Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec.
Evoluční původ vývojových stadií prechordální ploténky a neurální lišty u strunatců
Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní mořští živočichové, blízce příbuzní obratlovcům. Jsou velmi zajímaví pro evoluční biologii, protože poskytují vhled do rané evoluce strunatců – živočichů s osovým podpůrným systémem, kam patří všichni obratlovci včetně člověka. Navíc si kopinatci zachovali mnoho rysů, které pravděpodobně existovaly u společného předka strunatců.
Proto se na něj zaměřil tým z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Výsledky studie poskytují důležité důkazy o tom, že podstatné rysy vývoje hlavy obratlovců pocházejí od společného předka všech strunatců.
„Zajímaly nás struktury spojené s hlavou obratlovců, jako je neurální lišta a prechordální ploténka. Po dlouhou dobu se předpokládalo, že obě struktury jsou inovacemi obratlovců a že kopinatci, představitelé základní linie strunatců, je nemají,“ přibližuje Iryna Kozmikova, vedoucí týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Neurální lišta je soubor buněk, které vedou podél hřbetní strany vyvíjejícího se embrya a podílejí se na vývoji mnoha důležitých struktur, jako jsou kosti a chrupavky hlavy, obličej, nervy a pigmentové buňky. Prechordální ploténka je základní buněčná struktura, která se nachází v přední části embrya a hraje klíčovou roli při formování lebky a mozku.
„U lidí může selhání vývoje prechordální ploténky vést k vážným vývojovým poruchám, jako je například nedokonalé oddělení mozkových hemisfér, což může způsobit těžké poruchy mozku a vývoje. Defekty neurální lišty mohou zapříčinit poruchy ve vývoji hlavy a obličejových struktur, jako jsou rozštěpy rtu a patra nebo deformace lebky a obličeje,“ popisuje Iryna Kozmikova.
Kopinatec odhaluje evoluční původ hlavy obratlovců
Výzkum, který zahrnoval analýzu buněčných populací, manipulaci se signálními dráhami a transgenní experimenty, ukázal, že kopinatec prochází podobnými vývojovými stupni jako obratlovci. Díky využití pokročilých metod vědecký tým analyzoval embryonální buňky kopinatce ve čtyřech vývojových stadiích. Vědci u něj identifikovali buňky podobné prechordální ploténce a neurální liště.
„Kombinací těchto metod jsme identifikovali specifické buněčné populace, které sdílejí genetické znaky s buňkami podílejícími se na vývoji hlavy u obratlovců, což naznačuje, že hlavní rysy vývoje hlavy mohly vzniknout u společného předka obratlovců a kopinatců,“ shrnuje Iryna Kozmikova.
Pochopení historie i naděje pro budoucnost
Tento výzkum podporuje teorii, že se některé hlavní struktury spojené s vývojem hlavy u obratlovců vyvinuly již u společného předka všech strunatců. Lepší pochopení těchto evolučních mechanismů může poskytnout nejen vhled do historie života na Zemi, ale také pomoci při výzkumu vývojových poruch spojených s tvorbou hlavy a obličejových struktur člověka.
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
