Minulý týden byl představen návrh Evropské komise na rozpočet Evropské unie v letech 2021-2027. Komise chce věnovat více peněz na oblast výzkumu a vývoje (VaV) – další rámcový program, zatím známý jako Horizon Europe, by mohl mít k dispozici 100 miliard eur. Teď je řada na Evropském parlamentu a Radě EU.
Tvorba víceletého finančního rámce EU se dostala do další fáze. Ve středu 2. května 2018 představila Evropská komise svůj návrh rozpočtu na období 2021-2027, který celkově počítá s více než 1,1 bilionem eur v závazcích. To se rovná 1,11 % hrubého národního důchodu 27 zemí EU – s Velkou Británií, která vede jednání o opuštění unie, se již nepočítá. Návrh chce ubrat dvěma největším výdajovým oblastem v rámci unie – zemědělství a politice soudržnosti. Mezi sektory, které by se měly naopak těšit větší podpoře, patří VaV, obrana nebo program Erasmus+.
Stěžejní je pro oblast VaV především nový rámcový program – Horizon Europe. Na něj by mělo být vyčleněno až 100 miliard eur, a to včetně 2,4 miliard pro Euratom. Oproti současnému Horizontu 2020 je tedy znatelný nárůst finanční podpory. S ohledem na možnosti, o kterých se hovořilo při jednání o podobě návrhu, je ale navrhovaná varianta spíše konzervativnější. Ve hře totiž byly, dle výroků některých politiků včetně předsedy Evropské komise Jeana-Claude Junckera, i částky ve výši 120 nebo 160 miliard eur.
Více peněz na zemědělský výzkum
Nový program Horizon Europe by měl být odvážnější a ambicióznější – neměl by se bát ani politicky citlivých témat. Výrazná změna oproti poslednímu rámcovému programu by měla být především v navýšení prostředků vyčleněných na výzkum spojený se zemědělstvím. Příděl až 10 miliard eur na tyto účely má za cíl alespoň částečně vynahradit tomuto sektoru výpadek příjmů, které proudí přímo zemědělcům – mělo by se jednat zhruba o 5% pokles. Větší část peněz by měla být v rámci programu připravena také pro výzkum v oblasti bezpečnosti a obrany.
Reakce jsou smíšené
Samozřejmá je spokojenost s myšlenkou navýšení podpory VaV, na konto konkrétní navrhované částky se ale objevuje i kritika. Například podle Thomase Estermanna z Asociace evropských univerzit návrh není dostatečně ambiciózní a nedokáže zvýšit úspěšnost žadatelů. Možnost účinného financování rozsáhlejších misí je pak podle něho nereálná. Pro některé bohatší státy EU jako Nizozemsko, Dánsko, Švédsko nebo Rakousko je celkově návrh na víceletý finanční plán unie příliš objemný. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger ale tvrdí, že osekávání společného rozpočtu znamená vydat se na „cestu poražených“.
Příležitost pro menší země
Z evropského parlamentu, který nyní bude návrh dále projednávat, zaznívají odhodlaná prohlášení – někteří europoslanci chtějí vybojovat pro VaV 120 miliardovou variantu. Vývoj situace tedy zatím nastiňuje, že financí z EU by v oblasti mělo být rozhodně více. Zda to ovšem bude znamenat i zlepšení pro českou vědu zatím jasné není – čerpat tyto prostředky se ČR zatím příliš nedaří. Že bude i pro výzkumníky z menších zemí více možností, je ale jasné - a to i díky vyjednávanému odchodu Velké Británie z EU. Ta totiž z Horizontu 2020 čerpala největší část prostředků. Jak zmínil europoslanec José Manuel Fernandes: „Dort je větší a největší jedlík už není u stolu.“
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
