Kteří vědci patří ve svém oboru mezi absolutní světovou špičku? To uvádí aktuální žebříček autorů, jejichž vědecká práce patří mezi jedno procento nejcitovanějších. Je tedy ostře sledovaná a má značný dopad. S některou z českých výzkumných institucí lze spojit hned dvanáct jmen.
Žebříček Highly Cited Researchers zveřejňuje společnost Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters) každý rok. V tom letošním najdeme mimo jiné i 17 držitelů Nobelovy ceny včetně dvou letošních. Z České republiky v žebříčku figuruje dvanáct osobností. Pět jich je přitom spjato s Univerzitou Palackého, čtyři z nich pak s jejím Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). A to včetně jeho ředitele a předního světového odborníka na nanotechnologie Radka Zbořila nebo vůbec nejcitovanějšího českého vědce, Pavla Hobzy. Ten vedle RCPTM působí i na Akademii věd.
S Akademií věd ČR je spojeno celkem 6 jmen v letošním žebříčku, například i Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu, který za svou práci loni získal i Akademickou prémii. S již zmíněným olomouckým centrem spolupracuje i další vysoce citovaný český vědec, Martin Pumera. Ten se po letech v zahraničí vrátil na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde buduje excelentní vědecký tým pro výzkum nanorobotů.
Mezi Čechy v žebříčku nalezneme pouze jednu ženu. Je jí Renata Cífková, mezinárodně uznávaná odbornice na problematiku rizikových faktorů aterosklerózy a prevence kardiovaskulárních onemocnění a vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Svůj žebříček nejcitovanějších vědců letos na jaře sestavily i Lidové noviny. Řada jmen se v obou seznamech shoduje a v obou převládají čeští vědci, kteří se zabývají chemií. Ta nepochybně patří mezi silné stránky tuzemské vědy, nicméně v případě citačních ohlasů je nutné zohledňovat odlišné zvyklosti jednotlivých oborů. Druhým nejvíce zastoupeným oborem Čechů v žebříčku Clarivate Analytics jsou vědy o životním prostředí nebo ekologii.
Zatímco v letošním seznamu figuruje 12 zástupců z českých vědeckých institucí, například sousední Slovensko nemá v elitní společnosti žádného výzkumníka, Slovinsko je zastoupeno dvěma vědci, Maďarsko třemi a Polsko šesti. Naopak na rakouských univerzitách a výzkumných ústavech působí na čtyři desítky zástupců, a Německo má na seznamu dokonce přes 350 badatelů.
Nejvíce svých zástupců v žebříčku mají Spojené státy - celkem 2639. S velkým odstupem následuje Velká Británie (546) a Čína (482). Mezi institucemi je na prvním místě Harvard University se 186 vysoce citovanými vědci, následují National Institutes of Health (148) a Stanford University (100). Až čtvrtou příčku obsadila jiná než americká instituce - Čínská akademie věd (99).
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Clarivate Analytics, Univerzita Palackého
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
