Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Program Horizont 2020 je v polovině. Češi jej zatím využívají jen málo

5. 2. 2018

Za tři roky fungování programu Horizont 2020 (H2020) se podařilo snížit průměrný čas realizace podpory projektů, přilákat do programu nové žadatele nebo dosáhnout pětinového podílu malých a středních podniků na celkovém financování. Které státy nejvíce využívají program Horizont 2020? A jak je na tom Česká republika?

Největší rámcový program Evropské unie pro výzkum a inovace H2020 existuje již více než tři roky. Program, jehož rozpočet na celých sedm let působení (2014-2020) by měl dosáhnout až na 77 miliard eur, se soustředí na tři klíčové oblasti – vynikající vědu, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy. Evropská komise v lednu 2018 vydala brožuru HORIZONT 2020 in full swing – Three years on, ve které shrnuje klíčová fakta a statistiky dosavadní implementace programu. Komplexní a velmi zevrubné hodnocení programu bylo zpracováno Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace již v listopadu loňského roku.

V dosavadním fungování obdržel program H2020 celkem 115 235 návrhů, které souhrnně žádaly o 182,4 miliard eur. Téměř polovina těchto návrhů byla shledána vysoce kvalitními. Z těch byla úspěšná zhruba čtvrtina. Celková úspěšnost podaných návrhů byla ve zkoumaném období 12,6 %. Celkem bylo v rámci programu zatím alokováno 24,8 miliard eur. Za úspěch považuje Evropská komise i vysoký podíl (54 %) tzv. newcomers - tedy žadatelů, kteří neparticipovali na předchozím evropském programu z let 2007-2013 The Seventh Research Framework Programme (FP7). Oproti tomuto programu se také daří snižovat průměrný čas realizace podpory projektů – ze 303 dní na projekt ve FP7 se podařilo programu H2020 snížit tento interval na 192,5 dní. Publikace také poukazuje na splnění vytyčeného cíle, kterým bylo dosažení 20% podílu malých a středních podniků na celkovém financování programu.

Nejvíce návrhů do programu H2020 zaznamenala Evropská komise od institucí v oblasti terciárního školství – 38 %. Podobný objem žádostí pak zaslaly soukromé firmy (36 %), které byly následovány výzkumnými organizacemi (18 %). V množství obdržených peněz z programu bylo pořadí stejné - rozdíl mezi soukromými firmami a výzkumnými organizacemi byl ale minimální, což je důsledkem nižší úspěšnosti podaných návrhů soukromých firem, která činila 13,5 %.

Z členských států Evropské unie, na které je program primárně zaměřen, byla v podávání návrhů nejaktivnější Velká Británie. Ta získala 12,4 % z výše zmíněného celkového počtu projektů. Podílu vyššího než 10 % dosáhla i Itálie společně s Německem a Španělskem. Co může tato vysoká aktivita Velké Británie v souvislosti s brexitem znamenat pro budoucí vývoj H2020, se mimo jiné dočtete zde. Česká republika si v porovnání s ostatními státy unie nevede v oblasti participace na tomto programu moc dobře - podíl na celkovém počtu návrhů těsně přesahuje 1 % a úspěšnost je podpůměrná (14 %).

úspěšnost proposals dle zemí

Zemí, která měla v programu nejvyšší míru úspěšnosti, je Belgie. Na druhém místě byla Francie následovaná Nizozemskem. Největší objem peněz putoval do Německa. Další dva velké státy – Velká Británie a Francie – získaly z H2020 také výrazně vyšší částky než většina ostatních participantů. Příjem českých žadatelů tvořil 0,7 % z celkové sumy.

Peníze do vědy dle států.png

Nejaktivnější z třetích zemí, které mají do programu také přístup, byly s velkým náskokem USA. Dalšími státy, které se výrazněji zapojily, pak byly Čína, Kanada a Austrálie. Z přidružených zemí, které program využívají ještě častěji, byli nejúspěšnější švýcarští žadatelé. Významněji se zapojilo i Norsko s Izraelem.

Data, ze kterých brožura čerpala, jsou k dispozici zde. Samotná publikace je ke stažení zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (NS)

Zdroj: Evropská komise

Partneři webu a spolupracující instituce