Portál Vědavýzkum.cz byl partnerem konference „Byrokratizace vědy, aneb proč nebudeme mít nobelistu“, která se konala 20. 4. 2017 v Praze v hotelu Prezident. Tato událost vyvolala zajímavé reakce, které se pokusíme v následujícím příspěvku shrnout.
Akci pořádala MAFRAEVENTS ve spolupráci s obchodními partnery. Kromě našeho portálu to byli také Skupina ČEZ, Deloitte a Svaz měst a obcí České republiky. Časový program, podtémata, obsazení panelu a vybrané fotografie si můžete prohlédnout na webu Mafraevents.
Den po konferenci (21. 4. 2017) vyšel v Lidových novinách článek z pera Martina Rychlíka, který byl následně zveřejněn i na webu lidovky.cz. Krátké shrnutí celé akce jsme uveřejnili ten samý den i na našem portále.
Své dojmy z konference popsal ve svém blogu Byrokracie ve vědě také Václav Hořejší, který velmi přesně a systematicky shrnul doporučení, která na konferenci zazněla. Jasná doporučení ve svém vystoupení formuloval především Radek Zbořil z Regionální centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci.
Následoval příspěvek Dalibora Štyse, který na konferenci aktivně vystupoval. Ve svém blogu reagoval především na vystoupení Tomáše Vyhnánka, náměstka ministra financí, a svůj příspěvek dále věnoval národním programům udržitelnosti a jejich přípravě v době, kdy působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
Dovolím si trochu upřesnit to, co Tomáš Vyhnánek na konferenci říkal, tedy alespoň jak jsem to pochopil. Tomáš vyjádřil svůj osobní názor, že výzkum a vývoj (vědu) on osobně nepovažuje za veřejnou službu, ale za službu samu o sobě, specifickou. Zdůraznil, že na vědecké aktivity by se nemělo hledět jako na některé jiné veřejné služby – například na zajištění bezpečnosti, obranu atd. A mluvil o tom, že používat stejná měřítka a vykazování je prostě nesmyslné. Z našich rozhovorů před a v rámci konference jasně vyplynulo, že Tomáš považuje existující způsob financování vědy v České republice za ne příliš šťastný – extrémem jsou především operační programy v rámci Strukturálních fondů EU (SF EU) a na ně navazujících Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Říkal mi něco v tom smyslu, že pro financování vědy jsou zapotřebí jasná a jednoduchá pravidla. Čím jsou složitější, tím více se udělá chyb. A čím více se udělá chyb, tím více bude nálezů kontrolních orgánů a porušení rozpočtové kázně a vratek a penále. Jako náměstek odpovědný za finanční řízení a audit určitě ví, o čem mluví.
Daniel Münich sice na konferenci nebyl, ale poctivě dohledal zveřejněné informace. Ve svém blogu vyjádřil názor, že míra byrokracie v české vědě souvisí s absencí institucionálního hodnocení.
A proč tedy nebudeme mít nobelistu? To je asi více než zřejmé z následujícího obrázku, který spolu s dalšími naleznete v rubrice Vědavýzkum.cz s nadhledem.
Autor: Vědavýzkum.cz (AV)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
