Na konspirační teorie narážíme na každém kroku. Lidé, kteří jim věří, propadají pesimismu a intenzivněji prožívají také ekonomickou úzkost, přestože na ně chudoba přímo nedoléhá. Vysvětlení, proč tomu tak je, je jednoduché. Tím, že věří v konspirace, nehodnotí ekonomickou situaci objektivně, a to jak na osobní úrovni, tak na úrovni země, ve které žijí.
Vyplývá to z aktuální studie mezinárodního týmu vědců, na které se podílela i Magdalena Adamus z Národního institutu SYRI. Z jiné studie stejného institutu naopak vyplývá, že jako ochranný faktor proti konspiracím působí důvěra v novináře, která v dnešní společnosti chybí.
Lidé podléhají konspiračním teoriím mj. proto, že většinu informací konzumují prostřednictvím sociálních sítí. Tyto teorie často vysvětlují různé společenské a politické události jako důsledek tajných plánů mocných a zlovolných skupin. „V lidech pak prohlubují pocity bezmoci nebo úzkosti,“ vysvětlila Adamus. Vědci se aktuálně zabývali především otázkou, zda a jak může víra v konspirační teorie zvýšit pocity ekonomické nejistoty a strachu z ekonomické budoucnosti, a výzkum na vzorku dat ze 16 zemí ukázal, že tato linka je poměrně významná.
„Zjistili jsme, že přijetí konspiračních přesvědčení v průběhu času zesiluje pocity ekonomické nejistoty, a tak čím více konspiračních vysvětlení přijímáme, tím více se prohlubuje naše vnímaná ekonomická úzkost,“ uvedla Adamus. Konspirační přesvědčení sama vědkyně chápe nejen jako vedlejší produkt lidských kognitivních selhání, ale také jako možný zdroj pesimismu, antisystémových nálad, skupinového antagonismu, úzkosti a strachu z ekonomických ztrát.
„I když se konspirační teorie někdy zdají být neškodnými příběhy, mohou mít vážné společenské důsledky, zejména pokud jsou použity k manipulaci veřejného mínění a šíření ekonomického pesimismu. Proto bychom je měli vnímat jako vážnou hrozbu pro sociální stabilitu a aktivně proti nim bojovat,“ uvedla Adamus.
Podle vědkyně může být snížení víry v konspirační teorie jedním z klíčů ke zlepšení ekonomického zdraví společnosti. „Vzdělávání, transparentní komunikace a psychologická podpora mohou pomoci zmírnit dopad konspiračních teorií a posílit ekonomickou bezpečnost lidí, aby jejich rozhodnutí mohla být založena na důkazech, nikoli na strachu,“ dodala vědkyně.
Důvěřujme novinářům
To, co může snižovat náchylnost ke konspiračnímu myšlení je naopak důvěra v novináře. Platí to obzvlášť u lidí, kteří příliš nevěří politikům. Oba světy se přitom dlouhodobě polarizují. Administrativa Donalda Trumpa nedávno opakovaně omezila přístup některých médií do Bílého domu. „Krok americké vlády proti etablované tiskové agentuře vyvolává otázku, jak důležitá je role nezávislých médií v demokracii,“ upozorňuje Lucie Čejková ze SYRI, která se společně s Alenou Pospíšil Mackovou tématem zabývala.
Jejich studie zkoumala více než dva tisíce respondentů z České republiky a zjistila, že lidé s vyšší důvěrou v novináře mají nižší sklon přiklánět se ke konspiračním teoriím, bez ohledu na to, zda důvěřují politikům. Zásadní roli hraje také to, odkud čerpají informace. Ti, kteří sledují veřejnoprávní média, vykazují nižší míru konspiračního myšlení. Naopak konzumace alternativních médií, která často šíří dezinformace nebo antisystémové narativy, je běžnější mezi lidmi náchylnými k těmto teoriím.
Zajímavým zjištěním je, že lidé v Česku s vyšším zájmem o politiku jsou paradoxně náchylnější ke konspiračním výkladům. „Podobný trend jsme viděli i v našem výzkumu, který se týkal publika alternativních médií. Politicky aktivnější lidé byli často zároveň silně kritičtí vůči tradičním médiím a častěji vnímali společnost jako rozdělenou na ‚nás‘ a ‚je‘. Politický zájem tak může někdy vycházet spíš z frustrace než z důvěry v systém,“ dodává Alena Pospíšil Macková.
Výzkum nabízí důležité poznatky i pro mediální výchovu a prevenci dezinformací. „Důvěra v novináře hraje důležitější roli než to, odkud přesně lidé zprávy přijímají. Při programech pro posílení mediální gramotnosti a odolnost vůči konspiračním teoriím je proto důležité zaměřit se nejen na to, jak si ověřit informace, ale zejména na získání schopností, které umožní lidem vybudovat si důvěru ve kvalitní média a novinářské zdroje,” upřesňuje Lucie Čejková.
Autor: Filip Vrána
Zdroj: SYRI
- Autor článku: ne
- Zdroj: SYRI
