Které osobnosti ovlivnily mezinárodní dění na poli výzkumu a vývoje v roce 2020? Časopis Nature sestavil žebříček deseti nejvýznamnějších, šesti žen a čtyř mužů, a jejich vědeckých zásluh. Asi nepřekvapí, že většina z nich přispěla k boji s pandemií koronaviru SARS-CoV-2.
Tedros Adhanom Ghebreyesus: Varoval svět před koronavirem
Prvním na seznamu je Tedros Adhanom Ghebreyesus, etiopský mikrobiolog, imunolog a politik. Stal se předsedou Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2017 a je první v této funkci, kdo pochází z Afriky. Vzhledem k tomu, že nastupoval do funkce, když se řešila ohniska Eboly, slíbil Ghebreyesus vytvořit službu, která by pružně reagovala na světové krize, které se vyskytnou.
Když vypukla na začátku roku 2020 pandemie Covid-19, hrál důležitou roli ve spolupráci s Čínou. Americký prezident Donald Trump řekl, že zastaví financování WHO, protože je potřeba přezkoumat její reakci na koronavirus a jednání s Čínou. Místo veřejného osočování Ghebreyesus zdůraznil, že Spojené státy americké jsou velkorysý přítel a WHO chce sloužit každé zemi a každému partnerovi během pandemie: „Byli jsme velmi znepokojeni napětím mezi těmito silnými státy. Prosazovali jsme cestu globální solidarity,“ vysvětlil.
Na konci prosince měla WHO v rukou zprávy o případech zápalu plic neznámého původu z čínského Wuhanu. Vyžádala si více informací a okamžitě upozornila na možnou hrozbu. Předseda se sešel s čínským prezidentem v lednu a poté veřejně ohlásil stav globálního ohrožení zdraví a vyzval členské státy WHO k boji s hrozbou. „Od okamžiku, kdy jsme dostali první oznámení, bili jsme na poplašný zvon,“ odmítá Ghebreyesus nařčení z příliš pomalého jednání.
Nastupující americký prezident Joe Biden nakonec zrušil plány svého předchůdce o vystoupení USA z WHO.
Verena Mohaupt: Manažerka polární mise
Verena Mohaupt je fyzička atmosféry a koordinátorka logistiky roční vědecké mise na Arktidě s názvem Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate (MOSAiC). Tato 37letá vědkyně měla zodpovědnost za zdraví všech zúčastněných a za desítky kontejnerů se zásobami. Její logistický tým se staral o infrastrukturu na palubě ledoborce Polarstem, napájení pro výzkumná zařízení na ledu, benzín i speciální obleky chránící před teplotami kolem 45°C pod bodem mrazu.
„Jste na konci světa, daleko od všeho. Nejdůležitější je bezpečnost. Musíte umět dobře plánovat dopředu, protože pokud se něco stane, nemůžete jednoduše zajet do nejbližší nemocnice. Dopady toho, že podceníte bezpečnost členů výpravy, by byly mnohem horší než kdekoliv jinde,“ říká Mohaupt, jejíž denním chlebem bylo mimo jiné i hlídkovat, zda polární medvědi neohrožují bádající vědce.
Největší arktická výzkumná mise v historii začala koncem roku 2019, kdy se ledoborec z německého Institutu Alfreda Wegenera (AWI) v Bremerhavenu vydal do ledu v sibiřské Arktidě, zamrzl v něm a driftoval s ním. Během roku nashromáždilo 300 vědců exkluzívní údaje o změně klimatu, které pomohou modelovat předpověď, jak oteplování dále ovlivní tuto oblast, ale také zbytek světa.
Gonzalo Moratorio: Lovec koronaviru
K dalším osobnostem v žebříčku patří Gonzalo Moratorio, virolog na Pasteurově institutu a na University of Republic v Montevideu. Pomohl Uruguayi vyhnout se nejhorším následkům pandemie. On a jeho tým totiž vymysleli test na koronavirus a vše propojili s distribucí v národním programu. Díky tomu se Covid-19 v zemi udržel na uzdě, i když se ohniska vyskytovala v celé Latinské Americe. K 10. prosinci 2020 měla Uruguay pouze 87 potvrzených obětí této nemoci.
Moratorio se zajímal o vědu již od dětství: „Vždy mě zajímaly experimenty. Výběr mého oboru, genetiky virů, ovlivnily dvě věci. Jednou bylo klonování ovečky Dolly v roce 1996 (v té době mu bylo 13). To jsem chtěl zopakovat. A tím druhým byl film Epidemie s Dustinem Hoffmanem. Potom jsem chtěl být genetik a sloužit druhým.“
Mnoho vědců nebylo přesvědčeno, že by Uruguayi mohla pandemie ublížit, vzhledem k tomu, že země zůstala i v minulosti ušetřena horečce Dengue nebo viru Zika. Moratorio však ostatní postupně přesvědčil, že jediný způsob, jak se šíření nemoci vyhnout, je testovat ve velkém měřítku a izolovat pozitivní případy. Nicméně komerční poptávka po diagnostických soupravách stoupla a Uruguayi by se nedostávalo dost testů. Moratorio proto vyvinul vlastní test využívající techniku PCR.
Vědci během několika týdnů upravili test na jednoduchou soupravu a pomocí ministerstva zdravotnictví proškolili a vytvořili národní síť diagnostických laboratoří. Život v Uruguayi se tak mohl vrátit do starých kolejí. Otevřely se školy, obchody a restaurace. Moratorio se mohl vrátit ke svému původnímu výzkumu, ale i tak zůstává stále ve střehu.
Adi Utarini: Vůdkyně komárů
Druhou ženou v žebříčku je Adi Utarini, která je vědkyní působící v oblasti veřejného zdraví na univerzitě Gadjah Mada v Yogyakartě. Zatímco se tento rok mnoho vědců zajímalo o koronavirus, Utarini se zaměřila na boj s jinou smrtelnou chorobou: horečkou dengue.
Utarini a její tým snížili počet případů horečky dengue o 77 % v indonéském městě Yogyakarta, které má 400 tisíc obyvatel. Její metoda spočívá ve vypuštění komárů, kteří jsou modifikováni tak, aby zamezili přenos viru. Nesou totiž bakterii Wolbavchia, která potlačuje viry a brání, aby se přenesly na člověka. Vajíčka komárů nesoucí bakterii byla rozmístěna po městě a dokonce v domovech lidí.
Projekt byl první randomizovanou klinickou studií a nový přístup v kontrole této choroby zaznamenal velký ohlas. „Dokonce ještě před dokončením studie jsme měli dotazy, kdy budeme komáry vypouštět v dalších lokalitách,“ uvádí Utarini.
Kathrin Jansen: Průkopnice mRNA vakcíny
Kathrin Jansen, vedoucí výzkumu a vývoje vakcín v americké farmaceutické firmě Pfizer, ukázala enormní snahu pro protlačení technologie vakcinace založené na mRNA. Žádné jiné firmě se předtím nepodařilo sehnat souhlas k použití na lidech.
„Jako vědkyně je naprosto nebojácná. Má naprostou důvěru, že dokáže technicky i intelektuálně vyřešit jakýkoliv problém, který by se mohl dostat do takového rozměru,“ říká Edward Scolnick, bývalý ředitel Výzkumných laboratoří Merck.
Na vývoji mRNA vakcíny proti koronaviru se podílelo tisíce vědců z celého světa. Několik společností ohlásilo dokončení účinných vakcín a další očkovací látky budou přibývat s tím, jak se budou dokončovat studie.
Jansen má v boji s patogeny dobré zkušenosti. Když pracovala ve společnosti Merck, bojovala proti lidskému papilomaviru, i když jí mnoho kolegů řeklo, že výzkum je ztrátou času a peněz. Pracovala ale také na vakcínách proti antraxu a neštovicím, když pracovala pro VaxGen, který se později stal součástí Pfizeru. Tam vylepšila pneumokokovou vakcínu a zvýšila počet kmenů, proti kterým je vakcína účinná. Výsledný produkt Prevnar 13 je nejprodávanější vakcínou na světě.
Zhang Yongzhen: Šiřitel rozluštěného genomu SARS-CoV-2 do světa
Zhang Yongzhen působí na šanghajské Klinice veřejného zdraví na Fudan University. Možná zrovna on byl člověk, který odstartoval vědecký boj s koronavirem. Již 11. ledna 2020 zveřejnil online genom viru SARS-CoV-2. Díky tomu se svět dozvěděl, že má co dělat s novým typem koronaviru podobnému tomu, který způsobil epidemii SARS v roce 2003. Vědci se tak mohli dát ihned do práce, aby popsali okamžitě klíčové proteiny viru a navrhnout diagnostické testy.
Zhangova laboratoř dostala 3. ledna vzorek patogenu, ovšem s nařízením čínské vlády, které omezilo zveřejňovat informace o viru. Po 40 hodinách práce bylo jasné, že virus souvisí se SARS. O pár hodin později Zhang informoval šanghajský městský zdravotní úřad o hrozbě a nahrál data do National Center for Biotechnology Information (NCBI), který slouží jako úložiště genomových sekvencí provozované americkým Národním Institutem zdraví (NIH).
Poslal také článek do Nature, přičemž ho editor žádal o uvolnění sekvence. Na základě intervence Edwarda Holmese zpřístupnil genom veřejně. Nicméně vláda nebyla s Zhangovým rozhodnutím nadšena a jeho tým dostal dočasný zákaz virus studovat. To, že Čína váhala s uveřejněním informací o viru, vnímá Zhang jako opatrnost, aby nedošlo k dezinterpretaci.
Identifikace SARS-CoV-2 trvala rekordně krátkou dobu oproti SARS, jehož popsání trvalo vědcům měsíce. Zhang používá technologii sekvenování nové generace a patří mezi nejproduktivnější vědce. On a jeho kolega Holmes popsali tisíce nových RNA virů. Doufají, že tím potlačí ohniska nákazy, ještě než propuknou.
Chanda Prescod-Weinstein: Hybatelka boje proti rasové diskriminaci ve vědě
Chanda Prescod-Weinstein je odborná asistentka fyziky na univerzitě v New Hampshire. Spoluřídí skupinu, která bude další dvě desetiletí zkoumat v astrofyzikálních laboratořích temnou hmotu. Měsíčně publikuje v New Scientist a přispívá i do Physics World. V červnu 2020 zahájila spolu s dalšími vědci kampaň Strike for Black Lives. V rámci ní požadují, aby se instituce postavily rasismu ve vědě a proti anti-černošskému postoji ve společnosti.
„My fyzici věříme, že akademická stávka je naléhavě nutná. Musíme se zastavit a poskytnout ostatním příležitost zpytovat svědomí o tom, jak se podíleli na protičernošské náladě na akademické půdě a v celosvětových komunitách,“ říká Prescod-Weinstein.
Organizátoři vyzvali vědecké instituce, aby podnikly kroky proti rasismu pomocí hashtagů jako: #ShutDownSTEM, #ShutDownAcademia a #StrikeForBlackLives.
Přestože mnoho institucí po stávce, která proběhla 10. června 2020, vydalo prohlášení, že plánují zlepšit podmínky pro černošské akademiky, důležité budou nakonec jejich činy. „Doufám, že jsme zaseli semínka toho, že lidé přehodnotí své myšlení,“ uzavírá Prescod-Weinstein s tím, že její práce stávkou zdaleka neskončila.
Li Lanjuan: Strůjkyně lockdownu
V polovině ledna Čína zjistila, že epidemie koronaviru je vážná a vymyká se kontrole. Epidemioložka a hepatoložka na Zhejiang University School of Medicine, Li Lanjuan, zareagovala tím, že 11milionové město Wuhan poslala do okamžité izolace. „Kdyby se infekce rozšiřovala stejně do okolních provincií, ztratili bychom nad ní postupně kontrolu nejenom ve Wuhanu. Čínská ekonomika a společnost by byla vážně poškozená,“ vysvětluje svoje rozhodnutí Li.
Veškerý pohyb ve městě byl zmrazen. Plány na oslavy čínského nového roku byly zrušeny. V té době to lidé brali jako přehnanou reakci, ale lockdown, který trval 76 dní, byl tvrdě vymáhán vládou. Epidemioložka Raina MacIntyre z University v Novém Jižním Walesu v Sydney říká, že díky tomu získaly okolní provincie 3-5 dní na přípravu a za několik týdnu poklesl počet případů o 80 %.
Karanténa nařízená v lednu 2020 nebyla první, kterou doporučila. V roce 2003 nařídila karanténu tisíců lidí se SARS a jejich kontaktů. Toto rozhodnutí, které bylo předtím považované za kontroverzní, bylo později oceňované jako důvod, proč nakonec došlo k zastavení šíření viru. Během aktuální pandemie zůstala Li ve Wuhanu a pomáhala se starat o lidi s nemocí Covid-19. Začala proto být přezdívána „Babi Li“.
Jacinda Ardern vyvedla Nový Zéland z koronavirové krize
Premiérka Nového Zélandu Jacinda Arden oznámila přísná protipandemická opatření, když bylo v zemi pouze šest pozitivních lidí. Došlo k uzavření přístavů, lidé přijíždějící do země šli povinně do karantény a omezilo se cestování. Mnoho světových zemí odkládalo svoje rozhodnutí na později, Arden ale vyrazila do boje proti koronaviru velmi brzo.
Biochemička Juliet Gerrard, která je premiérčinou poradkyní říká, že Arden byla nesmírně zapálená do toho, aby poznala každý vědecký detail ohledně pandemie. Například chtěla vědět, jak se používá genomika ke sledování ohnisek nákazy. Právě proto bylo možné premiérce předkládat i velmi obsáhlé a podrobné vědecké důkazy, na základě kterých se rozhodovala.
Arden je velmi nakloněná rozhodování na základě vědeckých důkazů. Ve srovnání se svými předchůdci vyvinula například také větší úsilí v otázkách změny klimatu. Nový Zéland přijal loni nový klimatický zákon a do roku 2050 chce snížit emise uhlíku na nulu.
Antony Fauci: Hlídací pes vědy
Antony Fauci má za sebou téměř 40letou kariéru jako vědec v oblasti infekčních nemocí. Jako vedoucí National Institute of Allergy and Infectious Diseases (NIAID) byl poradcem šesti amerických prezidentů ohledně možných útoků biologickými zbraněmi, šíření HIV, eboly nebo ziky. Poskytoval také rady, jak má USA reagovat na koronavirus. Jeho názory byly často v rozporu s názory prezidenta Trumpa.
S negativními názory na svoji práci se potýkal Fauci už několikrát. V roce 1988 byl kritizován za pomalý vývoj léku proti HIV. Postupem času došlo k porozumění mezi ním a lidmi s AIDS, na jehož základě se pozměnil přístup k experimentálním lékům na HIV.
Fauci pracoval na Krizovém plánu pro zastavení AIDS, což je globální program pro léčbu lidí s HIV. Prezident George W. Bush ho prohlásil za národního hrdinu.
Michael Osterholm, vedoucí Centra pro výzkum Infekčních chorob na univerzitě v Minnesotě k jeho aktuálnímu působení říká: „Fauci vedl klíčovou pomoc, aby veřejnost pochopila vědecké důkazy a co je potřeba udělat v souvislosti s pandemií.“
Fauciho spory s Trumpem byly veřejně přetřásány. Některým vědcům se jeho postoj k prezidentovi nelíbil. Podle nich jen stál tiše za prezidentem a nevznesl námitku, když prezident opakovaně podceňoval závažnost pandemie. Během dubna ale otočil a začal mluvit velmi otevřeně, což žádný z členů federální vlády předtím neudělal. Fauci i nadále zůstává v NIAID a bude dále poradcem nově zvoleného prezidenta Joe Bidena.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: Nature, BBC, Bremenzwei.de
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
