Vědci zahájili sběr dat o zdraví LGBTQ+ lidí

Vědecký výzkum duševního a fyzického zdraví leseb, gayů, bisexuálních, trans, queer a dalších (LGBTQ+) osob je v Česku a na Slovensku stále spíše ojedinělý. Tým se proto ve výzkumu zaměří především na to, jak se LGBTQ+ lidé sami vnímají, zda mají potíže s duševním a fyzickým zdravím, či jakou roli hrají v jejich životech vztahy.

Až do 25. srpna se nyní hledají dobrovolníci, kteří jsou ochotni odpovědět na tyto zásadní otázky. Získaná data pomohou vědcům lépe popsat, jak mohou vztahy podpořit nebo naopak narušit zdraví. Tým bude např. zkoumat, jakou roli hrají seznamovací aplikace či partnerská spokojenost a co LGBTQ+ identita přináší do života. Výsledky najdou praktické využití při zkvalitňování zdravotní či psychologické péče. Dotazník najdete zde.

Vědci z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (INPSY) se věnují výzkumu sexuality dlouhodobě. Nyní cílí na dospělé, kteří se identifikují jako LGBTQ+. „Toto šetření je první fází dlouhodobějšího výzkumného záměru. Chceme si zjednodušeně řečeno posvítit na to, jak zdraví jsou lidé patřící mezi sexuální či genderové menšiny. Z dosavadních dat víme, že jde o ohroženou populaci, považujeme tedy za nutné přinést informace, které pomohou v prevenci i v péči,” uvedla vedoucí výzkumu Andrea Stašek.

Z předešlých výzkumů vyplývá, že ne-heterosexuální a transgender lidé se častěji setkávají s překážkami, které způsobují zdraví škodlivý stres. Dlouhodobá zátěž způsobená zažívanou stigmatizací i každodenním životem pak může ústit v široké spektrum potíží – od depresí po obezitu. Mezi sexuální a genderové menšiny patří zhruba 10 % populace, zátěž je tedy znatelná napříč celou společností. „Český a slovenský výzkum, a tedy i možnosti situaci zlepšit, je dosud omezen nedostatkem národních dat. Odborná veřejnost má k dispozici pouze útržkovité informace, a proto projektem Queer zdraví chceme přispět k lepšímu povědomí o LGBTQ+ lidech,“ uzavřela Stašek.

Zdroj: Masarykova univerzita