Michaela a Aleš Kudrnáčovi: Klíčem ke kvalitnějšímu životu je spánek

„Spíte ‚do růžova‘ a jak se vám daří?“ i to s trochou nadsázky zajímalo sourozence Michaelu a Aleše Kudrnáčovy, kteří ve společném výzkumu zjišťovali, jak spánek souvisí s kvalitou života. Na základě analýzy odpovědí více než pěti tisíc českých respondentů a respondentek zjistili, že kvalita života jednotlivců v průběhu času mnohem významněji souvisí s kvalitou spánku, než s jeho délkou nebo takzvaným „sociálním jet lagem“ – nesouladem mezi sociálním a biologickým rytmem spánkového cyklu.

„V české populaci vychází, že zhruba 75 procent dospělých trpí sociálním jet lagem, z toho 40 procent o více než hodinu. Tedy, že například přes týden chodíte spát v deset večer, ale o víkendu o hodinu a více později. Ačkoliv se to zdá jako banalita, z jiných studií vyplývá, že spánkový dluh nelze ‚dospat‘ – že i když spíte jen o hodinu méně, tělo na kompenzaci spánkového dluhu potřebuje až čtyři dny,“ upozorňuje Michaela Kudrnáčová, doktorandka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Důležitější je kvalita než délka spánku

„Že spánek ovlivňuje kvalitu života nebylo zase takovým překvapením – to se již ví z předchozích studií. Ale překvapilo nás, že délka nebo sociální jet lag nehraje takovou roli, že mnohem důležitější je kvalita spánku,“ shrnují sourozenci Kudrnáčovi a zdůrazňují, že existuje jen málo výzkumů, které by zkoumaly souvislost změny délky, kvality a načasování spánku na kvalitu života jednotlivce v čase. Aktuální publikace je také vůbec první studií, která testovala dlouhodobý vliv sociálního jet lagu na kvalitu života.

„Z tříletého sledování jednotlivců vyplývá, že u těch, u nichž se zlepšil spánek, se také zlepšila vnímaná kvalita života,“ shrnují autoři. „Ačkoliv jsou výsledky založeny na dotazníkovém šetření a subjektivním hodnocení, naší výhodou je, že pracujeme se vzorkem více než pěti tisíc respondentů a respondentek z více než dvou tisíc českých domácností, které jsme mohli individuálně a dlouhodobě sledovat a zároveň je porovnávat mezi sebou.“

Data vznikla v rámci Českého panelového šetření domácností (CHPS), které probíhalo v letech 2018 až 2020. V analýze se autoři zaměřili na otázky týkající se životní spokojenosti, pohody, štěstí, subjektivního zdraví a pracovního stresu spolu s odpověďmi na otázky týkající se délky, kvality a načasování spánku či „sociálního jet lagu“.

Co ukázala data mnoha jednotlivců

Právě dlouhodobé sledování mnoha jednotlivců přineslo unikátní data. „Jiné studie, které zahrnují i objektivnější metody měření spánku, například ze spánkových laboratoří, pracují s mnohem menším vzorkem a jsou finančně i časově velmi náročné,“ říká socioložka Kudrnáčová.

Na individuální úrovni uváděná kvalita spánku souvisela se všemi pěti ukazateli kvality života s výjimkou pracovního stresu. „Jinými slovy lidé, kteří pociťují kvalitnější spánek, mají i pozitivnější vnímání své kvality života, než ti, kteří uvedli, že jejich spánek není kvalitní,“ vysvětluje Aleš Kudrnáč. Souvislost mezi kvalitou spánku a všemi ukazateli kvality života byla také prokázána při analýze odpovědí jednotlivých osob v čase. „V tomto případě délka spánku významně souvisela s pocitem zdraví a štěstí a „sociální jet lag“ zase se životní spokojeností a pracovním stresem. Délka spánku ani „sociální jet lag“ však nevykazovaly vzájemnou souvislost v čase,“ shrnuje Kudrnáč.

Podle autorů ale zkoumané tříleté období nemuselo být dostatečně dlouhé, aby zachytilo některé změny například při změně zaměstnání, které by mohly být příčinou „sociálního jet lagu“ při změně pracovní doby. Poslední vlna dotazníkového šetření navíc mohla být ovlivněna i covidovou pandemií, která na jaře 2020 představovala mimořádnou situaci pro spánkový režim i kvalitu života.

„Výsledky analýz přesto ukazují, že lepší spánek znamená lepší kvalitu života. I když je důležité, kdy a jak dlouho spíme, jedinci, kteří mají kvalitnější spánek, mají také lepší kvalitu života, a to bez ohledu na dobu a délku spánku,“ uvádí autoři a zdůrazňují, že v této studii nezkoumali, co kvalitu spánku podmiňuje či ovlivňuje. „Vycházeli jsme ze subjektivního hodnocení respondentů. Kvalitou spánku se zabývá mnoho jiných výzkumů.“

Obecná doporučení pro kvalitnější spánek

• chodit spát a vstávat ve stejnou dobu
• přes den pobývat co nejvíce na denním světle, naopak v noci spát v úplné tmě
• ve večerních hodinách omezit modré světlo z digitálních obrazovek, ztlumit osvětlení
• v posteli nepracovat či se například učit
• dostatek pohybu přes den a zdravý životní styl
• před spaním nejíst těžká jídla a nepít alkohol
• spát v chladné a dobře vyvětrané místnosti

Zdroj: kniha Proč spíme – Matthew Walker (česky vyšlo v Jan Melvil Publishing, 2018)

Sourozenecká spolupráce

Jak nápad na sourozenecký výzkum vlastně vznikl? „Když jsem procházel data z Českého panelového šetření domácností, zaujal mě náhlý pokles životní spokojenosti, který se zdál, že by nějak mohl souviset se spánkem,“ vzpomíná Aleš Kudrnáč, který v té době působil jako postdoktorand ve Švédsku. Shodou mnoha okolností byla ve Švédsku na studijní stáži i jeho sestra Michaela. „Díky tomu jsme na sebe měli trochu více času a ze společných diskuzí vznikl i nápad na společný výzkum,“ shrnují sourozenci, kteří si vzájemnou spolupráci pochvalují a věří, že v budoucnu bude pokračovat. I když nejspíše v trochu jiném tématu.

„Aleš je vystudovaný politolog a aktuálně se zaměřuje na postoje adolescentů k migraci. Pro mě je nyní prioritou dokončení disertace, která se zabývá spánkem v kontextu kvality života,“ říká doktorandka Fakulty sociálních věd UK, která se, jak to tak na konci doktorátu bývá, těší na změnu tématu a možná i kvalitnější spánek.

Autorka: Pavla Hubálková

Článek vyšel v on-line magazínu Univerzity Karlovy Forum.