Neuron, IOCB Tech a i&i Prague podpořily ukrajinské vědkyně

Poděkování Neuronu a ICOB Tech

„Začala válka a já jsem rychle sháněla místo, kam se můžeme s rodinou bezpečně přestěhovat. Když se naskytla příležitost získat grant od Nadačního fondu Neuron, hned jsem se přihlásila a mám velkou radost, že ho získala," říká Sofia Svirská.

„Monika Vondráková, předsedkyně správní rady Neuronu, nám moc pomohla s prvními dny v České republice, zajistila nám ubytování. Po příjezdu do Prahy jsme se spojili z Martinem Fuskem z IOCB Tech, který se se svojí ženou postaral o všechno ostatní. Jejich přístup a až rodičovskou péči jim nikdy nezapomenu," dodává vědkyně, která na Ukrajině pracovala na lékařské fakultě na řadě biofarmaceutických výzkumů. Nyní v týmu IOCB Tech bude v práci na vývoji nových léků pokračovat.

Mladá vědkyně světového formátu

Nataliie Ivchyk je zase excelentní vědkyní a nadanou pedagožkou, která působila posledních deset let na Rivenské státní humanitní univerzitě na Ukrajině. Svůj výzkum k násilí na ženách v době holocaustu prezentuje na mezinárodních konferencích a také k němu publikovala řadu akademických studií v ukrajinštině a ruštině. Navzdory mladému věku se ve svém oboru rychle formuje ve velmi slibnou vědkyni světového formátu. Navíc je ženou, která disponuje vůdčími schopnostmi, je nejen inkluzivní, ale i motivující, a vždy otevřeně vyjadřuje svůj názor. Nyní nově působí na Katedře ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy.

Pokračující spolupráce v Českých Budějovicích

Její alma mater a pozdějším pracovištěm byla univerzita v Povltavě, která je jedna z nejstarších vzdělávacích institucí ve stejnojmenné oblasti. Za dob míru zde studovalo přes 9 000 studentů a Viktoriya Kulyk byla profesorkou ekonomie na katedře účetnictví a ekonomické kontroly. Válka ji donutila opustit Ukrajinu a pomoc našla na akademické půdě v Českých Budějovicích. Jihočeská univerzita ji zaměstnala na Ekonomické fakultě, kde může pokračovat ve své práci. „Paní profesorka Kulyk už na naší fakultě působila a hostovala v rámci grantu Visegradského fondu v období 2015-2016. Máme s ní tu nejlepší pracovní a osobní zkušenost,“ dodává děkanka fakulty v rámci grantu, který Viktoriya Kulyk získala.

Expertka na východoslovanskou syntaxi

Slovanský ústav AV posílí Hanna Sytar, specialistka na ukrajinskou syntaxi a frazeologii, autorka monografií a řady odborných statí. Stane se součástí týmu Oddělení slovanské lexikologie a lexigrafie. Hanna Sytar od roku 2014 pracovala na státní univerzitě v Doněcku a po po vyhlášení separatistické Doněcké lidové republiky byla nucena odejít do na jih Ukrajiny do města Vinnycja, kam byla Doněcká univerzita evakována.

V případě Hanny Sytar se tak jedná už o druhý nucený odchod z původního působiště v posledních osmi letech. Její účast na projektech Slovanského ústavu AV může být přínosný díky odborné znalosti východoslovanské syntaxe a práce s elektronickými korpusy textů stejně jako v práci se studenty.

Parazitoložka zamířila do Českých Budějovic

S podporou grantu Nadačního fondu Neuron, IOCB Tech a i&i Prague na Biologické centrum Akademie věd ČR nastupuje Viktoriya Levytska. Je odbornicí na nemoci přenášené klíšťaty, PCR a další metody molekulární parazitologie, proto se jejím novým útočištěm stala Laboratoř molekulární biologie klíšťat na Parazitologickém ústavu. Podporu a prozatímní ubytování ji nabídli kolegové z Biologického centra, kteří ji rovněž pomohli získat grant Neuronu. Velkou zásluhu na úspěchu celé podpory měl Julius Lukeš, člen vědecké rady NF Neuron oboru biologie.

„Na Ukrajině zůstal můj manžel, mí rodiče, naše dvě kočky, bylo to náročné rozhodování. Naše město bylo docela bezpečné, protože je v jihozápadní části Ukrajiny, ale po třech dnech, kdy houkaly sirény a museli jsme do bombového krytu, jsme se rozhodli opustit Ukrajinu. Odjela jsem se svým synem, cesta autem trvala dva a půl dne a jeli jsme přes pět států,“ říká Viktoriya Levytska.

Polymery z Kyjeva do Prahy

Z Kyjeva do Prahy, z ukrajinské akademie na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Cesta Olhy Purikové na Katedru fyziky povrchů a plazmatu vedla z laboratoře polymerů, kde zkoumala molekulárně potištěné polymery, jejich strukturu nebo syntézu. Za svoji práci obdržela Olha Purikova cenu ukrajinského prezidenta pro mladé vědce nebo cenu kyjevského primátora za dosažené vědecké výsledky.

Olena Atlasiuk se zase o grantu dozvěděla při cestě z Ukrajiny do Polska, nejdříve ale potřebovala získat zaměstnání v české vědecké instituci. S pomocí garanta vědecké rady NF Neuron Martina Markla a ve spolupráci s Tomášem Vejchodským, ředitelem Matematického ústavu Akademie věd ČR, se pro ni podařilo získat pracovní místo právě v této instituci. Olena Atlasiuk byla na Ukrajině pracovnicí tamější akademie věd, před dvěma lety obhájila dizertační práci na téma „Jednorozměrná Fredholmova hranice – problémy s hodnotou a parametrem“, vystupovala na mnoha konferencích po celé Evropě, v letech 2019 a 2021 také na Letní škole geometrie a topologie pořádané Univerzitou v Hradci Králové.

Dlouhodobá spolupráce s Masarykovou univerzitou

Svitlana Iemelianova je botanička a specialistka v oboru ekologie různých typů nelesních ekosystémů. Autorsky se podílela na většině hlavních národních ukrajinských projektů zaměřených na inventarizaci biodiverzity na úrovni biotopů a vegetačních typů. Je zapojena do řady mezinárodních výzkumných iniciativ v rámci International Association for Vegetation Science, zejména Working Group European Vegetation Survey, Eurasian Dry Grassland Group a databáze European Vegetation Archive. S Masarykovou univerzitou, Přírodovědeckou fakultou - Ústavem botaniky a zoologie, kam jako válečná uprchlice s dvěma malými dětmi zamířila, spolupracovala už dříve a podílela se na společných publikacích uveřejněných v mezinárodních impaktových časopisech. Teď bude na společných projektech pokračovat v Brně dál.

Odbornice na kmenové buňky pomůže akademii

Novou zaměstnankyní Fyziologického ústavu Akademie věd ČR se 15. března stala Olena Rohulská. Z Ukrajiny si s sebou přiváží cenné zkušenosti v oblasti využití kmenových buněk pro tkáňové inženýrství, hojení ran i v dalších oblastech regenerativní medicíny a ovládá metody dlouhodobé kryoprezervace těchto buněk. V Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství a v nově vybudovaném biotechnologickém a biomedicínském centru BIOCEV naváže na dosavadní úspěšnou práci na Ukrajině: Olena Rohulenská je autorkou řady kvalitních publikací a nositelkou ukrajinských vědeckých cen.

Tvorba herbářových databází

Maryna Burlaka je botanička a specialistka v oboru biodiverzitní informatiky. V tomto oboru pracovala od roku 2006 v Botanickém ústavu M. G. Cholodného Národní akademie věd v Kyjevě. Má dlouholeté zkušenosti s designováním a managementem databází o rozšíření rostlin, herbářových databází, práci s geografickými informačními systému QGIS, kategorizaci ohrožení druhů podle kritérií IUCN, bioindikací a terénním botanickým výzkumem.

Díky svým pracovním zkušenostem a jako válečná uprchlice se dvěma malými dětmi, získala zaměstnání na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univezity. Zde se zaměří na tvorbu herbářové databáze, její přenos do mezinárodní databáze GBIF a mapování flóry v rámci programu Pladias.

Výzkum dějin východní spirituality a pozorování ionosféry

Mariya Horyacha je badatelkou v oblasti raného křesťanství, zabývá se jeho dějinami se zaměřením na Ukrajinu, východní spiritualitou nebo pravoslavnými církvemi. Doktorát získala na Katolické univerzitě v Lovani s prací „Cesta uvnitř srdce: Dynamická antropologie Pseudo-Makaria“, působila na Teologické fakultě Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově. Dnes našla útočiště na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Centru raně středověkých studií.

Společně s malým dítětem zamířila z válečné Ukrajiny do Prahy dále také Kateryna Aksonova. Zaměstnává ji Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Kateryna Aksonova ve vědeckých insititucích působí od roku 2016, doktorskou práci připravila na oddělení radiofyziky geoprostoru Ústavu radioastronomie v Charkově. Před válkou pracovala jako výzkumná pracovnice na katedře fyziky ionosféry.

Její výzkumným zaměřením je studium šíření vln v plazmatu a jejich účinků v ionosféře. Soustředila se převážně na zpracování dat systematických experimentálních pozorování ionosféry pomocí IS radarů, provnání lokálních měření s výstupy mezinárodních ionosférických modelů a též experimentálních dat získaných z IS radarů provozovaných v Massachusetts. Ke svému výzkumu využívá metody matematické statistiky a statistické radiofyziky.

Kateryna Aksonova se podílela na řadě projektů řešených na Ústavu radioastronomie a Ústavu ionosféry. Vyvinula algoritmy implementované v počítačových programech pomocí softwarových modelů Mathcad a Matlab a programovacího jazyka C++. Výsledky práce publikovala a prezentovala na mezinárodních konferencích, využila možnost stáže v Japonsku. V ústavu AV se začlenila do Oddělení ionosféry a aeronomie a její vědomosti a data z IS radarů budou velkým přínosem pro práci ústavu.

Masarykovu univerzitu obohatí Nadia Pushkarova. Je expertka na rostlinnou biotechnologii, rostlinnou molekulární biotechnologii, kultivaci in vitro nebo genetické inženýrství. Její původním zaměstnavatelem byla ukrajinská národní akademie, v Brně na svoji práci naváže.

 

Zdroj: Nadační fond Neuron

redakčně upraveno