Ve dnech 15. a 16. května 2019 se v pražském hotelu Pyramida sešli příznivci transferu znalostí na již 7. ročníku národní transferové konference, kterou tentokrát hostila Univerzita Karlova. První den přinesl zajímavé diskuse i přenášky zahraničních hostů. V rámci inovačního veletrhu Via Carolina se druhý den představily projekty vznikající na půdě nejstarší české univerzity.
Pořádání letošního ročníku konference se zhostilo Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (CPPT) ve spolupráci s dceřinou společností univerzity, Charles University Innovations Prague s.r.o. (CUIP). Akci již tradičně spolupořádal také spolek Transfera.cz, který hájí zájmy transferové komunity v Česku již od roku 2014 a aktuálně sdružuje na 40 členů.
Program konference se tentokrát zaměřil nejen na transfer znalostí z akademické půdy do aplikační sféry, ale také na systémové nastavení vzniku spin-off firem na výzkumných institucích. Celou konferenci zahájil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který vyzdvihnul měnicí se klima a zlepšující se spolupráci mezi akademickou a komerční sférou a připomněl, že ještě před 15 lety nebyly ani úvahy o zakládání spin-off společností v akademické komunitě myslitelné. Účastníky pozdravily také ředitelka CPPT Hana Kosová a předsedkyně spolku Transfera.cz Eva Janouškovcová, které shodně uvítaly rostoucí zájem nejen o transfer vědeckých poznatků a propojování obou sfér ale i chuť měnit systémové nedostatky bránící úspěšnému transferu znalostí.
Konferenci zahájil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima
Transfer ve společenských vědách, konzultační služby i zkušenosti z Lucemburku
Pořadatelům se letos pro středeční přednášky podařilo získat zajímavé zahraniční osobnosti z oblasti transferu znalostí. Christoph Köller například sdílel své bohaté zkušenosti s podporu institucí při přenosu poznatků v oblasti společenských a humanitních věd. Podle něj podpora inovací není pouze záležitostí technologií. I společenské a humanitní vědy mají aplikační sféře mnoho co nabídnout, přestože ne vždy jsou tyto výsledky snadno komercializovatelné. To však nesnižuje jejich přidanou hodnotu.
Podpora sociálních inovací je dle jeho zkušeností - vedle adekvátní míry času a prostředků - především otázkou budování důvěry mezi akademiky a pracovníky transferu znalostí a jejich vzájemném porozumění. Zdůraznil také, že vědecká témata a problémy je třeba definovat průřezově, tak aby zahrnovaly perspektivy různých vědních disciplín – jak technických, tak společenskovědních. „Zakládání start-up společností by mohla být jedna z cest, jak podpořit přenos poznatků. Ale jakmile o tom začnete mluvit příliš brzy, akademiky tím spíš vyděsíte,“ odpověděl Köller na jeden z dotazů v závěru své přednášky. „V první řadě je třeba mluvit o tom, jaký má transfer poznatků smysl, přivést zástupce akademické sféry a byznysu dohromady a definovat společný projekt.“
Christoph Köller
Na úvodní přednášku navázala Amanda Zeffman, která má dlouholeté zkušenosti s poskytováním akademických konzultačních služeb na Cambridge University externím partnerům. Třetím zahraničním řečníkem byl Marc Lemmer, který v odpolední části konference seznámil účastníky s poznatky z budování a činností velmi úspěšného centra transferu technologií na University of Luxembourg, jedné z nejmladších univerzit na světě. S oběma řečníky přineseme v krátké době na našem portále rozhovory.
Nástroje podpory inovací? Nejen spin-off společnosti
Zajímavé diskuse se uskutečnily i v rámci čtyř panelových sekcí. Účastníci konference měli možnost seznámit se s nástroji podpory spin-off společností a principy proof-of-concept financování na národní i evropské úrovni, nebo s aktuálními inovačními trendy a příklady úspěšné spolupráce akademiků a firem. Jedna z panelových diskusí se specificky věnovala i aktuálním právním otázkám a úskalím kolem zakládání spin-off společností. Diskuze se zúčastnili právní odborníci (Pavel Loutocký, Vojtěch Chloupek, Mikuláš Vargic) i zástupci CPPT (Miroslav Hoša) a CUIP, s.r.o. (Otomar Sláma).
Diskutovala se otázka samotných definičních znaků spin-off společností, které by v budoucnu mohly hrát významnou roli s ohledem na novou inovační strategii či možnou podporu jejich vzniku z veřejných zdrojů, nebo posuzování toho zda a za jakých podmínek je vhodné zakládat spin-off společnost jako nástroj transferu znalostí ve veřejných institucích a jaké jsou možné překážky.
Veletrh Inovací a diskuse k Metodice 2017+
Již podruhé uspořádala Univerzita Karlova také veletrh inovací Via Carolina, který v letošním roce navázal právě na 7. Národní konferenci transferu. Ve čtvrtek se tak návštěvníci mohli seznámit s konkrétními projekty, jako je výuková hra Svoboda 1945, která v současné době navazuje na veleúspěšný první díl Attentat 1942, on-line encyklopedie migrace, nejrůznější měřicí přístroje či nové metody.
Celou akci zakončila diskuse na téma Mapování možností sběru dat a informací pro potřeby vykazování v Modulech 3-5 dle Metodiky 2017+. Na fotografie se můžete podívat v galerii pod článkem.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Foto: Vladimír Šigut, Hynek Glos
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
