Ve čtvrtek 20. dubna se pod hlavičkou Mafraevents a za podpory portálu Vědavýzkum.cz konala v pražském hotelu Prezident konference na téma „Byrokratizace vědy, aneb proč nebudeme mít nobelistu?“
V rámci úvodního panelu vystoupilo 8 řečníků, zástupců výzkumných institucí, administrativy i soukromého sektoru. Ve vymezeném čase se měli zaměřit na tři základní otázky: Zvyšuje se podíl administrativních činností ve vědecké práci? Nakolik tomu přispívá systém financování české vědy? Jak se to dá změnit a co konkrétně pro to lze udělat?
První příspěvek pronesla nová předsedkyně Akademie věd ČR, Eva Zažímalová, která zdůraznila nízký poměr institucionálního složky ve financování české vědy. Zatímco v některých vyspělých zemích je standardem 60 i 70% podíl institucionálního financování, na některých ústavech Akademie věd tvoří tato složka pouhou čtvrtinu rozpočtu, což do jejich fungování vnáší vysokou míru nestability. Téma nastavení institucionální a účelové složky financování vědy se ostatně neslo napříč celou konferencí.
Náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit Tomáš Vyhnánek poukázal na problémy, které jsou spojené s financováním vědecké činnosti prostřednictvím Strukturálních fondů EU (v současném období jsou to Evropské strukturální a investiční fondy – ESIF). Ty jsou ze své podstaty určeny k financování určitého účelu a implikují ekonomickou přidanou hodnotu, jejíž dosažení je následně kontrolováno a hodnoceno. To je často v nesouladu s principy základního výzkumu, kde výsledek činnosti není vždy předem předvídatelný.
Arnošt Marks, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, zdůraznil, že České republice chybí jasná vize do budoucnosti. Objem administrativních činností se sice zvyšuje, zároveň značně narostl objem finančních prostředků určených na vědeckou činnost – ať už z národních zdrojů, tak zejména z EU. Současnou situaci tedy vnímá spíše jako příležitost a potenciál pro rozvoj. Jeho nutnou podmínkou je však zjednodušení a konsolidace pravidel kontrol i vyjasnění kompetencí a odpovědnosti jednotlivých aktérů.
Alice Valkárová, předsedkyně Grantové agentury ČR, ve svém příspěvku upozornila na to, že obtížnost změn je mnohdy dána pomalostí schvalovacích procesů i nesrovnalostmi, které působí kontroly zvenčí (o nedávné kontrole NKÚ v Grantové agentuře čtěte zde, komentář Jiřího Chýly zde).
Podle ředitele Technologické Agentury ČR, Luďka Knorra narůstá objem administrativních činností v celé společnosti, nejen ve vědeckém prostředí. Hlavní problémy spatřuje například v neefektivním sběru informací o žadatelích ze strany jednotlivých poskytovatelů a v neprovázanosti informačních systémů a registrů. Podpora výzkumu a vývoje se podle něj nemůže omezovat pouze na financování, ale také další komunikační a servisní činnosti.
Radek Zbořil, ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého v Olomouci, ve svém příspěvku nastínil 4 konkrétní problémy, které lze dle jeho názoru vyřešit. Za prvé je potřeba eliminovat množství změn v běžících výzvách a celkově zvýšit jejich kvalitu. Nadměrnou zátěž také spatřuje v nutnosti vypracovávat standardně anglické žádosti také v českém jazyce. V návaznosti na příspěvek Luďka Knorra apeloval i na zavedení určitého centrálního registru žadatelů, ze kterého by si poskytovatelé sami vybírali potřebné údaje. Čtvrtým návrhem je vylepšení formálních kontrol projektů, které by standardně měly obsahovat například institut dovysvětlení, tak aby se zabránilo nepřijetí projektů z důvodu drobných technických chyb či nepozorností.
Podnikatelskou sféru v panelu zastupovali Luděk Hanáček ze společnosti Deloitte a Aleš Laciok ze společnosti ČEZ. První z nich přednesl sebrané názory podnikatelů, z nichž vyplývá, že považují českou nabídku nástrojů podpory výzkumu a vývoje za velice dobrou a pouze 9 % z oslovených firem trápí zvýšená administrativní činnost, která je s nimi spojená. Firmy totiž snáze než veřejné instituce najdou dodatečné zdroje na pokrytí administrativních nákladů. Veřejné instituce omezeny například nízkým podílem režijních nákladů v grantových projektech, které k jejich pokrytí zpravidla nestačí.
Do následné diskuse se zapojila řada osobností jako poslanec Jiří Zlatuška, Tomáš Mocek (HiLASE), Václav Hořejší (UMG AV ČR), Dalibor Štys (JU), Michal Hocek (ÚOCHB) a další. Kromě apelu na zvýšení institucionální složky financování zazněla také potřeba více aktivizovat a zapojit vědeckou obec do důkladnější přípravy grantových výzev a obecně nastavování podmínek podpory české vědy.
O akci psali také Lidové noviny zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
foto: MAFRA
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
