Ohlédnutí za konferencí Jak a proč komunikovat vědu

„Původní plán byl samozřejmě jiný – připravovali jsme klasickou konferenci plnou networkingu, přednášek i diskuzí v malých skupinkách. Ale přesto si myslím, že se záměr podařil – představit pohled na komunikaci vědy a vědeckých výstupů očima prezentujících z různých institucí i profesních zkušeností,“ hodnotí jeden z organizátorů a moderátor Aleš Vlk.

Konference byla první větší akcí portálu Vědavýzkum.cz, který se již čtvrtým rokem snaží přinášet vybrané informace především vědecké a akademické komunitě. Mezi řečníky nechyběli zástupci Akademie věd, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, CEITEC MU, Britské ambasády i Evropského parlamentu. Každý se na téma komunikace vědy díval z jiného úhlu pohledu, ale na mnohém se shodli. Například na tom, že je důležité komunikovat vědu pomocí příběhů. „Věda je plná úžasných a emotivních příběhů se šťastným koncem, které odpovídají klasické struktuře příběhů – vědec překonává překážky, ale nakonec dojde k objevu, který má dopad na celou společnost,“ uvedl marketér Ondřej Rudolf. To potvrdil i vědecký atašé Britské ambasády v Praze, Otakar Fojt: „Veřejnost chce slyšet, jaký vztah má výzkum k jejich životu.“ Zdůraznil, že role vědců je poskytovat fakta a ověřené informace i vyvracet mýty a falešné zprávy, které se šíří internetem či z úst neodborníků. Komunikace vědy se v Česku podle něho v posledních letech výrazně zlepšila. I tak ale dodal, co by se ČR mohla naučit od Velké Británie, kde má vědecká komunikace velkou tradici: „Chybí mi tu například science media centra. Česká média mají své oblíbené vědce a vědkyně, kteří opakovaně vystupují. Existuje ale i řada dalších skvělých odborníků, kterým na začátku možná chybí odvaha nebo o nich média vůbec neví. S tím tato centra pomáhají,“ uvedl Otakar Fojt.

„Důležité je rozlišovat kvalitní výzkum od nekvalitního. Platí, že každá vědecká instituce by měla propagovat pouze kvalitní výstupy,“ řekl Martin Rychlík, dlouholetý vědecký novinář a v současnosti šéfredaktor médií Univerzity Karlovy. Varoval také před přílišným zjednodušováním vědeckých poznatků: „Úspěšná komunikace musí být vědecky správná a zároveň dostatečně srozumitelná i pro laickou veřejnost.“ Podobné zkušenosti sdílel i Jan Martínek, bývalý novinář a současný ředitel Odboru mediální komunikace Akademie věd: „Na začátku bylo těžké přesvědčit i samotné vědce, že komunikovat vědu do médií má smysl. Řada z nich měla špatnou zkušenost.“ Zdůraznil také, že skutečným měřítkem kvality je užitečnost výsledků vědecké práce – nikoliv počet grantů nebo publikací.

Ester Jarour a Jana Otoupalíková, které se starají o komunikaci výzkumného institut CEITEC Masarykovy univerzity , sdílely zkušenosti z vlastní praxe. „Interní komunikace je stejně důležitá, jako ta ven – podporuje to motivaci našich vědců. Každý měsíc rozesíláme interní newsletter. Je důležité, aby vědci a vědkyně vzájemně věděli, co kdo dělá.“ Dále sdílely, jak je důležitá vzájemná synergie v komunikaci vědeckých výsledků napříč výzkumnými institucemi. Na konferenci také opakovaně zaznívalo, že je důležité komunikovat i vědecké neúspěchy nebo například příběhy jednotlivých studentů a studentek, ne jen seniorních vedoucích či lidí, kteří se starají o provoz institucí.

Ivan Foletti, česko-švýcarský historik umění působící na Masarykově univerzitě hovořil o komunikaci humanitních věd. „V humanitních vědách nedochází k velkým objevům pokladů nebo významných hrobek každý den, stejně úspěšně se dá komunikovat i metodologie nebo současný kontext historických témat,“ řekl. Podle něho je také důležité nečekat, až vědce někdo osloví, ale aktivně komunikovat. Jeho výzkumná skupina k tomu například využívá dokumentární filmy nebo pravidelné přednášky, které v současné době pořádají online. „Lidé o to mají zájem a audiovizuální média jsou skvělým výukovým prostředkem,“ dodal.

Europoslankyně Martina Dlabajová apelovala na vědce i zástupce výzkumných institucí, aby více komunikovali s politiky: „Prosím, kdykoli budete mít příležitost, mluvte s politiky, představujte své vize, projekty i výsledky. Je to nesmírně důležité – politici musí mít přehled a slyšet fakta a jasné informace, na základě kterých se mohou rozhodovat.“ Dále uvedla, že Evropa i celý svět nutně potřebuje kvalitní vědu a výzkum, abychom se co nejdříve vypořádali s koronavirovou pandemií, na čemž se shodli i další účastníci konference.

„Opakovaně se nám potvrzuje, že o téma komunikace vědy je v Česku zájem, a proto již teď plánujeme vzdělávací workshopy a také další ročník konference – předběžné datum je 9. listopadu 2021. Snad se potkáme v reálném světe, už nám chybí osobní setkávání na akcích,“ dodává za organizátory Aleš Vlk.

 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (PH)