facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Science Communication 2020: Ivan Foletti o tom, jak s humanitním oborem proniknout za bariéry vědecké instituce

3. 12. 2020
Science Communication 2020: Ivan Foletti o tom, jak s humanitním oborem proniknout za bariéry vědecké instituce

Portál Vědavýzkum.cz pořádal 10. listopadu konferenci Science Communication 2020 s podtitulem Jak a proč komunikovat vědu. Jedním z přednášejících byl i profesor a badatel Ivan Foletii, který přiblížil, jak efektivně komunikovat výsledky humanitních věd. Nyní působí na Masarykově univerzitě, ale vědecké zkušenosti má například i z University of Lausanne ve Švýcarsku, dále z Moskvy, Říma nebo Paříže. Na MUNI vede Centrum raně středověkých studií a založil časopis Convivium.

Co komunikovat?

Problém humanitních věd tkví v tom, že momentálně nemají PR na takové úrovni, aby se o nich mluvilo s láskou a nadšením. „Pokud bych prezentoval svou práci tak, že člověk sedí v knihovně nebo v archivu, tak to určitě nebude něco, co strhne davy,“  míní Foletti. Vysvětluje to příkladu dichotomie, kde vidíme fotografii knihovny a vedle Indiana Jonese. Ten podle Folettiho naopak představuje to, co člověka na humanitních vědách může zaujmout, jímž myslí konkrétní způsob, kterým se dostáváme k poznání. Onu tajemnou, hmatatelnou realitu.

foletti2

To, co chceme dostat ven, tedy není primárně obsah výzkumu, ale jsou to témata, kterých se výzkum dotýká. Publikum většinou příliš nezajímá, jakým způsobem výzkum vytváříme, ale zajímá ho, jakým způsobem jsem schopni popsat příběh kolem něj. „To je podle mě zajímavé, protože to, co se očekává od humanitního vědce, který komunikuje vědu, je schopnost glosovat současnost nejen jako politolog, ale právě i ve vztahu k vizuální kultuře,“ vysvětluje Folleti, pro něhož byl zlomový rok 2017, kdy se skupinou studentů prošel pěšky napříč Francií. „Trvalo to 4 měsíce, ušli jsme 1 540 km a snažili jsme se zkoumat poutní kostely z perspektivy lidského těla. Na tomto projektu byl pro mě klíčový fakt, že se nám podařilo prolomit bariéru mezi výzkumem a širokou veřejností. My přeci stojíme o to, aby někdo na náš výzkum reagoval. Tato akce zaujala natolik, že jsme byli vyzýváni, abychom o tom ve veřejném prostoru mluvili,“ shrnuje zjištění badatel.

Jak komunikovat?

Důležité je proniknout za bariéry akademické instituce. Nestačí čekat, až se někdo zeptá, co děláte, ale musíte jít samy aktivně naproti těm, kteří mohou zprostředkovat setkání mimo akademickou půdu. Foletti s týmem pracuje s médii na dvou úrovních. „Někdy nás média poprosí o rozhovor, o pohled na věc, ale důležitá je i iniciativa z naší strany, například se soustavně snažíme přispívat na ČT ART,“ přibližuje historik umění. Podle jeho názoru jsou důležité i přednášky na gymnáziích. „Studenti se často ptají, jaký má dnes význam věnovat se minulosti. Jsme neustále konfrontováni klíčovou otázkou proč,“ shrnuje Foletti. Za podstatné považuje i působení na univerzitě třetího věku.

foletti1

Věda a angažovanost – nejsou výsledky jako výsledky

Výsledkem humanitního výzkumu nejsou jen články v prestižních časopisech, ERC či jiné mezinárodní granty. Hlavním úkolem je najít vhodnou metodu, jak pracovat s veřejným prostorem. „Ta samá uprchlická krize může být prezentována úplně jiným vizuálním jazykem. Fotografie není neutrální prezentací, jedná se o vědomé rozhodnutí, které chcete předat společnosti. Naším úkolem je tedy říkat: Pozor, každá z těchto fotografií má jiný smysl, jinou vizuální tradici,“ vysvětluje svůj přístup Foletti. Podle něj navíc nemůže být práce vědce nikdy politicky neutrální. Práce má být vždy co nejvíce objektivní a hledat co nejpřesnější data, ale věřit obecně v neutralitu vědy, je těžká filozofická chyba. Jakékoliv vědecké svědectví je do jisté míry politikum a je třeba ho tak brát. „Je povinností vědce dávat společnosti klíče k dekódování, v našem případě je to systematická práce s obrazem, aby se veřejnost mohla orientovat v obrazech a ve světě, který obrazy ovládají,“ uzavírá svoji přednášku badatel.

Celý příspěvek Ivana Folettiho si pusťte zde:

 

Podívejte se také na příspěvky dalších řečníků – například Ondřeje Rudolfa, Martina Rychlíka nebo Otakara Fojta.

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)