První tři česko-německá Dioscuri centra excelentního výzkumu znají své ředitele

První Dioscuri centrum v ČR povede od 1. října 2023 Helena Reichlová na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR

Za programem Dioscuri stojí německá Společnost Maxe Plancka. Jedná se o unikátní mezinárodní iniciativu, která podporuje špičkovou vědu v regionu střední a východní Evropy. Každý ze tří uvedených vědců získá na svůj výzkum v prvních pěti letech až 1,5 milionu eur (cca 35 mil. Kč). Tyto náklady rovným dílem poskytne německé Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Do roku 2025 by se měla síť center Dioscuri v České republice rozšířit na pět. Druhá programová výzva, která bude rovněž otevřena výzkumníkům ze všech vědních oborů, je plánována na rok 2024.

Barbora Špačková, Dioscuri centrum pro jednomolekulární optiku

Dioscuri centrum pro jednomolekulární optiku se zaměří na vývoj jedinečného souboru nástrojů pro zkoumání biologických procesů založený na principech nanooptiky a nanofluidiky. Tato inovace umožní ponořit se do biologického nanokosmu a prozkoumat ho způsobem, který dosud nebyl možný. To vše v jeho přirozeném stavu, v reálném čase a na úrovni jednotlivých molekul. Budoucí ředitelka Dioscuri centra Barbora Špačková si od tohoto postupu slibuje velké množství nových informací, které přinesou nové možnosti v oblasti včasné diagnózy a léčebné péče a rovněž by se mohly stát inspirací pro nové biotechnologie napodobující přírodní procesy.

Již v roce 2022 se Barbora Špačková, která předtím působila v několika švédských výzkumných centrech (Chalmersova technická univerzita a Göteborgská univerzita), přesu­nula na Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, kde od léta 2024 povede nové Dioscuri centrum.

Peter Fabian, Dioscuri centrum pro biologii kmenových buněk a metabolická onemocnění

Cílem výzkumné skupiny pod vedením Petera Fabiana je rozluštit tajemství lidských dědičných chorob na základě zvířecích modelů. Usilovat bude zejména o pochopení toho, jak metabo­lické dráhy ovlivňují náš růst, naše uvažování a naši celkovou sociální pohodu. Konkrétně půjde o zkoumání poruch souvisejících s aminokyselinami a přenesení genetických mutací nalezených u lidských pacientů s těmito poruchami na zvířecí modely. Tímto způsobem chce Fabiánův tým zkoumat mechanismy a příčiny těchto nemocí a následně vyvinout nové léčebné postupy a léky, které zlepší kvalitu života pacientů a usnadní práci zdravotnickému personálu.

Po pětiletém postgraduálním studiu v USA (University of Southern California) se Fabian rozhodl vrátit se s rodinou do střední Evropy. Jeho kroky směřovaly na Masarykovu univerzitu v Brně, kde měl optimální podmínky pro zahájení kariéry nezávislého vědce. Vedle podpory z projektu Dioscuri obdržel Peter Fabian nedávno také ocenění Evropské výzkumné rady. Díky těmto dvěma prestižním programům může od roku 2024 dále rozvíjet svou brněnskou výzkumnou skupinu.

Helena Reichlová, Dioscuri centrum pro spin-kaloritroniku a magnoniku

Dioscuri centrum pro spin-kaloritroniku a magnoniku se zaměří na výzkum nových konceptů pro výpočetní techniku. Helena Reichlová bude se svým týmem mimo jiné hledat způsoby, jak využít odpadní teplo výpočetních systémů a jak přenést a zapsat informaci bez pohybujících se elektronů. Cílem je nalézt možnosti, jak snížit exponenciálně rostoucí spotřebu energie v oblasti IT, což je jedna z největších ekonomických a ekologických výzev probíhající digitální transformace.

Experimentální fyzička Helena Reichlová získala doktorát v oboru spintroniky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Část svého doktorského studia strávila na Ohio State University jako stipendistka Fulbrightovy nadace. Po dokončení doktorského studia se Helena Reichlová přesunula na Technickou univerzitu v Drážďanech, kde se téměř pět let věnovala výzkumu a výuce. Díky programu Dioscuri teď může naplno pokračovat ve svém výzkumu v Praze.

 

Zdroj: Německé velvyslanectví v Praze