následně se účastnili panelové diskuse s dalšími odborníky na téma zlepšení úspěšnosti českých žadatelů o granty ERC. Od založení ERC v roce 2007 získali vědci a vědkyně řešící grant na hostitelské instituci v České republice celkem 68 ERC grantů. Finanční příspěvek EU překonal na jejich realizaci 100 mil. eur. ERC je jedinou organizací, která na celoevropské úrovni financuje tzv. „frontier research“, tedy výzkum směřující za hranice poznání k průlomovým objevům v jednotlivých vědních oblastech.

Dosud celkem granty Evropské rady pro výzkum a akce Marie Skłodowska-Curie přinesly České republice více než 1/5 dosud získané finanční podpory z rámcových programů EU. 

Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) již více než 25 let podporují přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků prostřednictvím programu mobility, tedy výjezdů do hostitelských zahraničních institucí. Claire Morel, šéfka oddělení MSCA direktorátu pro vzdělání, mládež, sport a kulturu v Evropské komisi na konferenci hovořila o úspěšnosti a dopadech MSCA na společnost. Granty jsou zaměřeny na mezinárodní, mezisektorovou a mezioborovou spolupráci. Jen díky grantům MSCA dosud získaly české instituce (počínaje 7. rámcovým programem EU) finanční zdroje ve výši 95 mil. eur. Úspěšnost ČR v programu MSCA (za roky 2020, 2021 a 2022) činí 17,6 %, což je o něco vyšší než úspěšnost celoevropská (15,2 % pro EU-27). 

Součástí konference byla kromě prezentací příběhů badatelů, kteří MSCA grant získali, i zajímavá panelová diskuse na téma atraktivity České republiky pro zahraniční vědce a reintegrace českých vědců a vědkyň, kteří se vrátili zpět do vlasti. 

Letos poprvé byl program konference obohacen o výstavu výsledků projektů rámcových programů (Horizont 2020 a Horizont Evropa), které na 12 stáncích představili zástupci výzkumných institucí či univerzit. 

První konference s názvem České dny pro evropský výzkum se uskutečnila v roce 2002 s primárním cílem seznámit českou výzkumnou komunitu s možnostmi zapojení do evropské výzkumné spolupráce prostřednictvím rámcových programů (RP): finančního a strategického nástroje podporujícího a implementujícího výzkumnou a inovační politiku EU od roku 1980. 

 

Autorka: Michaela Blšťáková

Zdroj: Technologické centrum Praha

 

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: VědaVýzkum.cz