Výsledky škálování v segmentu vysokých škol

„Hodnocení 18“ zahrnulo pouze výsledky výzkumu a vývoje uplatněné ve dvou letech, proto bylo na národní úrovni navrženo škálování indikativní. Jeho souhrn naleznete zde. Škálování v plném rozsahu proběhne po náběhu modulů M1 a M2 a nárůstu robustnosti informace v dalších letech. Odůvodnění výsledného hodnocení bylo zveřejněno v protokolech z jednání tripartit, které jsou dostupné zde.

Místopředseda České konference rektorů a rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek okomentoval výsledek jednání tripartity pro Vědavýzkum.cz následovně: „Vzhledem k tomu, že doposud v segmentu VŠ neproběhlo kompletní hodnocení v plné šíři, jak jej navrhuje Metodika 17+, je vhodnější s agregací ve formě písmen počkat do příštího roku, kdy budou dokončeny zbývající moduly hodnocení M3-M5. Pro další zkvalitňování bibliometrického hodnocení v Modulu 2 doporučují účastníci tripartity zahrnout citační analýzy. Metody citační analýzy budou navrženy RVVI ve spolupráci s příslušnými poradními orgány (Odborné panely, Komise pro hodnocení výsledků). Pracovní skupina ČKR doporučuje přihlédnout k hodnocení reálného citačního ohlasu všech publikovaných prací za delší časové období v jemnějším členění podle „Web of Science Categories“ a jejich porovnání s dlouhodobým citačním průměrem ČR v příslušných oborech.“

Níže uvádíme agregované odůvodnění hodnocení, jak bylo popsáno v Příloze Agregace oborového hodnocení výzkumu v modulech 1 a 2.

U vysokých škol neuvedených v seznamu nebyla informace dostatečně robustní a nemohl být posouzen reprezentativní vzorek výsledků.

MULTIOBOROVÉ VYSOKÉ ŠKOLY

Univerzita Karlova (vynikající)

V profilových oborových skupinách (přírodní vědy, medicína, společenské a humanitní vědy) je univerzita konzistentně hodnocena jako vynikající. Stejně tak je hodnocena UK ve vedlejších, doplňkových, oborech (technické vědy, zemědělství).

Masarykova univerzita (vynikající)

V profilových oborových skupinách (přírodní vědy, medicína, společenské a humanitní vědy) a publikačně dominantních oborech je univerzita konzistentně hodnocena jako vynikající, v některých oborech jako velmi dobrá. Ve vedlejších oborech (zemědělství, technické vědy) je MUNI hodnocena jako vynikající.

Univerzita Palackého v Olomouci (vynikající)

V profilových oborových skupinách (přírodní vědy) je univerzita konzistentně hodnocena ve většině oborů jako vynikající, mezi „vynikající“ vysoké školy spadá ještě i v medicíně a ve vedlejších technických oborech. Zastoupení společenských oborů je dosud, ve dvouletém období, málo početné a okrajové. Podobně je počet hodnocených výsledků v humanitních oborech ve dvouleté hodnotící periodě stále ne zcela dostatečný pro silné závěry hodnocení.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (vynikající)

Díky velmi dobré až vynikající úrovni silných přírodovědných oborů a velmi dobré úrovni humanitních oborů lze JU ještě hodnotit v nejvyšší kategorii.

Západočeská univerzita v Plzni (velmi dobrá)

Vzhledem ke konzistentně velmi dobré kvalitě výzkumu v národním srovnání a v profilových oborech, spadá ZU do kategorie velmi dobrých vysokých škol.

Ostravská univerzita (velmi dobrá)

Vzhledem k výborným výsledkům v medicíně a konzistentně dobré kvalitě výzkumu v národním srovnání, zejména v ostatních profilových oborech, spadá OU do kategorie velmi dobrých vysokých škol.

Slezská univerzita v Opavě (velmi dobrá)

Celkově hodnocení SU vychází především ze dvou oborových skupin, kde je výzkumně aktivní a kde konzistentně dosahuje velmi dobré úrovně v národním i mezinárodním srovnání. Některé další obory nebylo možné hodnotit z důvodu malého počtu výsledků. Pro příští hodnocení je třeba vyjasnit oborovou skladbu, resp. výzkumnou strategii SU.

Univerzita Pardubice (dobrá)

Celkově se profilové obory univerzity nacházejí v národním srovnání na velmi dobré nebo dobré úrovni. Na mírně podprůměrné úrovni se nacházejí větší profilové oborové skupiny a publikačně dominující části přírodních a technických věd, což se odráží v celkovém nižším hodnocení UP jako dobré vysoké školy.

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (dobrá)

Celkově jsou profilové obory UJEP na průměrné nebo nižší úrovni v národním srovnání. V kombinaci s menším výkonem v technických oborech, které jsou podobně národně srovnatelné, lze UJEP hodnotit jako dobrou vysokou školu.

Univerzita Hradec Králové (dobrá)

Sumárně jsou obory rozvíjené na UHK národně srovnatelné nebo podprůměrné. Velmi kvalitní výsledky vykazují pouze dva, nepříliš publikačně robustní, obory přírodních věd (matematika a vědy o zemi). Celkově lze ve výzkumu UHK hodnotit jako dobrou vysokou školu.

TECHNICKÉ VYSOKÉ ŠKOLY

České vysoké učení technické v Praze (vynikající)

Celkově je převážná většina oborů na ČVUT hodnocena jako vynikající. Přes malé výkyvy, lze ČVUT ve výzkumu hodnotit jako výbornou vysokou školu.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (vynikající)

Celkově je převážná většina profilových oborů na VŠCHT hodnocena jako vynikající, tedy lze VŠCHT ve výzkumu, i přes malé výkyvy, hodnotit jako výbornou vysokou školu.

Vysoké učení technické v Brně (velmi dobrá)

Přes zjevné kvalitativní výkyvy je převážná většina profilových oborů na VUT hodnocena jako velmi dobrá, tedy je možné VUT ve výzkumu celkově hodnotit jako velmi dobrou vysokou školu.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (dobrá)

VŠB-TU produkuje relativně velký podíl výsledků v průměrných a podprůměrných časopisech. Převážná většina oborů na VŠB-TU je tedy hodnocena jako dobrá až průměrná, a z tohoto důvodu je nutné VŠB-TU ve výzkumu celkově hodnotit jako dobrou vysokou školu.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (dobrá)

Celkově je převážná většina oborů na UTB hodnocena průměrně až podprůměrně, tedy je nutné UTB ve výzkumu hodnotit pouze jako dobrou vysokou školu.

Technická univerzita v Liberci (dobrá)

Celkově je převážná většina oborů na TUL hodnocena průměrně až podprůměrně, tedy je nutné TUL ve výzkumu hodnotit pouze jako dobrou vysokou školu.

ZEMĚDĚLSKÉ A VETERINÁRNÍ VYSOKÉ ŠKOLY

Česká zemědělská univerzita v Praze (velmi dobrá)

V profilových oborových skupinách (zemědělské a přírodní vědy) je univerzita hodnocena jako velmi dobrá. V doplňkových oborových skupinách (společenské vědy), jako ekonomie, směřuje převaha publikačního výkonu do časopisů Q4. Výsledné hodnocení ČZU jako velmi dobré vysoké školy, je hraničně zdůvodnitelné s ohledem na obory, které jsou pro danou univerzitu stěžejní.

Mendelova univerzita v Brně (dobrá)

Převážná většina rozvíjených oborů je dle hodnocení v Modulu 2 dobrých. Pozornost je třeba věnovat i Modulu 1, tj. vybraným výsledkům, kde dosažené výsledky napříč obory jsou ve srovnání s ostatními vysokými školami spíše podprůměrné. MENDELU je celkově hodnocena jako dobrá vysoká škola.

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (dobrá)

Obory rozvíjené na VFU jsou většinově, s výjimkou oboru 3.3. Health Sciences, dobré. Celkově je VFU ve výzkumu hodnocena jako dobrá vysoká škola.

EKONOMICKÉ VYSOKÉ ŠKOLY

Vysoká škola ekonomická v Praze (průměrná až podprůměrná)

Celkově je VŠE ve výzkumu a v národním srovnání průměrná až podprůměrná vysoká škola s nepočetnými kvalitními výsledky v dalších oborech mimo hlavní zaměření (např. obor 3.2. Clinical Medicine).

STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY

Univerzita obrany (dobrá)

V oborech medicíny jsou výsledky spíše velmi dobré, v přírodních vědách slabší, v technických vědách žádné. Celkově je UO hodnocena ve výzkumu jako dobrá vysoká škola.

Celá příloha s odůvodněním je k dispozici zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: RVVI