Festival Týden Akademie věd ČR otevřel dnes 6. listopadu dveře vědeckých institucí na 22 místech po celé České republice. Návštěvníci tak mají možnost nahlédnout do špičkových laboratoří a zeptat se vědkyň a vědců na jejich práci. Součástí programu jsou také přednášky, workshopy, výstavy a veřejné debaty.
Vstup na všechny události festivalu Týden Akademie věd (TAV) je zdarma, na některé je potřeba si místo rezervovat.
„Týden Akademie věd ČR je přehlídkou toho nejlepšího, nejaktuálnějšího i nejnovějšího, co se v Česku zkoumá. Přesto to není nuda a v programu si vybere opravdu každý – od expertů po děti školou povinné,“ vyzdvihuje předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Přednášky o vodě i zemětřesení
V metropoli můžou lidé přijít například do hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní třídě. Budou se tam konat například přednášky a besedy. Pondělní povídání se zaměří mimo jiné na cestu vody od povrchu po oblak, úterní přednáška bude o jezerech, která vznikla v severních Čechách v místech bývalé důlní těžby. V dalších dnech se bude mluvit o zemětřesení, umělé inteligenci nebo ledových měsících Jupiteru. V prostorách budovy budou instalované malé výstavy o rostlinách na hranici přežití, africké savaně nebo změnách v pohraniční krajině Ralska.
Podcast naživo a Vědecká zastávka
V úterý v 18:00 budou mít fanoušci Podcastu Akademie věd jedinečnou příležitost přímo se zúčastnit nahrávání jedné epizody. Moderátorka pořadu Jitka Kostelníková si k mikrofonu pozvala Richarda Lhotského z Centra Algatech při Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Mluvit spolu budou o řasách a jejich možnostech obohatit náš jídelníček… a možná bude i něco k ochutnání.
Zajímavý zážitek slibuje také Vědecká zastávka, na které si můžete poslechnout šest mladých vědců oceněných letos Prémií Otto Wichterleho. Zastávku bude moderovat Martina Spěváčková z tiskového oddělení Akademie věd ČR, někdejší reportérka a později moderátorka Českého rozhlasu a Seznamu.
Otevřené laboratoře
Dny otevřených dveří nabízí hned několik vědeckých ústavů. Nahlédnout můžete do nové budovy Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, která se nachází poblíž takzvané Heydrichovy zatáčky v pražských Kobylisích. V úterý 7. listopadu si tam pro zájemce připravili komentované prohlídky knihovních depozitářů a archivu, v jehož sbírkách se nachází například Nobelova cena nebo Masarykova čepice.
V pondělí a úterý bude možné přijít do laboratoří v Ústavu chemických procesů AV ČR v pražském Suchdole, své brány otevře také olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR (úterý, středa a čtvrtek) nebo pražský Fyziologický ústav AV ČR.
Seznam všech dnů otevřených dveří nabízí webové stránky Týdne Akademie věd.
Kdo si hraje, pochopí
Velký zájem bývá o různé pokusy, hry, kvízy a workshopy. Letos jich festival nabídne třicítku, např. literární pub kvíz nebo venkovní čarodějnickou botanickou stezku. Nechybí ani science show včetně té, která se věnuje virtuální realitě. Při workshopech si zájemci vyzkoušejí drobnou laboratorní techniku při zkoumání rostlin, práci knihovědního detektiva či archeologa, projdou osudy obětí heydrichiády a samozřejmostí jsou chemické pokusy. Zajímavý workshop Vyzkoušet a pochopit molekuláru! si připravila společnost M.G.P., hlavní partner festivalu: ukáže, jak zábavnou formou pomocí různých pomůcek vyučovat molekulární biologii.
Ceny za propagaci a popularizaci vědy
Při slavnostním zahájení Týdne Akademie věd ČR předsedkyně Eva Zažímalová už tradičně předala Ceny předsedy AV ČR za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Letos je obdrželi půdní mikrobiolog Miloslav Šimek z Biologického centra AV ČR, polymerní fyzik Jiří Kotek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a historik Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
„Všichni ocenění se velmi zasluhují o dobrou pověst české vědy v zahraničí i doma. Navíc zaměřují část své energie na laickou veřejnost: a to je v dnešní době čím dál tím důležitější. Je nezbytné předávat výsledky našeho bádání srozumitelným způsobem co nejširšímu publiku,“ říká Eva Zažímalová.
Kdo letos ocenění získá?
Miloslav Šimek, CSc., Biologické centrum AV ČR
Miloslav Šimek patří k předním půdním mikrobiologům. Dlouhodobě se věnuje popularizaci výzkumu a propagaci vědeckých výsledků v oblasti půdní biologie. Dlouhá léta působil jako expert v Sekci půdního a vodního hospodářství a výživy plodin Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Řada jeho prací vznikla ve spolupráci s předními zahraničními pracovišti, významně se zasloužil i o propagaci české vědy v zahraničí.
Zkušenosti z vědecké práce zúročil též ve výukových materiálech (zejména skriptech, některá vyšla opakovaně). Vystupuje v médiích a zaměřuje se především na problematiku využívání a ochrany půdy. Stejné téma přednáší pro veřejnost včetně kurzu pro celoživotní vzdělávání na Jihočeské univerzitě.
Jiří Kotek, Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Jiří Kotek je vůdčí postavou evropské vědecké komunity v oboru polymerních věd. Specializuje se na vztahy mezi mechanickým chováním a strukturou polymerních materiálů. Vede Ústav molekulární chemie AV ČR a zároveň je členem mnoha organizací, např. Inženýrské akademie ČR nebo Expertní rady pro vědu evropských akademií Evropské komise. V období 2020–2022 byl prezidentem Evropské polymerní federace.
Prosazuje propagaci a popularizaci výzkumné činnosti doma i ve světě, na mezinárodní úrovni reprezentuje český výzkum v zahraničí svou aktivitou v nadnárodních evropských organizacích. Za rozvíjení evropských, především česko-francouzských vědeckých styků, mu INSA Lyon předala v říjnu 2022 titul Doctor Honoris Causa. Kromě toho Jiří Kotek organizoval program kurzů polymerní vědy pod patronací UNESCO pro zahraniční studenty a přednáší ve školách.
Martin Jemelka, Masarykův ústav a Archiv AV ČR
V centru odborného zájmu Martina Jemelky stojí moderní hospodářské, sociální a náboženské dějiny posledních dvou století v českých zemích a střední Evropě. Výsledky svého výzkumu publikoval v desítkách děl, které se věnovaly českému dělnictvu, jeho bydlení a každodennímu životu, dějinám koncernu Baťa a moderním náboženským dějinám.
Pravidelně spolupracuje s médii a přednáší na univerzitách třetího věku. Popularizaci vědy věnoval samostatný projekt: Senioři – nositelé historické paměti 20. století: distanční vzdělávání třetího věku v historických vědách v éře pandemie covid-19. Výsledkem je web Tohle jsme prožili a série videí.
Autorka: Leona Matušková
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
