Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Střednědobé hodnocení programu HORIZONT 2020

13. 11. 2017

Generální ředitelství pro výzkum a inovace dokončilo letos v květnu střednědobé hodnocení programu H2020. Hodnocení se týká průběhu prvních tří let programu, během kterých bylo alokováno 20,4 mld. € na 11 108 kontrahovaných grantů.

Rozsáhlá zpráva (240 stran) o hodnocení (ISBN 978-92-79-69546-9) je volně přístupná zde.

Hodnocení bylo vedeno „intervenční logikou H2020“, jejíž schéma je pro ilustraci uvedeno na str. 13 obálky tohoto čísla. Hodnocení je proto velmi zevrubné, svou komplexností daleko překračuje střednědobá hodnocení předchozích rámcových programů. Hodnocení koordinovalo oddělení „Better regulation unit“ Generálního ředitelství pro výzkum a inovace a podílelo se na něm téměř 80 odborníků z Evropské komise i externích expertů.

Při hodnocení bylo implementováno velmi široké spektrum metod: popisné statistiky, makroekonomické modelování pro odhady celkových dlouhodobých ekonomických dopadů programu H2020, komparativní (counterfactual) analýza pro detekci specifických dopadů programu H2020 ve vybraných segmentech účastníků, analýza sociálních sítí pro popis spoluprací rozvinutých v H2020, bibliometrická analýza publikací vzniklých v projektech H2020, techniky automatizované analýzy textu a vyhledávání údajů (data mining), případové studie, syntéza tematických hodnocení, atd. Dále byly analyzovány dotazníkové akce se specificky volenými skupinami respondentů (např. národní kontaktní body pro H2020, reprezentanti řešitelských týmů atd.).

Dosavadní průběh programu H2020 byl hodnocen z těchto pěti hledisek:

1. Relevance, tj. vyhodnocení, zda původně stanovené cíle programu H2020 mají i dnes zásadní význam pro řešení současných problémů. Zde hodnocení dospělo k závěru, že program H2020 relevantní je, neboť: přispívá ke snižování rozdílů v inovacích mezi členskými státy EU, posiluje vědeckou základnu EU, společenské výzvy formulované při jeho vzniku jsou stále aktuální a program významně napomáhá dosahovat jak cílů EU, tak i Cíle udržitelného rozvoje OSN. Současně program H2020 reagoval flexibilně na naléhavé nové potřeby (např. na propuknutí epidemie eboly či zika). Relevance je zřejmá i z toho, že program je velmi atraktivní pro široké spektrum zájemců, roční počet došlých návrhů projektů vzrostl v porovnání se 7. RP o 65 %, přičemž v 78 % jde o nové žadatele o podporu, z nichž pak většina je ze soukromého sektoru. Hodnocení relevance však naznačuje, že EU neustále zaostává za USA v citovanosti vědeckých publikací. Pokud vezmeme 1 % nejcitovanějších publikací, tak 40 % z nich jsou články, jejichž autoři jsou z EU, a 40 % článků přísluší autorům z USA. Zvážíme-li však přepočet na velikost populace, pak to znamená, že EU zaostává za USA. Hodnocení tak konstatuje, že H2020 správně alokuje 31 % svého rozpočtu na prioritu Excelentní věda, avšak EU stále stojí před úkolem zvýšit svůj podíl excelentního výzkumu.

2. Efficience, tj. jaký je vztah mezi finančními zdroji programu H2020 a změnami, které generoval. Odhaduje se, že program H2020 bude stejně nákladově účinný, jako byl 7. RP. K účinnému využití zdrojů přispěly Výkonné agentury (které rozdělí 60 % rozpočtu H2020). H2020 má výrazně jednodušší finanční modely než 7. RP (přičemž u obou programů příspěvek EK reprezentuje 70 % celkových nákladů projektu). Celkové zjednodušení H2020 vedlo ke snížení administrativních nákladů, které jsou nyní pod 5 %, proti 7. RP zkrátilo dobu k získání podpory (time to grant) o 110 dnů, avšak současně zvýšilo jeho atraktivitu. O atraktivitě svědčí i to, že programu H2020 se dosud zúčastnilo 133 zemí. Tento úspěch ovšem znamená výrazné snížení úspěšnosti návrhů (1,6 % v H2020), tedy odmítnutí velkého počtu hodnotných návrhů projektů, což znamená citelnou ztrátu na straně předkladatelů návrhů. Hodnocení uvádí, že rozpočet H2020 by musel být zvýšen o 62,4 mld. € (!), aby podporu získaly všechny kvalitní návrhy. Nízká úspěšnost návrhů projektů znamená velkou finanční ztrátu pro předkladatele návrhů projektů. Hodnocení se zde opírá o odhady Asociace evropských univerzit, které uvádějí, že náklady na vypracování návrhů projektů dosáhly v prvních třech letech H2020 hodnoty 1,908 mld. €. Z toho pak 1,7 mld. připadá na návrhy, které nezískaly finanční podporu, a z této částky si 0,634 mld. € vyžádala příprava vysoce hodnocených, tedy kvalitních návrhů, které však v důsledku malého rozpočtu H2020 podporu nezískaly.

3. Efektivita, tj. jak úspěšně program H2020 dosahuje svých cílů. Efektivita byla posuzována velmi komplexně, neboť H2020 má stanovené cíle v oblasti zvyšování kvalifikace výzkumníků, posílení evropských výzkumných infrastruktur, výrazné zvýšení citovanosti vědeckých publikací a celkové zvýšení kvality výzkumu, reputace institucí. Dále jde o posílení vědecké kapacity zejména v nových členských státech, zesílení spolupráce mezi podniky, univerzitami a výzkumnými organizacemi, usnadnění mezinárodní spolupráce a výrazné posílení interdisciplinárních přístupů k řešení problémů. H2020 tak dosud podpořil 340 tis. výzkumníků, 27 tis. výzkumníků se účastní akcí Marie Sklodowska-Curie podporujících mezinárodní mobilitu, výzkumníci využili zpřístupnění 365 národních výzkumných infrastruktur, 35 tis. výzkumníků získalo podporu pro řešení projektů ve výzkumných infrastrukturách. V projektech H2020 zatím vzniklo 4 043 publikací (které prošly odborným recenzním řízením), program podpořil 17 nositelů Nobelovy ceny (ať už před, či po jejím udělení), 71 % projektů vedlo k získání zcela nových vědeckých poznatků, program podpořil klíčové objevy (např. Higgsův boson, exoplanety či gravitační vlny). Program podnítil zájem soukromého sektoru účastnit se výzkumu: na 20 % vědeckých publikací se podílejí autoři ze soukromých organizací. Publikace vzniklé v H2020 jsou více než dvakrát častěji citovány, než je světový průměr, a současně jde mnohem častěji než dříve o publikace interdisciplinární.

V porovnání se 7. RP v H2020 mírně vzrostla účast soukromého sektoru, který představuje 33,2 % všech účastníků. Zatím 5 700 organizací využilo nástroje H2020 usnadňující přístup k rizikovému financování. Pro 88 malých a středních podniků byl zajištěn rizikový kapitál ve výši 481 mil. €. Dosud bylo podáno 153 přihlášek patentů, 24 ochranných známek, bylo prezentováno 229 prototypů, proběhlo 801 testovacích aktivit a 81 klinických zkoušek. Více než polovina těch MSP, které uspěly v druhé fázi nástroje pro MSP, se už uplatňuje na trhu.

Makroekonomická predikční metodika NEMESIS dospěla k odhadu, že program H2020 zvýší HDP EU do roku 2030 o 400 až 600 mld. €, 1 € investované prostřednictvím projektů H2020 povede k zisku 6–8,5 € (viz publikace Společného výzkumného centra: Makro-Economic Models fo R&D and Innovatioon policies).

V prioritě Společenské výzvy se rozběhlo 2 941 projektů, které EK podpořila částkou 7,4 mld. €. Projekty zatím vedly k uveřejnění 809 recenzovaných publikací, 76 patentovým přihláškám (23 patenty už byly uděleny) a vzniklo 600 prototypů.

4. Koherence, tj. jak akce programu H2020 navazují na sebe a jak jsou propojeny s ostatními intervencemi a politikami EU. V porovnání se 7. RP výrazně vzrostla synergie mezi H2020 a Evropskými strukturálními a investičními fondy. Tomu velmi napomohl nástroj Pečeť excelence (Seal of Excellence). Opatření zaměřená na šíření excelence mají též dopad na strukturu národních systémů Val.

5. Přidaná hodnota EU, tj. zda výstupy z programu H2020 přidávají hodnotu k výstupům, které vycházejí z regionálních a národních aktivit a programů.

Program H2020 zvyšuje atraktivitu EU jako společenství s vysokou úrovní Val. Studie ukazují, že výzkumná kapacita a výstupy systémů Val by výrazně poklesly, kdyby byly financovány jen z národních zdrojů. Tento pokles by byl zvláště výrazný v oblasti spolupráce průmyslu s výzkumnými institucemi, v přenosu znalostí a v celém spektru mezinárodních aktivit, jako jsou znalostní sítě, konference, šíření nových znalostí atd. Průzkum ukázal, že 83 % projektů H2020 by bez podpory tohoto programu nebylo vůbec realizováno. Příjemci podpory spolupracují s více než dvojnásobkem počtu zahraničních pracovišť z EU než instituce, které se H2020 neúčastní. Projekty H2020 dosahují svých výsledků mnohem rychleji než projekty prováděné na národní úrovni. H2020 směruje významné prostředky na projekty orientované na boj proti klimatické změně (4,9 mld. €) a na řešení antimikrobiální rezistence.

Jaká zlepšení střednědobé hodnocení navrhuje

1. Hlavním účelem střednědobého hodnocení ovšem je poskytnout Evropské komisi poznatky, jak má dále postupovat EU politika ve výzkumu a inovacích; nepochybně významným způsobem ovlivní už probíhající diskusi různých expertních skupin a grémií k přípravě dalšího rámcového programu. Hodnocení doporučuje zaměřit pozornost na těchto sedm okruhů: program H2020 je podfinancován, dochází k odmítání velkého počtu dobře hodnocených projektů, a tím vzniká značná ztráta na straně předkladatelů projektů, současně je pravděpo-dobné, že jen malá část odmítnutých projektů bude řešena bez podpo-ry EU, tudíž se EU ochuzuje o cenné výsledky z odmítnutých projektů.

2. Program H2020 dosahuje průlomových výsledků ve výzkumu a v inovacích, které vedou k vytvoření nových trhů, avšak jejich podpora je nedostatečná a je třeba ji podstatně posílit.

3. Je třeba lépe seznámit občanskou společnost s dosaženými výsledky se společenských výzvách, vytvořit prostředí, ve kterém se společnost bude více angažovat v návrhu programu pro Val i v jeho implementaci.

4. Je třeba dále posílit synergii mezi programem H2020 a ostatními programy EU, zejména s Evropskými strukturálními a investičními fondy, a dosáhnout tak skutečného zlepšení v budování kapacit v regionech, které se málo účastní výzkumných programů EU.

5. Jakkoliv je mezinárodní spolupráce v programu H2020 velká, je třeba ji dále posílit (zvláště spolupráci s nečlenskými státy).

6. I když v porovnání se 7. RP došlo k výraznému zjednodušení financování projektu je třeba identifikovat možnosti dalšího zjednodušení a dále racionalizovat „finanční prostředí“ H2020.

7. H2020 dosáhl velkého pokroku ve zpřístupnění publikací a dat, je třeba i dále rozšiřovat aktivity otevřené vědy.

Nové členské státy a ČR ve střednědobém hodnocení

Hodnocení uvádí (odst. 7.4.2.), že nové členské státy reprezentují 8,5€ % všech účastí v H2020, avšak získaly pouze 4,4 % z celkové finanční podpory projektů. (V porovnání se 7. RP jde o drobný nárůst, tam měly NCS 7,9 % účastí a jejich finanční účast dosáhla 4,2 % z celkové finanční podpory.)

Zatímco podpora přepočítaná na jednoho obyvatele je u NČS na úrovni 9 €, u starých členských států (SČS) jde o 44 €. Podpora připadající na jednoho výzkumníka v NČS dosáhla 3 812 €, kdežto u SČS je to 11 423 €. To ovšem vyvolává dojem, že program H2020 zvýhodňuje SČS. Jakmile však hodnocení přepočítá získanou podporu na jeden milion € hrubých domácích výdajů na VaV (GERD), je vidět, že zvýhodňovány jsou NČS: podpora NČS je 67 524 €/1 mil. € GERD, kdežto u SČS to je 63 277 €/1 mil. GERD.

Členské státy mají však velmi různou úroveň těchto tří ukazatelů, a proto zde uvádíme jejich hodnoty pro jednotlivé členské státy. Nepodbarvené sloupce v tabulce jsou převzaty z „obrázku 36“ zprávy o střednědobém hodnocení. V této recenzi jsme tabulku rozšířili o podbarvené sloupce, které udávají pořadí hodnoty ukazatele z předchozího sloupce. Řazení je vždy od největší do nejmenší hodnoty. Nejvyšší podporu z H2020 na jednoho obyvatele tak získalo LU, druhou nejvyšší hodnotu má NL atd. Nejnižší podporu získalo RO, které je tedy na 28. místě. ČR získala až 20. (nejvyšší) podporu na jednoho obyvatele.

Pokud jde o velikost podpory na jednoho výzkumníka, pak absolutně nejvyšší podporu získal CY. Druhou nevyšší podporu na jednoho výzkumníka získalo NL, avšak ta už je více než třikrát nižší, než je velikost podpory CY. Nejméně na jednoho výzkumníka získalo pak BG a PL. Obě tyto země získaly na jednoho výzkumníka necelou 1/30 (!) podpory Kypru, nebo méně než 1/10 podpory Nizozemska. ČR získala na jednoho výzkumníka 3 393 €, což je až 25. nejvyšší hodnota, tedy spíše bychom měli říci 4. nejnižší hodnoty mezi 28 členskými státy. Je zřejmé, že v tomto indikátoru se členské státy liší řádově, nikoli o „nějaká malá procenta“, charakterizovat tedy NČS a SČS jejich průměrnými hodnotami značně zkresluje skutečnost.

Ještě větší rozdíly mezi členskými státy jsou ve třetím indikátoru, tedy ve výši podpory H2020 přepočítané najeden milion hrubých domácích výdajů na VaV (GERD). Nejvyšší hodnotu tohoto indikátoru má opět Kypr: celková podpora Kypru představuje asi 77 % velikosti jeho GERD (!). Nejnižší podporu pak získala právě ČR, příjem z H2020 činí asi 3,9 % českých GERD.

Švédsko mělo v r. 2015 nejvyšší intenzitu VaV, ale z H2020 získalo 5. nej-nižší podporu (tj. 24. nejvyšší podporu na 1 mil. € GERD). První čtyři státy s nejvyšší podporou z H2020 na 1 mil. € GERD jsou CY, EL, MT, EE: pod-pora z H2020 reprezentuje u každého z nich více než 20 % jejich GERD. Podpora PT, LV, ES, SI, IE, NL kolísá mezi 10-15 % jejich GERD. V případě CZ, DE, PL, FR, SE podpora nedosáhla ani 5 % příslušných GERD.

Tyto skupiny dávají tušit, že technologicky vyspělé státy (DE, FR, SE), které ovšem mají vysokou intenzitu VaV (tj. vysoký poměr GERD/HDP), získávají výrazně nižší podporu z H2020 (připadající na 1 mil. GERD) než státy s malou intenzitou VaV. Doplnili jsme proto tabulku o sloupec s údaji o intenzitě VaV a sloupec ukazující pořadí států podle jejich intenzity VaV. Korelace mezi pořadím „per EUR million spend on R&D“ a pořadím intenzity VaV má hodnotu – 0,41, a potvrzuje tak trend, že čím nižší má stát intenzitu VaV, tím vyšší podporu (per EUR million R&D) z H2020 získá. Rámcový program tedy do určité míry vyrovnává rozdíly v intenzitě VaV a distribuce jeho rozpočtu na členské státy EU tak připomíná spíše strukturální fond než program, který si klade za cíl atrahovat excelentní vědecké týmy k řešení náročných úloh a problémů. Ve střednědobém hodnocení H2020 lze tedy postrádat rozbor takto stručně popsaného problému (a zde jen poznamenávám, že časopis ECHO na tento problém upozorňuje opakovaně už dlouhou dobu v každoročních zprávách o účasti ČR v rámcovém programu).

Pokud jde o důležité charakteristiky účasti ČR v H2020, tak nás hodnocení upozorňuje na velmi malý zájem zdejších malých a středních podniků o účast v tomto programu. Zpráva uvádí (viz graf 23 Zprávy), že z každých 1tis. MSP v EU-28 jich 2,7 používá nástroj pro MSP, jímž H2020 finančně podporuje rozvoj těchto podniků. I zde jsou velké rozdíly mezi jednotlivými státy: nástroj používá více než 1 % MSP z každého ze států EE, CY, SI a IE, kdežto ze států PL, HR, SK, RO, EL a CZ jde o méně než 1 promile. V ČR jde dokonce jen o 0,3 promile, což je vůbec nejnižší podíl ze všech členských států EU. V době, kdy ČR zažívá veliký růst HDP, lze nad touto malou účastí MSP v H2020 mávnout rukou. Otázka ovšem je, zda současná menší účast MSP v H2020 přece jen nesignalizuje příští problémy.

Predikční modely ukazují, že v důsledku nových technologií vzniklých v H2020 by mělo okolo roku 2030 vzniknout až 300 tis. nových pracovních míst (viz graf na obrázku 81 Zprávy). Predikce dále naznačují, že H2020 by měl okolo roku způsobit růst evropského HDP až o 0,3€%.

Ve zdejších diskusích se často a dlouhodobě zdůrazňuje, že ČR nechce být jen montovnou. Není tedy vyšší účast v rámcovém programu EU jednou z cest, jak se z „pasti montovny“ vymanit? I když střednědobé hodnocení nespecifikuje uvedené predikce pro jednotlivé členské státy, přece jen nás vyzývá k tomu, abychom zvážili, jak vytvořit prostředí, které podnítí vyšší účast českého soukromého sektoru a zejména malých a středních podniků v evropském výzkumu.

 echo střednědobé hodnocení

Zdroj: časopis ECHO

 

Autor: Vladimír Albrecht

Zdroj: časopis ECHO, Technologické centrum AV ČR

Partneři webu a spolupracující instituce