Poslední adventní sobotu se v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického v Praze uskutečnil druhý ročník konference Czexpats in Science pro české vědce, kteří působí nebo v minulosti působili v zahraničí.
Akce, jejímž smyslem je sdílení zkušeností vědeckých „Czexpatů“, se zúčastnila více než stovka účastníků – převážně vědců v různých fázích kariéry, ale také několik zástupců soukromého sektoru nebo státní správy. Cílem konference bylo, aby se vědci napříč kariérním spektrem vzájemně seznámili, přestavili si výzkumné záměry, vyměnili si zkušenosti z pobytu na zahraničních institucích a také získali informace o možnosti návratu do Česka.
Konference proběhla ve velmi uvolněné atmosféře a pořadatelé z iniciativy Czexpats in Science si v závěru za své úsilí vysloužili dlouhotrvající potlesk. „Snažíme se vědce propojit nejen mezi sebou, ale také s vědci a s institucemi v České republice. Těm, kteří jsou v zahraničí natrvalo, se snažíme poskytnout možnost aktivně ovlivňovat a inspirovat českou vědu, a těm, kteří se chystají na návrat, se zase snažíme trošku pomoci v kontaktu s českým prostředím,“ uvedla její spoluzakladatelka Markéta Kubánková.
Úvodní přednášky se zhostila Lenka Zdeborová, která se zabývá umělou inteligencí a strojovým učením ve francouzském Institutu teoretické fyziky CNRS. Mimo jiné prozradila i to, že žádná z českých institucí, na rozdíl třeba od těch amerických, se nesnažila ji kontaktovat s nějakou nabídkou či zájmem o přesun realizace ERC grantu.
Na ni navázal Daniel Münich přednáškou o hodnocení vědy v Česku, která se soustředila především na publikační výkon českých vědeckých pracovišť a jejich porovnání se zahraničím.
Následovala první panelová diskuse věnovaná vědeckým příležitostem v Česku z pohledu průmyslu, které se účastnili Martina Plisová, Michal Pohludka, Václav Matoušek a Martin Bunček. Projekt Czechoslovak Talks, který zachycuje životní příběhy československých krajanů ve světě, pak představil Martin Nekola.
Po krátkém vstupu Nadace Experientia a Nadačního fondu Neuron informoval účastníky setkání o start-up grantech na rozjezd vlastní výzkumné skupiny Tomáš Mozga. Prezentoval možnosti v příštích letech - ať už na úrovni jednotlivých institucí (Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Akademie věd České republiky), tak na úrovní mezinárodní (ERC Starting Grant, EMBO Installation Grant) či národní (GA ČR, MŠMT či Nadace Experientia). V Česku by v příštím roce mohlo být k dispozici více než 50 možností, jak financovat vlastní výzkumné skupiny.
Nechyběla ani další panelová diskuse věnovaná pracovním příležitostem v akademické sféře. Té se zúčasnili Irena Kotíková, Anna Durnová, Karel Čada, Iva Mozgová a Filip Kolář. Podělili se s publikem o zkušenosti s působením na zahraničních pracovištích, návratem do Česka nebo také s hledáním rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem.
Akci zakončily krátké přednášky českých vědců působících za hranicemi v rámci části nazvané Střípky české vědy v zahraničí. Své výzkumné záměry postupně prezentovali Pavel Tomančák, Václav Štětka, Eva Brichtová, Markéta Tomková, Michal Rolínek, Andrea Konečná a Ivana Kulhánová.
S mnohými účastníky jsme v průběhu dne měli příležitost mluvit. Na začátku příštího roku se tak můžete těšit na rozhovory například s Lenkou Zdeborovou, dále s fyzičkou a popularizátorkou vědy Kateřinou Falk z Helmholtzova centra v Drážďanech, chemickým fyzikem Jiřím Klimešem, evolučním biologem Pavlem Tomančákem z Max Planck Institute of Molecular Cell Biology and Genetics a dalšími.
Na vybrané snímky se můžete podívat ve fotogalerii.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS, AV)
Foto: Vědavýzkum.cz
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
