Pandemie covid-19 zasáhla vědce v různých fázích jejich kariérního života. Někteří z nich dostali možnost svůj výzkum posunout díky grantu z programu Marie Skłodowska-Curie Actions. Jak si počínali, s jakými problémy se potýkaly instituce koordinující tyto projekty, a byla opatření ze strany Evropské komise ke zmírnění dopadů pandemie adekvátní?
Na zmíněné otázky odpovídá šetření Výkonné agentury pro výzkum (REA), které proběhlo v lednu 2021 formou dotazníku mezi všemi příjemci MSCA grantů koordinujícími některý z projektů. Odpovědělo na něj 2 548 příjemců.
Celkem 83 % příjemců uvedlo, že pandemie covidu-19 měla negativní dopad na jejich projekty, přičemž pětina z nich hodnotí vzniklou situaci jako velmi negativní. Pouze jedno procento respondentů uvedlo, že pandemie jim pomohla ke zlepšení jejich výzkumu.
Z opatření nastavených Evropskou komisí nejvíce příjemců (46,5 %) využilo práci z domova a 33,8 % odpovědělo, že výzkumní pracovníci byli plně placeni, i když nemohli pracovat na projektu a projekt nemohl pokračovat tak, jak původně plánovali.
Více než jedna třetina příjemců využila možnost pozměnit nebo posunout aktivity projektu. Naopak téměř 14 % všech respondentů odpovědělo, že ani jednu z těchto možností nevyužilo, a to především proto, že stále měli přístup do svých laboratoří nebo pracovních prostor.
Některým řešitelům velmi chyběl osobní kontakt, který je standardem během setkávání mezi příjemci projektů a mezi samotnými výzkumnými pracovníky MSCA. Ne všechny možnosti školení byly totiž k dispozici online, a pokud ano, nebyly vždy tak účinné jako školení naživo.
Téměř dvě třetiny příjemců vnímala podporu a komunikaci ze strany REA jako dobrou až velmi dobrou, naopak desetina ji nepovažovalo za dobrou ani příliš efektivní. V několika případech respondenti poznamenali, že jejich projekty byly zahájeny po létě v roce 2020, kdy přicházela další vlna pandemie covid-19, a tudíž nedostali dostatečné informace.
REA během pandemie požadovala, aby výzkumní pracovníci byli plně placeni, i když nemohou na projektu pracovat a projekt nemůže pokračovat podle plánu, a také aby výzkumní pracovníci nebyli penalizováni, pokud nedosáhnou nějakého původně plánovaného výstupu nebo milníku. Devět z deseti respondentů toto opatření považovalo za adekvátní.
Problém během pandemie představovalo také získávání příjmů z jiných zdrojů. Drtivá většina (91 %) příjemců uvedla, že nemohli MSCA projekty dofinancovávat z dalších zdrojů. Jen 9 % příjemců dokázalo najít další finanční prostředky na pokrytí výdajů za výzkumné pracovníky, přičemž nejčastěji dokázali zajistit podporu na další jeden až tři měsíce.
Částkou vyšší než 1000 EUR a zároveň částkou odpovídající plnému měsíčnímu příspěvku uvedenému v pracovním programu mohlo výzkumné pracovníky podpořit 70 ze 124 koordinujících institutucí, které na tuto otázku odpověděly. Ty zbývající poskytly výzkumníkům mnohem nižší částky, pokrývající zpravidla jen nezbytné platby, například za jídlo a internet.
Podle autorů šetření jsou celková zjištění velmi pozitivní. Drtivá většina odpovědí naznačuje, že navrhovaná opatření flexibility byla správná a účinná a respondenti byli většinou schopni je využít ke zvládnutí současných omezení.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: TC AV ČR, REA, Evropská komise
Přečtěte si o zkušenostech s MSCA mladých výzkumníků - Lukáše Alána, Lenky Polidarové, Jakuba Mihálika, Enrica Patrona, Martina Boudy nebo Petry Alánové. Nepřehlédněte také článek, v němž se dozvíte, jak se daří českým institucím v získávání podpory MSCA, a také shrnutí toho nejdůležitějšího o akcích Marie Skłodowska-Curie.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
