Fakultu aplikovaných věd Západočeské univerzity, Fakultní nemocnici Plzeň a hnutí Na vlastních nohou - Stonožka spojuje výzkum a vývoj speciální aplikace na podrobné sledování nejmladších pacientů s chronickým zánětlivým onemocněním trávicího traktu.
Sto sedmdesát dětí ve věku od tří do devatenácti let z celého Plzeňského kraje je pod dohledem lékařů Dětské kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Trpí chronickým zánětlivým onemocněním trávicího traktu, buď takzvanou Crohnovou chorobou, nebo ulcerozní kolitidou. Lékaři všechny pacienty důkladně sledují a se zpracováním enormního objemu shromážděných dat jim pomáhá speciální software vyvinutý informatiky výzkumného centra Nové technologie pro informační společnost (NTIS) Fakulty aplikovaných věd ZČU.
Software je jedinečný. Kromě statistických údajů totiž dokáže lékařům podat také pomocnou ruku při léčbě zmíněných chorob. „Významným způsobem rozšiřuje naše možnosti v péči o nemocné děti se střevními záněty a současně je slučitelný s medicinským výzkumným záměrem sledujícím rizikové faktory vzniku střevních zánětů,“ říká přednosta Dětské kliniky FN Plzeň Josef Sýkora.
Takzvaný semafor označuje orgány zasažené Crohnovou chorobou
Podle Jany Klečkové z katedry informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd oslovila nemocnice univerzitu ve chvíli, kdy už lékaři nemohli množství dat zpracovávat sami. „Obrátili se na nás, zda bychom jim se sběrem a evidencí údajů a jejich následnou prezentací mohli pomoci. Jsou to základní údaje o dětských pacientech, sledované údaje z laboratoří, klasické odběry krve a podobně, zaznamenává se také růst dítěte, jeho váha a rovněž výsledky sofistikovanějších vyšetření, jako je sono a podobně,“ popisuje.
Na sběru dat je přitom nejdůležitější, že se všechna uchovávají pro budoucí zpracování. „Nejde o obyčejnou statistiku, protože data začnou vypovídat až později, až je bude možné vidět v širším časovém kontextu. Crohnova nemoc je totiž zrádná v tom, že je prakticky nevyléčitelná. Lékař může pacienta jen uvést do stavu bez obtíží, ale ukazuje se, že nemoc se téměř pravidelně vrací. U někoho dříve, u někoho později, ten časový interval je různý. A naše data vše zachycují,“ pokračuje Jana Klečková.
Vyhodnocování shromážděných údajů je to hlavní, co software nabízí. Lékař si totiž může ze všech pacientů vybrat jednoho a podívat se, jak se u něj během let choroba vyvíjela, kdy léčba zabírala a kdy ne. Profil takového pacienta pak porovná s jinými, kteří mají podobné výsledky, a může podle něj upravit léčbu. „Ukazuje se, že každému pacientovi se léčba ujímá jinak. My se snažíme pomoci najít pro každého tu, která mu bude vyhovovat. Na základě všech údajů, které máme dispozici, je možné léčbu nastavit, aby byla pro dítě nejméně bolestivá, nejvíce šetrná a zároveň efektivní,“ říká Jana Klečková.
Data podléhají nejpřísnější ochraně, jsou zabezpečena v souladu s aktuální legislativou ČR a obecným nařízením EU o ochraně osobních údajů. Zpracovatelé mají k dispozici anonymizované a pseudoanonymizované informace, ale lékaři po přihlášení do aplikace vidí vše. Jedním z významných výsledků, jež vznikly v centru NTIS, je i takzvaný semafor – orgány na nákresu lidského těla mění barvu podle toho, který právě je či není zasažen nemocí. Zelené jsou v pořádku, oranžové horší, červené nejhorší.
- Autor článku: ne
- Zdroj: ZČU v Plzni
