Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Kritéria výzkumných misí v novém rámcovém programu

28. 2. 2018
Kritéria výzkumných misí v novém rámcovém programu

Evropská komise vydala zprávu s doporučením, jak by měly vypadat výzkumné mise v dalším rámcovém programu. Ty by měly v novém programovacím období hrát mnohem větší úlohu. Mariana Mazzucato, autorka této zprávy, mezi příklady cílů takových misí zařadila léčbu demence, nízkouhlíková města či oceány bez plastů.

Mariana Mazzucato, která působí na University College London, patří k dlouhodobým spolupracovnicím evropského komisaře pro výzkum a vývoj Carlose Moedase. Právě pro účely nyní připravovaného devátého rámcového programu vypracovala zprávu s doporučeními, kterými by se měla Evropská komise řídit při formulování nových výzkumných misí. Podle Mazzucato totiž výzkumné mise nejsou jednoduše „zadané projekty“, ale má jít o široké spektrum příležitostí včetně grantů, cen a různých typů veřejných zakázek, které všechny směřují k naplnění konkrétního cíle.

Podle Mazzucato ale zároveň nesmí být výzkumné mise řízeny stejným způsobem, jako jsou řízeny například ERC granty. Výzkumné mise totiž vyžadují mnohem flexibilnější způsob řízení, v němž by ůčastníci měli mít prostor i prostředky na to, aby mohli experimentovat s různými možnostmi řešení problémů. Ovšem v okamžiku, kdy začne být jasné, že cíl mise není možné naplnit, by měla také existovat možnost celou výzkumnou misi zrušit.

Podle autorky musí mít výzkumné mise takové cíle, které zlepší život všech obyvatel Evropské unie, nikoliv jen určité skupiny nebo konkrétního státu. Pouze takové mise mají potenciál být skutečně inspirativní a v důsledku průlomové. Důraz musí být kladen také na interdisciplinaritu, měřitelné výsledky a jasný časový plán.

Zpráva dále navrhuje některé výzkumné mise, které tyto kritéria naplňují. Jedním z cílů by tak mohlo být zpomalení průběhu demence u postižených pacientů až o polovinu, přechod první stovky evropských měst na nízkouhlíkové technologie do roku 2030, či odstranění až devadesáti procent plastových odpadů, které znečišťují oceány. Další možností by mohlo být například využití nových satelitů ke snížení počtu úmrtí imigrantů ve Středozemním moři.

Fraunhoferova společnost ve své nedávné zprávě doporučila odlišné cíle – například široce dostupnou genovou léčbu či různé technologie ochrany dat. Občané se mohou k formulaci výzkumných misí vyjádřit prostřednictvím otevřené konzultace a to do 3. dubna 2018.


Celá zpráva je dostupná zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Evropská komise, ScienceBusiness.net