Digitální technologie, umělá inteligence, ale třeba i zavlažování suché krajiny. To jsou témata Česko-izraelského inovačního fóra, které proběhlo ve dnech 12. a 13. 6. 2019 v pražském Černínském paláci. Sešli se na něm čeští a izraleští vědci a vývojáři, zástupci vládních institucí či technologických firem a start-upů.
„Rychlost zavádění změn, odvaha jít do nových řešení, sebevědomí, orientace na výsledek a skvělá prezentace země. Nová vize ČR se inspiruje izraelským inovačním zázrakem,“ uvedl v rámci své úvodní řeči na inovačním fóru ministr průmyslu Karel Havlíček. Zatímco Izrael je v otázce inovací již nějakou dobu jednou z nejúspěšnějších zemí, Česká republika plánuje podobné změny nastartovat do roku 2030. To je alespoň cílem nové strategie Inovační strategie České republiky 2019–2030.
Akci společně připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí a Velvyslanectví Státu Izrael v ČR. Na organizaci se podíleli také zástupci CzechInvestu, Česko-izraelské smíšené obchodní komory, Ústavu mezinárodních vztahů, Česého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a IOCB Tech. Inovačního fóra se kromě Karla Havlíčka zúčastnili také ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, velvyslanec Státu Izrael v České republice Daniel Meron a prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný. Mezi řečníky patřila také Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR a Silvana Jirotková, ředitelka agentury CzechInvest a náměstkyně ministra průmyslu.
Diskuse prvního dne se zaměřila na aplikovaný výzkum a přesun poznatků a technologií z akademického prostředí do praxe v podobě nových výrobků a služeb. Ministr Havlíček a další vládní zástupci také prezentovali nové české strategické dokumenty Inovační strategii České republiky 2019 – 2030 a Národní strategii umělé inteligence. Představena byla během prvního dne i izraelská inovační schémata, do kterých se mohou přihlásit české podniky i výzkumné organizace. Druhý den se pak týkal zejména inovačních start-upů a transferu technologií ve spolupráci s novými malými a středními podniky.
Letní školy i výměny vědců
Mezi českými a izraelskými vědci už několik let existují různé institucionalizované formy spolupráce. V rámci mimořádné dotace Úřadu vlády ČR bylo například v letech 2016 až 2018 uskutečněno 120 krátkodobých pracovních pobytů, a to buď v podobě výjezdů mladých výzkumníků z Akademie věd na prestižní pracoviště v Izraeli (včetně špičkového Weizmannova institutu věd či Hebrejské univerzity v Jeruzalémě) nebo pracovních návštěv význačných izraelských vědců.
Konkrétní příklady této vědecké spolupráce v rámci fóra představil zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Martin Fusek, který zmínil jak letní a zimní mezinárodní školu, tak vědeckou spolupráci se zmíněným Weizmannovým institutem v oblasti technologického transferu.
„Všechno začíná od základního výzkumu. Většina léků, které nyní používáme, je právě výsledkem základního výzkumu,“ uvedl poté viceprezident Weizmannova institutu pro technologický transfer Mordechai Sheves. Zároveň však dodal, že přivést lék z laboratoře na trh trvá v současnosti čím dál déle a farmaceutické firmy se jen nerady pouští do finančního rizika. „Proto je velmi důležité dovést výzkum do takového stádia, aby byl pro firmu atraktivní.“
Jak udělat z pouště zelenou krajinu
V rámci fóra byla i představena konkrétní témata vědecké spolupráce. Diskutoval se například i současný boj se suchem a nedostatkem vody, s čímž mají jak izraelští, tak čeští vědci své zkušenosti. Shemer Topper z agrikulturní výzkumné instituce Volcani Center mluvil o výhodách pěstování olivovníků v suchých oblastech nebo nahrazování kukuřice obilovinou čirokem. „Když se podíváte na hranice státu Izrael s Libabonem z leteckého pohledu, vidíte ostrý přechod mezi žlutou barvou a zelenou, i když máme podobné klimatické podmínky. Doslova jsme se naučili využívat každý centimetr naší země,“ uvedl Topper.
Také Jan Vymazal z České zemědělské univerzity v Praze, který s Volcani Center spolupracuje, zmiňoval nutnost rozvoje takzvané chytré krajiny („smart landscape“). V rámci experimentu v oblasti Lán chce se svým týmem v tomto prostoru zavést nové mokřady, rybníky a rezervoáry vody. „Bude to poprvé, kdy budou všechny tyto možnosti použity současně na jednom místě,“ uvedl Jan Vymazal.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Ministerstvo průmyslu, Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
